Počátkem týdne se jako vždy začala sledovat a vyhodnocovat předpověď na následující víkend. Slibovala dost čerstvého prašanu, ale také vítr, který měl gradovat svoji sílu o víkendu. Trocha nejistoty zda se nám vůbec podaří dostat na svah a užít si lajny, po kterých všichni prahneme. Ve středu se začíná formovat skupinka přátel, ale bohužel se další den dozvídáme, že polovina výpravy má karanténu a nemohou se zúčastnit akce. Následuje rychlé shánění lidí, kteří by i přes předpověď, která neslibovala žádné zázraky, odjeli směr Tauplitz ve Štýrsku. Páteční odpoledne - poslední domlouvání srazu, poslední zprávy že si to moc neužijeme, které nás ale nechávají chladnými a vyrážíme směr Rakousko.
V podvečerních hodinách přijíždíme do vesničky Tauplitz, povečeříme, uléháme a doufáme, že se předpověď trochu umoudří, středisko bude otevřené a vleky budou jezdit. To vše se naplňuje další den ráno. V údolí nefouká tak silný vítr, jaký slibovala předpověď, a tak po vyzvednutí skipasů nasedáme na čtyřsedačku a vyrážíme vstříc zážitkům. První zacvaknutí lyžáků do lyží a už se vezeme na čerstvě napadaném prachu. Sjíždíme do údolí, ze kterého vedou sedačkové lanovky na dvě strany. Jedna sedačka vede na Schneiderkogel, druhá na Lawinenstein. Volíme první z nich. Po pár minutách jízdy se ocitáme nahoře a volíme na seznámení lajny pod lanem s dojezdem skrz stromy. Práší to, a to je dobře. Následují další jízdy, ve kterých fotíme nějaké fotky, a poté se přesunujeme na sedačku, která nás vyveze na Lawinenstein. Rozhodujeme se, zda se vydáme zpět do „mísy“ přes Osthang Krallersee nebo se vydáme druhým směrem na Mittersteinbahn. Po hlasování 3 ku 1 volíme směr Mittesteinbahn.
Od restaurace přímo dolů karem, jízda mezi stromy a to vše po kolena v prašanu. Toto seznámení nám dává tušit, že tu nejspíše nějaký čas pobudeme. Při jízdě kabinovou lanovkou Mittersteinbahn objevujeme další nedotknuté lajny, které je potřeba vyzkoušet. Po výstupu z lanovky pokračujeme krátce po modré sjezdovce, ze které následně traverzujeme svah pod Lawinensteinem. Po krátkém traverzu následuje rozlehlá pláň s kosodřevinou, která skýtá nepřeberné množství lajn. Každou jízdu zde si vybereme jiný směr a pokaždé je to skvělé. Je však potřeba začít traverzovat na úrovni mezistanice zpět ke sjezdovce a nevjet do zakázaného prostoru. Touto kratochvílí se bavíme až do okamžiku, kdy nás začínají již bolet nohy a také je čas k obědu. Pravděpodobně jsme měli štěstí, protože se začal opět zvedat vítr a pár kabinek po nás zastavili kabinovou lanovku úplně. Následuje oběd, pár poobědových lajn již za svitu slunce a sjezd po sjezdovce Talabfahrt zpět do Tauplitz. U výchozí stanice se zastavujeme v apre-ski, ze kterého odcházíme po vydatném večírku až pozdě večer.
Následující den je ve znamení únavy po večírku. Probouzíme se později, ale moc nás to nemrzí, protože středisko je zavřené z důvodu silného větru a navíc v noci pršelo a sníh je tedy mokrý. Následuje rozmýšlení, zda se přesuneme do jiného střediska, nebo do termálního bazénu v Bad Mitterndorf. Zvítězila druhá varianta. Po pár hodinách v termálech, kdy si tělo odpočinulo se vydáváme na cestu zpět do vlasti. Cesta je ve znamení boje s větrem, ale i tak přijíždíme v ideálním čase zpět do Prahy.