Report: Loser Altaussee trip se Snowpigs.cz

První polovina ledna roku 2020 nebyla na příděly prašanu příliš štědrá. V Čechách byla situace vyloženě tragická, v Alpách nějaký sníh byl, ale čerstvého pudru pomálu. Jistou naději přinesla až fronta, která měla zasáhnout Alpy v pátek 17. ledna od severozápadu. Už od úterka sledujeme asi čtyři různé předpovědní modely a je to jako na houpačce. Po vyloučení nesmyslně vzdálených lokalit nám z toho ve čtvrtek večer vychází buď západní Rakousko (Mellau, Lech) nebo podstatně bližší severní strana Totes Gebirge. A protože v Hinterstoderu jsme byli už mockrát, padla finální volba na Loser, kde jsme před třemi roky zažili lednové prašanové orgie. 

V pátek se nám podařilo něco téměř neskutečného - sešli jsme se u Ivoše už v 16:00. O půl hodiny později už uháníme na jih. Někde za Benešovem zjišťujeme, že Džembís nemá lavinovou výbavu. Vracet do Prahy se nám nechce, tak se snažíme sehnat nějakého známého v Budějovicích. Nakonec se ale podaří kontaktovat půjčovnu lyží přímo ve středisku a zapůjčení výbavy si tam zamluvit. Jednou z výhod střediska Altaussee je jeho malá vzdálenost od českých hranic, trochu otravná je jen poslední necelá hodina jízdy mimo dálnici okolo Traunsee a přes Bad Ischl. Kolem 21 hodiny jsme na místě a necháváme se zlákat místním apre-ski barem, ze kterého se line dusající rakouský tuctuc-popík. Večírek se v baru pomalu rozjížděl, někteří se stihli včas zachránit, jiní tam vydrželi do tří hodin ráno, ztratili kreditku a vypili všechno, co teklo, čehož pak dost litovali :-) 

V sobotu nás vítá pozdní kalné ráno, jak na obloze, tak v hlavách některých Sněžných Prasátek. Fronta přišla, ale v údolí (850m.n.m) zatím prší. Až kolem deváté se déšť začíná měnit ve sněžení. Dnes opravdu není kam spěchat, bude to jen o ježdění po sjezdovkách v ošklivém počasí. Středisko je poměrně malé (asi jako náš Špindl), nabízí údajně 34 km sjezdovek, které obsluhují dvě moderní šestisedačky, několik vleků, historická spojovací dvojsedačka a pro freeride nejdůležitější čtyřsedačka L3 Loserfenster nad úrovní lesa. Ta v sobotu nejezdila, zřejmě pro silný vítr. To nám ale vůbec nevadilo, protože stejně nahoře nebylo dost nakydáno a viditelnost byla mizerná. Jezdíme střídavě lanovky Loser Jet I a Sandling Jet a k nim přilehlé červené sjezdovky FIS č.1 a Sandling č.22 a č.24. Lidí je poměrně málo, fronty žádné. Kromě toho jsou zde ještě dvě dlouhé vyhlídkové modré, jedna je označená jako “rodinná” (familien), vede po letní asfaltce a je vhodná i pro ty nejmenší dětičky a úplné  začátečníky. Oběd si dáváme nahoře v Loserhutte a po dalších pár jízdách kolem třetí hodiny, za vytrvalého sněžení, končíme. Čeká nás vynikající Sandokanův guláš a večer jdou někteří nepoučitelní opět do baru…. 

V neděli ráno je všude kolem nasněženo, ale nějak méně než jsme doufali. Samozřejmě je stále zataženo a střídavě sněží. Naštěstí moc nefouká a lanovka L3 jede, takže vyrážíme na obhlídku horní části areálu (tentokrát už v plné výzbroji a na širokých lyžích). Viditelnost je značně proměnlivá, vrchní půlka pláně je většinou v mraku, v nižších partiích se to občas protrhne, a tak je i trochu vidět pod lyže. Ale občas je to na bílou slepeckou hůl, což vede ke spoustě komických situací (naštěstí bez vážnějších následků). Skvělé je, že zhruba od 1400 metrů výš je nového sněhu opravdu dostatek, od sobotního rána zde napadlo 30cm a stále padá. A taky je zde minimum lidí, ještě méně než v sobotu, a díky tomu je freeride zóna kolem L3 málo rozježděná i kolem poledne.

Za ideálního jasného počasí je to tady absolutně rozryté už v 10:00. Dokonce se nám podařilo najít i pěknou prodlouženou lajnu, kterou jsme zde jezdili při první návštěvě roku 2017. Nástup je trochu obtížnější a v mlze navíc orientačně složitý, ale odměna je pak krásný sjezd, kde si lze vybrat buď menší pláň, nebo kuloárek, nebo perfektní řídký lesík, vše téměř v panenském stavu. Jediná drobná nevýhoda je, že k dopravě nahoru je potřeba využít i pomalou dvojsedačku L2. Sjízdné lesy a paseky v nižších partiích mají bohužel ještě málo sněhu, ale nahoře je práce pořád dost, takže jezdíme, s přestávkou na oběd v hotelu Alpenstubn až do zavíračky v 16:00. Stále sněží, dokonce během přestávky na oběd stihly naše stopy skoro úplně zapadat!  Pondělní dopoledne by tady určitě stálo za hřích, ale někteří prý musí ráno do práce (nebo to byla výmluva a nechtělo se jim už lyžovat?), takže zbývá už jen zabalit a vyrazit na 4,5h cestu k domovu. Už teď se těším, až v tomhle útulném středisku zase pořádně nasněží.

Napsal Mýval

Všechny fotky si můžete projed ve slideru:

Web Loser Altaussee najdeš zde.

Sociální sítě: