Report: Snowpigs.cz nás vrátí do jarního St. Antonu

Jaro letos přišlo hodně brzy a lyže už jen smutně stojí v koutě. U nás se již dá na skalách v pohodě lézt bez trička a teploty okolo deseti stupňů i nad 2 000 metrů nasvědčují, že sezóna v Alpách končí. Je tedy na čase vytáhnout pádla a začít letní dobrodružství. Vždyť o víkendu pouští Kamenici, takže se domlouváme, že vyrazíme tam. Jenže přišla studená fronta a začíná blikat powder alert. V pátek tedy rychle měníme plány a vyrážíme směr St. Anton, kde má napadnout půl metru prašanu.

Když stoupáme údolím, tak hezky chumelí a je jasné, že zítřejší lyžování bude stát za to. Jen ty letní gumy z toho nemají takovou radost, ale naštěstí to daly. Ráno z parkoviště není vidět ani do půli kopce, a tak moc nepospícháme. První lano nás veze směrem na Rendl do dvou tisíc metrů. Mlha by se zde dala krájet, a tak začínáme na sjezdovce zpět do údolí, která je v tuto dobou už mimo provoz. Ochutnáváme místní prašan a vůbec to není špatné. Ještě dvě jízdy do údolí a je na čase se posunout výš.

Sice není vidět na špičky lyží, ale v prašanu se skoro topíme, takže dáváme jednu jízdu za druhou. Obleva na začátku dubna už ovšem odkryla některé skalky, které se teď nebezpečně schovávají pod novým sněhem a občas se rozhodnou zanechat nám vzpomínku na skluznici. Pauza na burgr a kávičku v místní hospodě byla rychlá, protože se začala protrhávat obloha, Toho jsme museli využít. Středisko Ski Arlberg nabízí kromě klasických sjezdovek i spoustu freeride lajn, takže i odpoledne je zde pořád z čeho vybírat.

Večerní prohlídku městečka nám zpestřuje podívaná na místní závod „Der weisse Rausch“. Závod s hromadným startem po sjezdovkách rozrytých celodenním ježděním a běh přes hroudu sněhu do cíle. Nejedná se ale jen o nějaký sranda závod. Ale není se čemu smát. Na účastnících je vidět, že jde o velkou prestiž, až by si někteří byli schopni zlomit vaz, jen aby doběhli alespoň o jednu příčku lépe.

Další den nás opět přivítal mlhou a sníh, který měl napadnout přes noc padá až teď. No nic, stejnak jdeme dále prozkoumávat středisko. Přece ten prašan nenecháme ležet ladem. Tentokrát se lanovkami přesouváme do Stubenu. Místy ovšem opravdu nevidíme kam jedeme, a tak hodně oceňujeme, že jsou místní freeride trasy označené i v aplikaci mapy.cz. V tomhle počasí si nejvíce užíváme lesíky pod lanovkou Albona 1. Jednotlivé jízdy jsou jako kinder vajíčko. V každé totiž objevíme další překvapení v podobě neodpaněnéno prašanu. Tu se skokem, tu se slalomem mezi smrčky nebo technické lajny. No prostě paráda. Po cestě k autu ještě kecáme s místními a shodujeme se, že to je spíš jak na začátku sezóny než na jejím konci.

Kratší video ze St. Antonu:

Web St. Antonu najdete zde.