Report: Snowpigs.cz okoukli středisko Zauchensee

Pro tento víkend se našim cílem stalo středisko Flachau v lyžařské oblasti Snow Space Salzburg. Podmínky byly ideální a pětihodinová cesta nám utekla jako nic, takže zbylo ještě dostatek času na úvodní Snowpigs mejdan. Člověk se nemůže neustále rochnit v prachu, z hlediska podmínek a počasí jsme se pro brázdění upravených svahů rozhodli v ideální dobu.

Středisko nabízí prostorné bezplatné parkoviště ve Flachauwinklu přímo pod stanicí lanovky, takže nic nestojí v cestě prvnímu lanu a panenským sjezdovkám. V nově zrekonstruované hale pak najdeme pohodlné posezení, bar, restauraci, a pro rychlejší odbavení si můžete vybrat, zda využejete klasických nebo samoobslužných kas. Při našem příchodu se tu vylodil celý pendelbus lyžařů, ale při příchodu ke kasám nebylo po frontách ani památky, a tak jsme sedli do kabiny během několika málo minut. Středisko se obecně řadí k těm nejlépe dostupným, a to i pro jednodenní návštěvníky.

Oblast Snow Space Salzburg se se svými 210 km sjezdovek napříč pěti údolími a dvanácti horami řadí mezi pět největších lyžařských regionů v Rakousku. Konkrétně středisko Flachau nás nadchlo nejen množstvím hospod (ale o tom později), hlavně však svojí rozmanitostí a možnostmi pro každého jezdce. 45 lanovek vás dostane na celkem 74 perfektně upravených sjezdovek různých stylů a obtížností. Myslím, že jsme stihli okusit slušný počet sjezdovek, a to nejen díky parádnímu počasí bez jediného mráčku a bez větru, ale také díky absolutní absenci front u lanovek. Díky velikosti rakouských středisek se i sebevětší nápor lyžařů rozředí a fronty tu téměř nejsou. To všichni dobře známe.

Ač jsem tomu nevěřila, sjezdovky ve středisku jsou všechny tak příjemně “akorát”, že jsme celou dobu jezdili pospolu, a nikdo se nestihl nudit ani bát. Téměř prázdné sjezdovky, bezchybné počasí a skvělej podklad. Nebylo, co víc si přát. K obědu jsme si dopřáli tradiční tirol gröstl za dvanáct éček, na nejvyšším vrcholu nejnižší cena ever, další příjemné překvapení. A ke konci ježdění už zbývalo pouze vybrat si nejlíbivější horskou chatu a dopřát si odměnu ve formě piva či aperolu. Za normálních okolností bych závěrečné pozevlení na prosluněné terase s aperolem v ruce považovala za zlatý hřeb dne, ale protože poježdění tu bylo fakt překvapivě příjemné, degraduji závěrečnou vyvalovačku pouze na “třešničku na dortu”.

Aperoly nám alespoň dodaly odvahy na závěrečnou jízdu. Protože jsme jezdili téměř do poslední chvíle, spodní svahy už během pozdního odpoledne podlehly vyšším teplotám a náporu jezdců, určitě se tedy i zde vyplatí jezdit co nejdřív a užít si dopoledního manšestru, co to jde. Nestihli jsme ještě ani sundat lyžáky, a už jsme naráželi dovezený sud radegastu. Řekli byste, že ten den nemohl být lepší? Byl, ač je to k nevíře, nejlepší část programu byla teprve před námi. Ano, polovina čtenářů je napjatá, druhou polovinu začíná zžírat závist.

Den jsme se rozhodli završit v termálním světě Erlebnis-Therme Amad (web zde), který jsme měli slabou čtvrthodinku cesty od lanovky. No, ani nevím, kde začít. První, co bych ráda zmínila, je opět super rychlé odbavení u kas a rozptýlení návštěvníků tak, že nikde nebylo přeplněno, ačkoliv nás při příjezdu malinko vyděsilo plné parkoviště. Opravdu jsme termály navštívili v nejlukrativnější čas, totiž v sobotu večer. Nikde nás však nečekaly fronty nebo nedostatek prostoru, ať už jde o vířivky, atrakce či saunový svět. Myslím, že jsme stihli vyzkoušet úplně všechno – bazén s mořskými vlnami, vnitřní i venkovní vířivky s různými teplotami a tři atrakce – klasický tobogán, trychtýř a – pozor – “Anaconda” looping slide. Prostě vás naženou do tunelu, zavřou za vámi, abyste si to nemohli rozmyslet, a v nečekaném okamžiku se pod vámi podtrhne podlaha. Pecka, co se musí zažít! Z oficiálních webových stránek se dostanete na veškerá videa z atrakcí, abyste se mohli předem podívat, jaká hrůza vás to čeká. 

Samostatnou kapitolou je pak vnitřní restaurace s luxusními burgery, a hlavně obrovský saunový svět. Tady najdete 18 různých stanovišť, namátkou: vnitřní i venkovní bazén z růžového křemene, borovicovou saunu, parní jeskyni, solnou saunu, panoramatickou alpskou saunu… prostě téměř vše, nač si vzpomenete. Dokonce I saunový ritual jsme stihli. Za tři hodiny, které jsme tu strávili, jsme se opravdu nestihli nudit. Vyježdění a vyždímaní po celém dni jsme se vrátili k našemu soudku, po kterém jediném se nám stýskalo, a vyhřátí z termálů jsme sedli k zaslouženému večernímu grilování. 

Video z tripu:

Web Zauchensee najdeš zde.