Report: Heiligenblut trip se Snowpigs.cz

Pilná parta Snowpigs.cz opět vyrazila do Alp. Jejich cílem se stalo středisko Heiligenblut a my se tak můžeme zase těšit na report s galerkou...

Předpověď počasí zní jasně... sanšajn do fejsu... a tak dáváme dohromady hlavy a přemýšlíme kam. To že nad celou Evropou bude svítit a přijde teplá fronta je už v pondělí jasné. Tedy lyžovat co nejvýš, a ať je tam co největší zima. Chleba se láme ve středu a volba padá na středisko Heiligenblut. Jedno z nejvýše položených středisek v Korutanech po boku s mölltalským ledovcem a v pozadí s dominujícím Grossglocknerem. V pátek na večer probíhá klasická slezina s přebalováním a už si to hasíme směr Budějky. Navigace nám diktuje jasně neúprosných 600km, a tak valíme, jak to jen jde. Plni očekávání řešíme novou destinaci, kterou nikdo neznáme. Kolem půlnoci jsme na místě a dáváme jedno rychlý. Usínáme okamžitě.
Ráno nás budí auta přijíždějících vlekařů a já už jsem jako na trní. Jdu na malou obhlídku s ranními povinnostmi a pohledy na třítisícovky kolem zalité ranním sluncem mě startují na 100% nabití.. Rychlá snídaně a už zbrojíme frýýýrajdovej mundur. Lanovka vede pohodlně z vesničky i z parkoviště první mezistanice. První směr udáváme vodovodním tunelem, který v zimě slouží jako kuriózní lanovka spojující střediska Shareck Fleissalm. Přijíždějící kabinky vypadají vtipně a taková je i jízda v nich. Když nás krtek vyplivne ve Fleissalmu, nasedáme na pohodlnou čtyřku a míříme co nejvýš. Už pohledy lyžařů a vlekařů na naše vybavení nám říkají, že je něco špatně. No a taky jo! Stojíme ve výšce 2900m.n.m. a říkáme si jak tučňáci z filmu Madagaskar: „Tak to je vážně na prd.“ Sníh zmrzlý a vyfoukaný a prašan nikde.

panoramata, co se neokoukaj

Jdeme tedy prubnout místní sjedovky. Pouštíme první dálnice a panenská pista měknoucí sluníčkem nám jasně říká co teď. Naskakujem do krtka, valíme dolů, převlékáme se do sjezdového a nacvakáváme pilně nabroušené slalomky a obřačky. Rychle se vracíme a stále nás udivuje absence lyžařů. První jízdy jsou jako sen. Dlouhé sjezdy se středním sklonem bez motajících se davů turistů... Víc už nejde. Že je čas na pauzu poznáme jasně, když nezvládám jeden z oblouků a prolétám kolem fotícího Ivoše po boku kamsi do neznáma... Sjezdovky jsou opravdu široké, takže si tu užije jak začátečník, tak dobrý jezdec. Freeride zóny jsou krásně naznačené na mapě u lanovky, takže víte kam a jak. Je toho tu fakt dost… U výborné polévky, šnitlzlu a rádlerka se všemu zasmějem a natahujem siestu kávou v lehátku. Gaststhof s medvědem prostě nezklamal.
Poté se přesouváme do střediska Shareck, kam vyjíždíme kabinkou. Pohledy na třítisícovky kolem jsou neskutečné. Dáváme pohodové sjezdovky do údolíčka Fallbichl a vyjíždíme kabinkou Panoramabahn. Čas je neúprosný, a tak ještě zkoušíme kvalitu lehátek na Sharecku. Poslední jízdou zakončujeme dnešní flying. Dole u stanice otvíráme dveře místí apresski, která je jak má být... Přezkáče na stole a rozpálená přátelská lyžařská komunita. Než se nadějeme, Gertruda dává první na účet podniku... A mejdan je tu... Jízda naštěstí zavčasu končí a dáváme maso na grill. Po dobrotě ještě chceme nasát atmosféru vesničky Heilingenblut označované také jako nejmalebnější rakouská vesnička. Krásně nasvícená původně zlatokopecká vesnička s pozadím kostelíka sv.Vincenta je jako z pohádky Walta Dysneye... Ne náhodou zde i končí slavná horská silnice Grossglocknerstrasse.
Ráno se opakuje a my chytáme prvního krtka do Fleissalmu. První pisty jsou jako beton a po třech jízdách naplno se mi třesou nohy jako po absolvování Hahnenkammu. Rozhodujeme se vyzkoušet dálnice Sharecku a děláme dobře. Modročervené sjezdovky lemující obě strany Sharecku jsou jako šité na míru a dovolují a opravdu mnoho. Velice překvapující je i jejich bezpečnost. Čas nás však opět drtí, a tak ještě doplňujeme luxusním rádlerem a kávou. Dokreslujeme poslední oblouky a mizíme v údolí Vysokých Taur. Tentokrát jsme si sice frýýýrajdu moc neužili, ale terénů je zde k objevení mnoho. O tom, ale zase někdy příště...

Závěrem snad jen dodat, že je škoda podcenit menší lyžařská střediska, která mohou neskutečně překvapit. Právě toto patří k jedním z nich. Pokud se plánujete ubytovat, zkuste Kaiservilla. Levné bydlení s unikátními pokoji a dobrou snídaní. Středisko je fajn i díky ceně 45 EUR za skipass, kdy ostatní střediska v okolí si ráda řeknou 52EUR a podobně.

Za bandu Snowpigs, naškrábal Sandokan

Všechny fotky si můžete projet ve slideru:

Web resortu Heiligenblut najdeš zde.

Sociální sítě:

Autor

Ivoš Mrázek
Další články autora

Další zajímavé články

Cardronská halfpipe s Birkem Irvingem

Čistě rampovej edit Birka Irvinga z novozélandský Cardrony...

Letní ježdění s Rockstar týmem

Cardrona, Perisher, Mt. Hood. Tam všude nás teď vezmou lyžnící z Rockstar Energy týmu...

Tatum Monod a její season edit od MSP

Freeriderka Tatum Monod a její sezónní video od Matchstick Productions...