Report: Na Reunion ~ Karolinka ~ Chill & Ride Session jsme nemohli chybět

Čas 4:20… Budík dělá brajgl, jak když se v podobnou nekřesťanskou hodinu vracíte s pacholkama z krčmy navátí jak cyp. Oči slepený, mozek zatím v úsporným režimu. Nenaděláš nic. V šest ráno mám v Praze sraz a s manželi Benešovic a Šimbou a jeho Lindou. Čeká nás nekonečná cesta do Beskyd na Karolinku. Objevování malebných zákoutí českých a moravských dálnic a silnic první třídy nám zpříjemňuje celé sobotní dopoledne. Sečteno podtrženo můj výslednej účet čítá asi 450 kiláků a šest hodinek cesty. Jenže tohle je jen malá oběť za hafo srandy, která nás tady čeká a nemine. Když dorazíme na Vsetínsko, tak je sice všude víc zeleno než na výročním festivalu přátel konopí v jamajském Kingstonu, ale to nám rozhodně úsměv ze rtů nesmaže. Místní areál ještě pošetřil jeden albínskej pruh se sněhem. Hurá. A místní ogaři už od časných hodin střídaj jednu flášu za druhou. Tohle bude pernej víkend…

Celou akci Reunion ~ Karolinka ~ Chill & Ride Session svolal se svou partou Pity, kterej si řekl, že by bylo fajn se v těchto končinách zase jednou sejít a zejména vzdát holt našemu slovenskému kamarádovi Richiemu Jurečkovi. Ten, jak bohužel všichni víme, nás v prosinci loňského roku po tragické nehodě předčasně opustil. Na tohle my slyšíme a na cestu do sympatickýho kraje nás nemusí nikdo dlouho přemlouvat. Denní program pak má jeden prostinkej a jasnej úkol. Jezdit, bavit se, užívat si a s kámošema si trošku vyhodit z kopýtka. A co si budeme povídat, v těchto dovednostech jsou lyžníci a snowboarďáci na světovým žebříčku hodně vysoko… 

Výška sněhový pokrývky je sice skandální jako milostné pletky některých kněží, ale Chosému jako hlavnímu šejprovi se podařilo z minima vyždímat maximum. Trousící se skupinky jezdců tak můžou postupně popustit uzdu trikové fantazii hned na několika železech tradičních tvarů od céčka přes speedraily až po zetko nevyjímaje. Neflákáme se ani my s Cumlem, a když se k nám vzápětí přidává Mežo, tak si po letech zase připadáme jako osmnáctiletí výrostci ve vrcholný formě. Když pak naše šiky ještě rozšiřuje místní sebranka ve složení Báde, Proky, Pity, jeho brácha Jirka nebo Kuba Čoček stoupne ručička měřící dobrou náladu na nejvyšší hodnotu. Je prostě fajn si po čase zajezdit s partou, kterou přece jenom nevidíš každej druhej víkend…

V odpoledních hodinách se pak celé osazenstvo Karolinky svolává ke spodní platformě, kde se rozjíždí nenucenej jam o pár cen od partnerů a sponzorů. V centru dění se taky objevuje ruleta, na který si jezdec může vytočit jeden z triků, který by měl hned následovně pokud možno bez následků prubnout. Každej ale dle svojí libosti. Nutit nikdo nikoho nebude. I přes pokročilý čas z riders neustále čiší zdravá energií, hrstka diváků taky rozhodně nědělá jenom křoví  a pivo a pálenka teče jak rozvodněnej Dunaj. Když se konečně všichni dosytnosti vyřáděj je čas na vyhlášení nejlepších zabijáků a nesmí chybět obligátní společný foto všech zúčastněných… Jestli někdě platí starý osvědčený motto "Není důležitý vyhrát, ale zúčastnit se", tak právě tady...

Závěrečná kapitola dne se pak píše v nedaleké hospůdce U vleku. Barmanky se naštěstí na večerní hodiny vybavují porcí tolerance a nadhledu navíc. Pohled na panoptikum nekontrolovatelně se kroutících individuí na parketu musí evokovat hromadný zásah elektrickým proudem. Celodenní přísun lihovin ututlat nelze, stejně jako ztrátu schopnosti komunikace s okolím. Ve vší počestnosti se do peřin zavrtáváme ještě v rozumnej čas.  I přesto alkotester v neděli ukazuje intoxikaci ethanolem ještě během pozdního odpoledne. Herdek… Morava je zkrátka Morava. Za rok s náma může Richie počítat znovu. Snad se nám moc nevysmál :)... Kdo by pak při náročné cestě domů navíc tušil, že to je vlastně náš poslední výlet za sněhem... Prokletá korona…  

Za fotky díky Pétě Jurečkové...