Freeride terény v okolí Sarajeva

Nejprve si něco řekněme o městě. Sarajevo je hlavní město Bosny a Hercegoviny. Bylo známo jako malý Jeruzalém, kde vedle sebe žili v harmonii vyznavači 4 hlavních monoteistických námoženství. Město je také známo jako místo začátku první světové války po atentátu na arcivévodu Františka Ferdinanda. V roce 1984 Sarajevo hostilo Zimní olympijské hry. Bohužel Sarajevo je v současnosti asi nejvíce známo jako dějiště poslední války v devadesátých letech. Při prohlídce města vás zaujme rozmanitost zdejší archteiktury – od Osmanské říše, přes Rakousko-​Uhersko, socialismu až dnešní moderní ( dle poznámky autora se zdejší moderní éře říká korupční éra) době a promítá se do ní celá historie tohoto regionu. Přes to všechny útrapy si město zachovává silného ducha a věří ve světlou budoucnost.

Bjelašnica (v překladu Bílá hora) se nachází asi 30km od Sarajeva. Hora hostila všechny můžské alpské disciplíny ZOH 1984. Lyžařský areál má nejvyšší vrchol – Opservatorija ( 2 067m.n.m.), kde najdete velké množství freeride terénů podél vleků. S rozmachem freeride lyžování ovšem za pořadáným nedotčeným prašanem musí člověk mířit trochu dále. Bjelašnica je vlastně náhorní plošina, takže zde naleznete značné množství lajn, stačí si jenom vybrat. Od severu k jihu měří 29km a od východu k západu 22km, na severní straně stoupají dva hřebeny. Na prvním hřebenu je vrchol Opservatorija ( 2 067m.n.m.), Velika Vlahinja ( 2 056m.n.m.), Mala Vlahinja ( 2 005m.n.m), na druhém hřebenu najdete dva téměř oddělené vrcholy Krvavac ( 2 062m.n.m.) a Hranisava ( 1 964m.n.m.) Najdete zde některé velmi těžké sjezdy stejně jako spousty lajn pro freeride začátečníky.

Při výšlapu na vrchol Hranisava leží v údolí Mrtvanje ( 1 585m.n.m) idylická pastýřská vesnice, kde si můžete pronajmout některou z chat a mít tak na dosah vskutku parádní backcountry terény. V zimě je vesnice opuštěná a jediná otevřená horská chata je Stanari, která ovšem otvírá pouze na víkendy. Na severozápadní straně vrcholu Hranisava naleznete prudký asi kilometr dlouhý sjezd procházející starým lesem. Stromy zde jsou ideálně od sebe, takže si jízdu užijete. Převýšení je přes 600 metrů.

Zdejší klima je velmi drsné, proto se zde již za Rakouska-​Uherska rozhodli vybudovat meteorologickou observatoř. Tím dostal své jméno nejvyšší vrchol Opservatorija. Zajímavostí je i zdejší multifunkční budova přímo na vrcholu kopce – slouží jako konečná stanice trojsedačkové lanovky, restaurace a paradoxně jako rozjezd na nabrání rychlosti na sjezdovku, neboť zde je kopec trochu placka a chybí mu nějaký ten výškový metr. Vleky a infrastruktura byly kompletně zničeny za války. Vlek jezdí sporadicky, takže se díky němu nemusíte vždy dostat až na vrchol a budete si muset vyšlápnout. Pozor si budete muset dát i během ježdění – číhají tu na vás hned 2 nebezpečí – Kotlovi, což jsou malé kotlinky s velkými útesy. Druhé nebezpečí číhá ve 30 metrů hlubokých jámách s průměrem 3-​6 metrů, které se vyskytují v lese. Občas do nich někdo spadne, ale naštěstí se poslední dobou žádný velký úraz nestal.

Vzhledem ke své izolované poloze a členitějšímu terénu patří vrcholy Krvavac a Vlahinja mezi ty nejméně navštěvované. Kravavec je zeširoka otevřený kopec nepříliš dlouhými sjezdy (500m), které jsou ale velmi prudké na severní straně. Vlahinja je dostupná z vrcholu Opservatorija po hřebeni směrem na západ. Cestu na Vlahinju lemují parádní freeride lajny, které končí až pod lesem. Zde si musíte dávat pozor na navátý sníh, jelikož prudký vítr z jihu přechází přes hřebeny a ukládá zde v nižších polohách spousty sněhu.

Díky hranici mezi středomořským a kontinentálním klimatem dostává Bjelašnica pořádné množství srážek, které jsou v zimě samozřejmě ve sněhu. Sezóna zde trvá od půlky prosince do konce dubna, někdy i déle do začátku května. Bohužel díky poloze na hranice klimatu zde ale dochází i k výskytu mlhy, silného větru a prudkých změn počasí, proto je dobré vyrazit na průzkum za asistence nějakého lokála, který vás bezpečně dostane zase dolů.

Autor: Nadir Abaza