Čtyři ikony freeskiingu letos završily úspěšnou závodní kariéru

Freeskiing je ještě pořád sport s mladým datem výroby. I tak už jsme se ale dávno dokopali do situace, kdy služebně nejstarší lyžníci pomalu začínají svoji závodní profesi věšet na hřebík. Věk prostě nezastavíš a mladá krev to tam sází jak z divokejch vajec. Nemůžeme se tak každý rok divit, když za sezónou zaklapnou vrátka, že několik světových velikánů oznámí odchod do lyžařskýho důchodu. Přece jenom honit placky, medaile nebo FISový body nejde do alelůja a člověk se chce taky věnovat jiným aspektům lyžování a života. A letos těch loučení už během sezóny dorazilo hned několik, až to bude chtít kapesníček a zamáčknout slzu. Teď konečně dozrál čas a my se v rychlosti rozloučíme hned s kvartetem jezdců, kteří budou na startu těch největších závodů a eventů sakra chybět!

Nick Goepper (USA)

A nakousneme to pěkně zhurta americkou těžkou vahou! Amík Nick Goepper to je zosobnění závodní mašiny. Rodák z Indiany, který za rok oslaví kulatý třicátiny, patřil poslední dekádu k nejpilnějším závodním včelkám našeho sportu. V žebříčku oblíbenosti sice nikdy nevystřelil na nejvyšší piedestal, ale jeho grandiózní seznam úspěchů mu už nikdo nikdy neodpáře. Prostě každej vždycky radši fandil Harlautům, A-Hallům a dalším pošahancům než robotickýmu stylu zaoceánskýho čahouna. Vypíchnout se zejména musí jeho majstrštyk v podobě tří olympijských medailí (2x stříbro, 1x bronz), které zkompletoval na všech Hrách, kde se freeskiing zatím objevil. Podobnou frajeřinou se pak může ohánět už jen rampovej kolega z reprezentace David Wise. K tomu všemu mu doma nad krbem visí hned čtyři zlata z prestižních X Games. Lidově řečeno na buben nepřišel ani na Mistrovství světa. Z let 2013 a 2019 mu dělají společnost bronzový placky z Vossu a Park City. FIS Světový pohár mu pak nabídnul hned pětkrát místo na bedně z toho dvakrát na nejvyšším stupínku. Všechny svoje pozlátka a výhry slavil ve svý parádní disciplíně slopestylu. Letos v lednu před dvanáctou účastí na X Games ale místo dalších bojů se skoky a železy oznámil závodního padla. Nezbývá než dodat… Skvělá kariéra! 

Katie Summerhayes (GBR) 

Británie i přes drobnější zásobu lyžařské infrastruktury vždycky plodila interesantní a kvalitní freeskiery. Mezi ně se bez debat řadí sedmadvacetiletá Katie Summerhayes. Dlouholetá členka Red Bull týmu se do závodního povozu zapřáhal už v roce 2010 a vydržela v něm cválat až do letošního února! Po třinácti letech závodního běsnění se už ale rozhodla, že je načase předat žezlo mladší generaci. Sheffieldská rodačka má na pažbě úspěchů určitě zajímavý zářezy. Zlato a bronz z juniorských mistrovství světa z let 2013 a 2014. V roce 2015 pak ukořistila stříbro ve slopestylu na seniorském šampionátu v rakouském Kreischbergu. Ve Svěťáku pak pódium navštívila celkem třikrát a pokaždé si odnesla stříbrnou odměnu. Pěknou stopu také zanechala na všech třech Olympijských hrách, kde se jejím maximem stala shodná sedmá příčka jak z premiéru v ruském Soči, tak následně v jihokorejském Pchjongčchangu. Velká Británie ale určitě nemusí smutnit. Stačí se podívat na aktuální jména jako je Kirsty Muir či Zoe Atkin a je jasný, že království zpoza La Manche čeká zářná freeski budoucnost i v dalších letech. Cestičku mladým holkám jim pak prošlapala právě loučící se Katie. Díky. 

Kevin Rolland (FRA)

Legenda legend a poslední, kdo udržoval při životě plamínek klasické francouzské rampařské školy. Zavoďák každým coulem. Profík, který závody intenzivně prožíval i poslední buňkou ve svém těle. Začínal společně s parťákem Xavierem Bertonim, s kterým naháněli halfpipové zaoceánské stárs. A to sakra úspěšně! Jen ve Světovým poháru schramstnul pódiové umístění hned patnáctkrát z toho šestkrát jako neporažený král! Hned třikrát nenašel přemožitele na amerických X Games (2010,2011 a 2016), k tomu navíc přišpendlil dva nejcennějšího kovy z evropských X Games doma v Tignes a s prázdou se několikrát nepotácel ani z prestižní Dew Tour. Jeho zlato z mistrovství světa šahá hodně do začátků rampařské historie. Přivlastnil si ho už v roce 2009 na šampionátu v japonském Inawashiru. A svého kousku slávy se dočkal i pod pěti kruhy. Bronz si na krk pověsil hned v Soči, kde freeskieři vyrazili na svojí olympijskou cestu. Velkou životní ránu pak utrpěl v roce 2019, kdy se doma v La Plagne pokusil atakovat světový rekord na quaterpipe. Místo slávy ale přišly chvíle hrůzy, kdy skončil s vážnými poraněními v nemocni v Grenoblu. Naštěstí je to bojovník a zvládnul se vrátit nejen na lyže ale i do závodního procesu. Na loňské Olympiádě v Pekingu se tak dokonce společně s Tessou Worleyovou zhostil funkce vlajkonoše francouzské výpravy. Svojí bohatou pouť pak zakončil krásným sedmým místem na letošním mistrovství světa v gruzínském Bakuriani. Teď si konečně najde plno času na rodinu a svoje dva potomky, určitě ale nezapomene držet palce ani svojí sestřenici Tess Ledeux, která tak dál bude držet jejich rodinný prapor. Bohužel Kevinovým odchodem ale definitivně skončila zlatá éra francouzských rampařů.

Christian Nummedal (NOR)

Norský gigant chrlí rok co rok zajímavá jména, která mají ambice dostat se mezi elitu To sedmadvacetiletý Christian Nummedal se řadí už k letitým stálicím severskýho výběru. Do světovýho kolotoče nastoupil už více jak před dvanácti lety! Jméno si udělal hlavně na big airu, ale rozhodně se neztratil ani v bratrském slopestylu. Možná malinko nenápadný cápek se po letošní sezóně rozhodl odložit závodní stres za klídek a pohodu. A jestli se má končit na vrcholu, tak přesně uhodil hřebíčk na hlavičku. Na letošním mistrovství světa v Bakuriani totiž malinko překvapivě vyfouknul stříbrnou placku ve slopestylu. Když se ale ohlédne za svým úsilím, určitě se může poplácat po rameni. Díky Svěťákům mu hned tři nejblištivější medaile říkají pane. Všechny vyválčil v big airu, z kterého se mu doma taky válí křišťálový glób za sezónu 2017/18. Hodně vysoko se taky cenní jeho kralování ve slopestylu na Dew Tour v roce 2020. Na X Games to nejdále dotáhl na pátej flek v roce 2018, olympijská zkušenost z Pekingu mu pak přinesla desáté místo z jeho nejoblíbenější disciplíny. Teď už ale uvolnil v reprezentaci místo mladším vlčákům. A ve Skandinávie jich najdete, že to můžete přehraboval vidlema.

Na závěr se tak sluší a patří všem třem borcům a jedné borkyni poděkovat ze velkolepé úspěchy ve freeskiingu a popřát jim mnoho zdaru, štěstí a rodosti ať už s lyžemi na nohou nebo v dalším osobním a profesním životě.