O´Neill Soldiers 2013

Když začneme volnočasovými aktivitami, jako jsou parties, jedna z nich oficiálně odstartovala víkend tuhých bojů o titul deštenského Soldiera. Red Bull Silent Disco, byla výjimečná a čtvrteční večer náležitě okořenila. Dva Djové, jedny sluchátka a dvě uši. Stačí přepnout na tvého DJe, podle potřeby nastavit hlasitost příjmu, zkontrolovat barvu světýlka, jestli je partička na stejné vlně a pártyrock může začít. Každopádně taneční battly kluka s rapem v hlavě a holkou s Eye of the tiger ve vlasech nebyly výjimkou a minimálně při pohledu zvenčí stálo za to je sledovat.

Celý čtvrteční den byl zasvěcen důkladnému tréninku. Shapeři z Deštného zase po roce vytáhli z rukávu žolíka v podobě 8 metrů vysokého odrazu, 15metrového gapu a dalších 10 metrů tablu. Tradičně „nečekaně“ byl skok ve tvaru pěchotního bunkru podtrhávajícího battle tematiku Soldiers a dopadnout na table připomínalo trošku výbuch šrapnelu. Long story short, kdo svoje steaky nenasolil k metě okolo 27 metrů, riskoval pořádný katapult.

Když to někdo napálil do půlky dopadu, s přehledem si mohl nazout dvoumetrové mamutovky, protože přeletět půlku dopadu znamenalo flying high až za lajnu označující 35 metrů. Největším Malyszem celého Soldiers se po zásluze stala Kristýna Kapounová, která při Night Mission, neopomněla vyzvat k boji místo kdesi kolem půlky dopadu. To pro silové rozložení, řekněme, křehké dívky nebylo opravdu ideální. Po opravdu nepěkném pádu a rychlém zásahu horské skončila v rychnovské nemocnici. Otřes mozku a modřina přes půl zadku nechť je jí pro příště varováním, že s deštenskou pevností je neradno si zahrávat. Každopádně jsme rádi, že vše dobře dopadlo a přejeme rychlou rekonvalescenci. 

Night Mission byla soutěž tříčlenných teamů o to, kdo na skoku předvede největší crowd-​pleaser a dovede srocené davy k největšímu ohlasu. Samozřejmě nemohlo chybět téměř kompletně obnažené tělo Matyho Vránka. Dejž mu Pánbu věčnou slávu a rychlé sloupání strupů. Suveréně největší řev vyvolalo flipařské vystoupení teamu ^„Hrdost“ (Robin Holub, Pepé Kalenský, Jirka Štíva), který skákal v opravdu jen pár metrových rozestupech a po právu Night Mission ovládl.

Retrospektivním pohledem před Night Mission se ještě vrátíme k odpolední kvalifikaci. Do ní letos nastoupili všichni společně. Přihlášení a také pozvaní jezdci. K dispozici bylo 6 skoků, z kterých šly do hodnocení 4. Úroveň ježdění je nejspíše v Čechách konečně na vzestupu, a tak se mezi zahraniční žoldnéře probojovalo také výraznější množství českých jezdců. Za vyzvednutí „méně známých“ stojí doublebackflip Patrika Kříže, cork 9 tail Honzy Prokeše, nebo lazyman 360 Lukáše Berra, což nejde než považovat za prasečinku hrubšího zrna. Z těch známějších českých jmen se do finále probojovali snad všichni.

Pojďme tedy skrze pátečněvečerní open-​air koncert Skylinů a Jaegermeister Warm-​up Party v party stanu na sobotní vyřazovací boje. 16 vojáků nasadilo bodáky a šlo do ztečí v párech systémem play-​off. Jelo se na jeden stylový (do 720° včetně) a na technický skok bez omezení rotace. Pokud byla po dvou pokusech mezi jezdci remíza 1:1, přišla s nabroušenou kosou náhlá smrt třetího technického skoku.

První bitva byla jednoznačná. Lukas Schaefer z Itálie bezpečně vydoubloval (doublecork 10 safety) Honzu Prokeše. Stejný kalibr, jen s mutem, nasadil Mário Skála na Lukáše Berra. Třetí souboj dopadl velmi překvapivě, kdy Chilan Matías Muňoz nepochopil nastavený systém a místo technického skoku si opravoval stylový a tím uvolnil cestu k postupu Patriku Křížovi. Ve čtvrtém páru se očekával velice tuhý souboj, ale Danovi Hankovi nesedla rychlost a padl pod precizně mířeným doublecorkem 12 farmute Pepka Kalenského.

Druhou polovinu jezdců prvního kola otvíral souboj Fila Taraby a Oskara Pedersena ze Švédska, jenž nastoupil místo zraněného Skota Andy Matthewa. Po skóre 1:1 šel v rozstřelu Oskar z vázání a Filip Taraba naopak o kolo dál. Szczepana Karpiela z Polska chtěl zastavit pekelně stylově skákající Honza Balcar, ale přes třetí rozhodující skok postoupil dál loňský vítěz Szczepan. V předposledním souboji se pád vymstil Montymu Wrightovi z Británie a tím otevřel dveře do dalšího kola Robinovi Holubovi. Poslední pár by přísný souboj devítek mezi Viliamem Tomo „zo Slovenska“ a v Čechách právě reLAAXujícím Jirkou „Dědkem“ Volákem. Zkušenosti jsou zkušenosti, díky switch 9 mute s afterbangem , jaký jsme snad neviděli, postoupil Dědek. Tím bychom měli uzavřeno první kolo, které ztenčilo počet jezdců na polovinu a mohlo se rozjet kolo druhé.

V něm šel Mario Skála na Lukase Schaefera a nejtěsnější souboj doublů 10 zhasl svíčku Italovi. V souboji Kalenský vs. Kříž hodil rukavici Pepé v podobě nádherného doublu 12. Patrik ji přisedlým doublebackflipem bohužel nesebral. Souboj loňských finalistů Fila se Szczepanem dopadl podobně jako loni ve finále a opět byl lepší mladík s pusou od polské čokolády. Čtvrtý souboj Dědka s Robholem šel až do třetího kola. Switch cork 540 doublenose dal bod za styl Robinovi, Kangaroo flip s japanem zase Jirkovi Volákovi, který se chtěl proklokanit až do finále, jenže v rostřelu mu double nevyšel. Robís tak uzavřel kompletní reprezentační trojici postupující dál.

Finále, ač se mohlo zdát ochuzené o větší počet zahraničních jmen, mělo úroveň minimálně evropskou. Diváci, jichž se dostavilo odhadem okolo 4000, řvali a hnali Čechy doublovat o bednu. Pět skoků, tři se počítají. Výsledek jejich hlasivek je následující:

1. Josef Kalenský
(doublecork 1260 farmute, sw 1080 tail, doublecork 1440) 

2. Robin Holub
(switch cork 1080 mute, hexo flip safety, sw 1260 safety, a pro diváky switch doublebackflip s průtahem v druhém flipu)

3. Marek Skála
(doublecork 1080 mute, doublecork 10 guitar, cork 900 tail)

4. Szczepan Karpiel (Polsko)
(switch cork 1080 mute, switch 1080, bio 1080 farmute)

Po slavnostním ceremoniálu se všichni civilisté i vojáci klasicky sešli u provianťáka v párty stanu, aby „zlehka“oslavili, že zase na rok bude Deštné v Orlických horách žít životem klidu a míru... nebo tomu tak nebude?