Pět událostí letošních X Games, které se nám (ne)líbily

Klasickej report z X Games nemá cenu. Spíš jsme jukli na pět událostí, faktů nebo chcete-li věcí, které nás letos kladně nebo záporně rozechvěly...

V lednu mámě několik jistot. Když napadne, tak jsou silničáři v loji, když nenapadne tak jsme v loji my lyžaři. Tak či onak vždycky se můžeme spolehnout, že určitě dorazí americké X Games, vlajková loď všech akcí extrémních sportů. Letos v  Coloradu v Aspenu oslavila jejich zimní verze už neuvěřitelný dvacátý čtvrtý narozky. Nás pořád nepřestávají udivovat a máme s nimi spojeny všechny superlativy, slova obdivu a vychvalování do nebes. Já bych tu pozitivní auru trošku přibrzdil. Přece jenom očekávání jsou vždycky až přemrštěný a kolikrát jsem si říkal, že jsem teda čekal větší nálož emocí. Stejně jako letos. X Games jsou už hold taková rutina bez nějaký velký revoluce a kulervoucích nápadu. Nepředbíhejme ale. Místo klasickýho unuděnýho reportu, kterej stejně nikoho nezajímá, jsme tak dali dokupy pár postřehů, který letos vyčnívali ať už v dobrém či zlém…

1. Nový formát hodnocení

X Games byly vždycky klasický závody, kde jezdci naložili, rozhodčí k tomu přifařili body a vyskočilo nám skóre a s tím spojený pořadí a případná vítězná radost. Klasický styl hodnocení byl ale letos vložen do olovnatý krabičky, ovázána ostnatým drátem a hozen na dno Mariánskýho příkopu, kde ještě pro jistotu hlídkovaly dvě ruský jaderný ponorky. Všechny disciplíny se totiž začaly hodnotit overall impression formátem tedy soudci koukali pouze na celkový dojem. U big airu asi pohoda, přijatelný a žádnej stres. Tam to bereme. Jenže ve slopestylu a rampě mi to přijde na hlavu postavený asi jako chytat velociraptora na pastičku na myši. Ještě navíc, když diváci ani jezdci nevidí žádný průběžný bodový příděly ale jen aktuální pořadí v danej moment. To pak v tom máte korát maglajz a nemáte se čeho chytnou.

Tohle se letos podle mě vůbec nepovedlo. Pokud chtějí rozdávat placky, překonávat limity a tvářit se jako závodní klání, mělo by se zůstat u zaběhlýho hodnocení jako třeba u FISu. Předem jasně danej počet jízd, lepší se počítá a basta. Pokud chtějí udělat z X Games originální podnik tak bych se nechal inspirovat třeba u Dew Tour a například její modified halfpipe, provedl bych nějakou lumpárnu se slopestylem a klidně přidal několik neortodoxních disciplín. Buď budeme mít klasický závody na hrot a body nebo jezdecky uvolněnější kontest, kde bude vládnout prim styl a pohoda. Hybrid mezi tím se mi moc nezamlouvá…

Kelly Sildaru vítězka slopestylu:

Alex Ferreira vítěz superpipe:

2. Bomby na big airu

Uff, to jsme se nějak rozohnili. Tak radši přejdeme k tomu, co nás bavilo. To byl rozhodně big air. Divácky určitě nejvíc vděčná disciplína, kde i laik pochopí, že byl zrovna svědkem něčeho kolosálního. Už eliminace dala napovědět, že jezdci se budou v šílených rotacích a divokosti předhánět a atakovat nadlidské hodnoty. Čtveráku jsme se sice zatím nedočkali, zato Andri Ragettli vyšvihl první switch triple misty 1620. K tomu přidejte magorský doubly až 1800, triply, pregrab triply, doubly  s dopady v grabu. To jsou všechno atributy, který dávají této disciplině letos na hlavu královskou korunu. Pozadu pak nezůstaly ani bábovky. Jasně, diskuzemi zase rezonovalo, že Elias Syrjä nebo Antoine Adelisse mohli mít placku, jenže tohle je zkrátka freeskiing. Pokud chcete jistotu výsledku tak si dejte biatlon nebo třeba hod koulí nebo nějakým jiným načiním. Důležitý, že to bylo show s velkým S(Š)…

Kompletní pánský finále big airu:

Vítězka big airu Tess Ledeux:

3. Nový disciplíny

Jak už jsem psal v hanobení v bodu jedna. X Games by potřebovaly pořádnou živou vodu a tím nemyslím nějakej patok z Lídlu za 3,90, ale pořádnej Evian. Letos se jako novinka osvědčila kravinka knuckle huck. Jednoduchý, banální a přitom kupa srandy. Stačí lítat přes hranu dopadu a máme hotovo. Mimochodem snb obdoba má v boarďácký scéně o mnoho hlasitější ohlasy, ale zas u nás se to konalo poprví. Boardisti navíc měli i superpipe session, kterou si opět všichni chválili nebo jibovej slope rail jam. Za rok bych to napral i mezi lyžníky a zapojil víc jezdců, který jinak nemaj šanci se tohohle cirkusu zúčastnit. Goeppera a jemu podobný jsme už viděli tolikrát, že se nám o nich zdá… Osobně bych závoděný víc nechal na FISu a tady zkoušel prorazit hlavně zábavou, tabulkami snad nijak limitování nejsme…

Vítěz Knuckle Huck:

Velkej respekt pak za lyžařskou premiéru Special Olympics Unified. Což je vlastně organizace, která připravuje sportovní akce a závody pro děti i dospělé s mentálním postižením. Tady vymysleli týmovej paralelní slalom, kde se v jednom týmu sešel známej freeskier a sportovec lyžař, kterej se narodil s mentální poruchou. Nešlo tady vůbec o vítězství, ale o spontánní radost z pohybu a to se povedlo dokonale.

Special Olympics Unified Skiing:

4. Henrik Harlaut se stal neúspěšnějším lyžařem historie X Games

Pamatuji si ještě nějakých deset zpátky na jedno Polish Freeskiing Open, kde byl E-dollo ještě jako malej cvrček a závodil za děti nebo juniory. V roce 2020 už patří v osmadvaceti letech v Aspenu ke služebně nejstarším. Do loňskýho roku se mohl pyšnit celkem šesti nejcennějšími kovy z amerických i evropských X Games, ke kterým přihodil pět blyštivých stříbrných kousků. Stejně jich má na kontě i legenda legend Tanner Hall, s tím rozdílem, že vlastní více zlatých placek. To už ale neplatí. Henrik se díky vítězství na big airu dostal do popředí všech lyžníků a aktuálně je nejúspěšnějším lyžařem v rámci X Games. Doma se mu kolíbá sbírka hned tuctu medailí. Něco mi navíc ale říká, že ještě neřekl poslední slovo…

E-dollova výhrana big airu:

5. Nico Porteous a první dub 1620 v rampě

X Games jsou zatím ale pořád o boření hranic a jedna taková padla během finále v superpipe. Novozélendský, pořád ještě teenager, Nico Porteous jako vůbec první lyžník odjel během závodu rotaci double cork 1620. Možná, že jste si to toho ani nevšimli, ale v poslední jízdě to tam napral hned na prvním hitu. Kam se bude posouvat rampa je taky celkem zajímavá otázka, přece jenom ty kopingy nejsou nafukovací. No necháme se někdy příště překvapit…

Nicovu jízdu s dub 1620 najdete v čase 52:30:

X Games web najdeš zde.

A teď se můžeme s klidným srdcem pohádat v diskuzi :)

Napsal

Maty Vránek
Další články autora

Další zajímavé články

Garrett Capel season edit

Trocha kanadskýho freeridu nám dnes přináší Garrett Capel...

Sezónní backcountry video Leviho Aschera

Levi Ascher nám servíruje season edit plnej backcountry poletů...

Matěj Švancer vyhlášen třetím nejlepším zimním mladým sportovcem Evropy

Byla vyhlášena Cena Piotra Nurowského, kde na výhru aspiroval i Matěj Švancer...