Pitztal, Sölden a Mölltal Trip 2016
27.11.2016
Letos nám ten státní svátek hezky vyšel a tak jsme si mohli dopřát prodloužený víkend na horách. Snowpigs opět nelenili a vystřídali hned několik středisek.
Po 4 ranní hodině jsme ve čtvrtek 17.11. konečně slavně dorazili na parkoviště u dolní stanice Mittelberg na ledovec Pitztal. Parkoviště pro obytňáky bylo hezky zaplněné a převládaly české SPZ. Ihned poznáváme auta starých známých a k našemu překvapení nás, i přes šílenou hodinu, pár z nich přijde řádně přivítat.
Ráno nás budí kamarádi, co spěchají na první lano. Sluníčko už vystrkuje paprsky a je jasné, že bude krásný den. Ovšem když vidíme frontu na Gletscher Express, která vede až „za zatáčku“ a nabývá gigantických rozměrů, rozhodujeme se náš start trochu odložit. K 10 hodině už fronta není skoro žádná a tak i Snowpigs jdou na věc.
Všechny lanovky jezdí a sněhu je dost, i když na freeride to ještě není. Užíváme si sjezdovek, prosluněných panoramat a také toho, že každý druhý člověk ve frontě je Čech a náš známý. Je to vlastně taková společenská událost. A následný večírek po lyžování v obytné sekci na parkovišti pod ledovcem tedy stojí za to. A pokud se Vám, jako na potvoru, zrovna rozbije topení v obytňáku, tak celou noc jsou otevřeny záchody se sympaticky výhřevným topením. O bydlíkáře je tady prostě náramně postaráno.
Další den se vydáváme znovu na Pitztal. Počasí je o poznání horší. Mraky se honí a nejvíce se drží ve východní části ledovce, kde jezdí Mittelbergbahn. Kolem oběda už tuto oblast zavírají a lanovka nejezdí. O to větší fronty jsou samozřejmě na kotvách a hlavní lanovce Wildspitzbahn na Hinterer Brunnenkögel (3440 mnm). Této situace využíváme. V Glacier Restaurant nahlížíme do zákulisí gastronomického ráje. Málokdo ví, že zde mají svou vlastní pekárnu, kterou vedou usměvavá dcera s tatínkem. Ukazují nám pyšně své pekařské království a vypráví. Za sezónu tu vyrobí 14 tisíc štrůdlů. Hojně se tu ale vyrábí i nejrůznější dorty. To je podívaná – jen tady v restauraci mají 15 druhů a nahoře, v kavárně Café 3440 na Hinterer Brunnenkögel, jich mají 7. Nahoru se dopravují, jak jinak, lanovkou. A tak i my spěcháme nejvyšší rakouskou lanovkou Wildspitzbahn nahoru za těmi nádhernými dortíky. Venku není vidět na krok, je silný vítr a sněží. Ideální timing na posezení v nejvýše položené kavárně v Rakousku. Zkoušíme několik druhů a užíváme si opravdový gastronomický zážitek. Kafíčko k dortíku dodává na pohodě. Naštěstí my sněhovou bouři pozorujeme z teplíčka kavárny.
V sobotu máme namířeno do Söldenu. Pro bydlíkáře je přímo ve městě kemp, na parkovišti se nocovat nesmí. Hlavně počasí je ale nepříznivé. Ráno v posteli sledujeme pohledy z webkamery, které ukazují „bílou tmu“ a tak se shodujeme, že návštěvu tohoto střediska musíme odložit na jindy. Projdeme se městem, prošmejdíme sporty, obchody se špekem, pálenkou a přesuneme se na Mölltal.
Cestu na ledovec Mölltal nám zpestří jízda dopravním vlakem, který jezdí každou hodinu a jednosměrný lístek pro auto stojí 17 €. Svezli jsme se z Böckstein do Mallnitz-Obervellach, za necelých 20 minut jsme urazili asi 12km tunelem v pohoří.
Mölltalerský Gletscher Express zvládá nápor ranních prvolanařů o poznání lépe, než-li ten Pitztalerský. A tak i my můžeme v 9 hodin, bez front, vyrazit nahoru na ledovec, kde svítí sluníčko a obloha je krásně modrá. Ve stanici Eissee (2800 mnm) nás div neodfoukne silný vichr. Sníh je namrzlý, ale krásně drží. Slabší povahy ale nevydrží ledový vítr, který mrazí a občas i dost komplikuje jízdu. Na nejvyšší bod Schareck (3122 mnm) vyjedeme jen jednou a pak se raději zdržujeme v nižších polohách, kde vítr není tak silný. Po poledni lanovku Sesselbahn na Schareck stejně zavřou. Před větrem se schováme na oběd v Panorama Restaurant Eissee. Z velké porce sýrových špeclí za 8 € se do syta najíme ve třech. Zbytek dne využíváme nekrytou sedačku Panoramabahn Krühspies a klasicky lanovku Eisseebahn z Mittelstation. Je to pěkné poježdění a hlavně ta panoramata! Nicméně na freeride to chce všude ještě tak metr navíc…
Před námi daleká cesta domů a tak se musíme s horami pro tentokrát zase rozloučit. Prodloužený víkend se opravdu vydařil. Snowpigové se na začátek sezóny pěkně rozjezdili a teď už se budeme těšit, až pořádně nakydá, a budeme si moci užívat i volných terénů.
Za SnowPigs sesmolila Vydra.
Další zajímavé články
Americký styly od Haralda Hellströma a Mainio Ormia
Štylaři Harald Hellström a Mainio Ormio mají v portfoliu nově edit zpoza oceánu...
Šestnáct minut parkovýho porníčka z Norska
Filmař Espen Thomassen přináší parkový dělo z norskýho Trysilu a Geila...
Maé Biedermann a Anouck Brodard nás vezmou na svůj americkej roadtrip
Švýcarský páreček nás pozve na svůj jarní trip po USA, kterej odšpuntovali na finále SuperUnknown 22...