Dejte si rozhovor s Pájou Turkovou - inspirující instruktorkou snowboardingu!

Letošní zimní sezóna je už opravdu za dveřmi a lyžařské areály jsou připraveny na příznivé nízké teploty. Veškerý personál areálu je v pozoru, to proto, aby mohly konečně zapnout sněžná děla, nastartovat rolby nebo nahnat instruktory do lyžařských a snowboardových škol. A právě o instruktorování se dnes budeme bavit s Pájou Turkovou, kterou jsme pozvali na rozhovor. Pája je zkušená instruktorka, která díky této „profesi“ obletěla svět a stala se uznávaným člověkem a mimo jiné začala připravovat, jako lektor, nové zájemce o instruktorský život na horách. Od Páji se dozvíme jak začínala, co by poradila nováčkům, jaké země navštívila a mnoho dalšího…

Ahoj Pájo. Předpokládám, že je to tvůj první rozhovor pro Freeride. Proto se čtenářům trochu představ. Odkud jsi a kde jsme tě právě zastihli?

Čauko, jmenuju se Pavla Turková a můj home sweet home je ve Velkých Popovicích. Takže jsem teď tady a doufám, že coviďák brzo pomine a zima se rozběhne.

Pověz nám, jaké byly tvé snowboardové začátky? Učil tě na snowboardu nějaký instruktor a pamatuješ si ho dodnes? Kde to bylo a kdo to byl?

Měla jsem štěstí, že nás naši odmalička učili lásce k horám. Zimu jsme trávili na chatě v Modrym dole, kde jsme lyžovali a běžkovali o sto šest. No a když mi bylo asi osm, dovezl mi taťka první prkno z Německa. Pamatuju si, že na něm byly tři opice. Starší kluci z gangu mojí ségry už na něm docela dávali, tak mě to jeden z nich za odpoledne naučil. Jmenuje se Pavel Tippl a já do něj byla tenkrát dost zamilovaná. Tímto tě zdravím Pajdas, haha!

Letošní sezóna je tady coby dup, jak se na ní těšíš, co plánuješ a kde letos budeš?

Těšim se moc. Ta minulá byla krátká a letos se to oproti předchozím zimám zatím nerozjelo.
Plán byl vrátit se do Kalifornie, ale to vzhledem k situaci asi změním a zůstanu v Rakousku. Ale těžko říct, jaká bude ta letošní. Momentálně se nedá nic plánovat.

Pája na corneru při tradičním campu na Kitzsteinhornu

Pamatuješ si na svojí první sezónu na horách jako instruktor? Kde to bylo a jaké to bylo? Máš z té sezóny nějakou vtipnou historku?

Na to se nedá zapomenout. V prváku na vejšce jsme přemýšleli, jak strávit co nejvíce času v Peci a díky tomu jsme absolvovali první instruktorský kurz. Každý pátek jsme tak vyráželi směr Krkonoše. Sešla se tam parta neuvěřitelnejch srdcařů a tu dobu bych definovala jako jednu velkou párty plnou snowboardingu a bolavýho břicha od smíchu. Pivo teklo proudem, chodilo se na freeride, jezdil se park a do toho probíhaly nonstop mejdany na našem baráčku. Nezapomenu, jak kluci úplně na plech sjížděli střechu na skejtu, nebo jak jsem ráno šla na výuku bez prkna, protože jsem ho zapomněla v jednom baru. Odučila jsem to tenkrát na rentálu a od tý doby soucítím se začátečníky, protože na tom prkně se těžko zatáčelo. Podobný historky byly na denním pořádku, byla to jiná doba. Všichni se znali, šéfové byli neskutečně benevolentní a tolerovali nám skoro všechno, protože to byli stejný srdcaři. Patří jim za to velký dík, protože zaměstnávat takovou bandu muselo být fakt těžký. :-D

Poměrně hodně díky instruktorování cestuješ, kdy jsi poprvé vyrazila do světa a jaké hory jsi navštívila? 

Jo. Myslím, že jsem dobrej příklad toho, že jako snowboardovej instruktor můžeš obletět svět. A nejsem rozhodně sama. Jsem vděčná za tu éru na českých horách, ale tušila jsem, že to nebude ta pravá cesta, kterou bych chtěla jít. Ke konci vejšky jsem si udělala vyšší licenci a vstoupila do APUL snowboardové sekce jako lektor. Jen co jsem složila státnice, obeslala jsem přibližně padesát škol v Rakousku, dostala práci v Obertauernu a vlak se pomalu začal rozjíždět.

Splitboarding v Rakousku

Pája řeže oblouk v Obertauernu

Pojďme tvoje cestování a tu „snowboardovou exotiku“ více rozebrat jaké byly sezóny v Austrálii?

Sezóny v Austrálii mi otevřely dveře nejen v oblasti trénování, ale především také oči. Dostala jsem se tam na partnerská víza spolu s mým bývalým přítelem. První sezóna pro mě byla těžší, stýskalo se mi po domově a dlouho jsem si zvykala na časový posun. Zkušenost to byla ale k nezaplacení. Z relativně malých škol jsem se dostala do Perisheru, kde je v sezóně kolem dvou set instruktorů a coachů z různých kontinentů, většina z nich s dlouholetou praxí a velkými zkušenostmi. Vládla tu těžká konkurence a nikdo ti nedal nic zadarmo. Ze začátku jsem z toho byla hodně vykulená, i slzičky byly. Situace se ale samozřejmě obrátila k lepšímu a odjížděli jsme plný pozitivních dojmů, který umocnil dvouměsíční surftrip po Australském pobřeží. Další rok už jsem měla mnohem lepší pozici a velkou část sezóny jsem se věnovala trénování dětí na regionální závody, které mají každoročně v rámci školy. Silný sluníčko, ale taky hodně deště a větru, Gum trees, klokani a drzý papoušci na sněhu, Perisher park, kde jezdili top rideři z celýho světa včetně lokála, tenkrát ještě malýho Valentina Guseli, a překrásný lake Jindabine, na který jsme koukali z našeho okna. A hvězdy na večerní obloze jsou mnohem zářivější než u nás. Takhle bych tu Austrošku asi shrnula. V kombinaci s lítáním na jižní polokouli jsme dali pět zimních sezón v kuse. YUP!

Východ slunce nad Perisher parkem

Silný sluníčko, ale taky hodně deště a větru, Gum trees, klokani a drzý papoušci na sněhu, Perisher park, kde jezdili top rideři z celýho světa.
Pája Turková

Co Japonsko?

Do Japonska jsem se na konec nedostala. Škola, která mi měla zprostředkovat sponzorovaná víza se dostala do problémů s imigračním oddělením a já byla v den odletu bez pracovních víz. Víza přišla den po Vánocích, ale to už jsem byla rozhodnutá zůstat v Obertauernu a dobře jsem udělala. S asijskou kulturou jsem se ale setkala v rámci lektorování kurzu v Číně. A to byla teda taky jízda. Čínský snow průmysl zažívá velkou expanzi, a tak všechny bohatší vrstvy začínají lyžovat a snowboardovat. Poptávka po lyžařských školách prudce stoupá a instruktorů s kvalifikací je nedostatek. No a tak jsem jako lektor APUL v červenci 2018 odletěla do Číny, lektorovat základní kurz D. Jak správně tušíte, odehrávalo se to v hale neboli mrazáku (přibližně tři hodiny rychlovlakem východně od Shangaje – takže vlastně hodně daleko od Shangaje), protože tou dobou je průměrná venkovní teplota v Číně kolem čtyřiceti stupňů Celsia. Každý ráno jsme teda chodili v žabkách zpocený do haly, kde bylo naopak mínus pět. Taková ta vlhká zima, co Vám vleze až za nehty. Správně počítáte, že denní teplotní rozdíl dosahoval až čtyřicet pět stupňů, což je na imunitu podle mě slušná nálož. Mě se navíc v hlavě honilo, jak je celá tahle akce z hlediska ekologie šílená. Tohle slovo jsme používali by the way dost často. Taková vlastně Čína je, tam je všechno možný a zároveň všechno zakázaný. Vděčná za zkušenost, můj šálek kávy to ale nebyl. Teda až na tu přírodu daleko od města. WOW!

Taková vlastně Čína je, tam je všechno možný a zároveň všechno zakázaný.
Pája Turková

Pája lektorovala kurzisty v čínské "ledničce"

Minulý rok jsi byla v Americe, jaké to bylo?

Každý, kdo snowboardingem žije, sleduje americký filmy a edity. Ty jsou dost často točený v Kalifornii, známou jako domovem snowboardových pionýrů. A taky snem, kterej v momentě, kdy se tam ocitnete, začínáte reálně žít. Snowboardová atmosféra na vás dýchá na každym kroku. Jezdíte ve stejnym parku jako Jamie Anderson, nebo splitujete na stejný hoře, ze který den před tím přidával storiečko Jeremy Jones. Všechno v naprosto přátelskym duchu a bez jakýhokoliv povyšování se na druhý. Žijete obklopeni divokou přírodou a medvědi choděj na jaře odpočívat k vám na zahradu. Je to sen, kterej se mi splnil a přinesl mi nejlepší sezónu, jakou jsem kdy zažila jak z profesního hlediska, tak díky atmosféře celý lokality plný skvělých lidí. Viva la California!

Freeride v Californských lesích

Splitboarding ve slunné Californii

Žijete obklopeni divokou přírodou a medvědi choděj na jaře odpočívat k vám na zahradu.
Pája Turková

S partou na Maggie´s peak a v pozadí pohoří Sierra Nevda a Lake Tahoe

Máš tam nějakou vysněnou destinaci, kam by ses ještě chtěla podívat nebo na jaké místo by ses chtěla vrátit?

Jen co to půjde, chci se vrátit do Kalifornie. Přirostla mi k srdci, navíc jsme museli odložit pár plánů kvůli pandemii. Jinak můj sen je splitboarding na Aljašce. Táhne mě tam ta divoká příroda a extrémní podmínky.

Mimo jiné jsi lektorem v Apul, popiš čtenářům o co se jedná.

Jsem členkou lektorského teamu APUL, prezentovaným pod brandem Česká snowboardová škola. Pořádáme kurzy pro instruktory a poskytujeme vzdělání v oblasti snowboardingu od toho nejzákladnějšího až po trenérskou činnost. Mimo jiné pořádáme freestyle campy v Rakousku a snažíme se podporovat dětskou snowboardovou scénu, jak jen to jde. Když jsem tam před pár lety nastoupila, sekce stagnovala, chyběly vyšší kurzy zaměřené na pokročilou výuku a trénování. Pod vedením Šimona Svobody se nám podařilo vytvořit úplné vzdělání, které je díky silné základně APUL a jeho návaznosti na ISIA uznávané ve světě. Navázali jsme spolupráci s Czech snowboarding a Czech SBX teamem a daří se nám budovat kvalitní prostředí a fajn komunitu. Jsem za to moc ráda.

Lektoři z Apulu 

Lyžařské školy právě nabírají nové instruktory a určitě se mezi čtenáři najde někdo, kdo by měl o práci na horách zájem. Popiš, co by měl takový zájemce umět, jaké předpoklady by měl mít, co pro to, aby se stal instruktorem musí udělat. Co radíš?

Pro výuku začátečníků školy nemají vysoké nároky a ty základní kurzy jsou tak koncipovány.Pořád ale zajišťují dostatečnou průpravu a odbornost. Takže stačí, že umíš trochu jezdit a chceš strávit zimu na horách. Je potřeba vybrat školu a absolvovat několikadenní kurz D, případně rovnou i C. Celkový přehled kurzů najdete na stránkách Apul.cz, nebo mi napište, ráda vám s čímkoliv pomůžu.

Jaké jsou kurzy od Apulu? Jaká panuje na kurzech atmosféra? Jsou lektoři přísní, mají se zájemci něčeho obávat?

To je asi spíš otázka na kurzisty než na mě. Ale samozřejmě dostáváme zpětnou vazbu, kterou po kurzech poctivě čtu. Reakce jsou velmi pozitivní u všech našich lektorů. Můj přístup je založenej na pohodičce, i když tréning na kopci může být někdy dost striktní. Největší kámen úrazu jsou na kurzech jízdy. Paradoxně lidi s menší jezdeckou zkušeností mají menší problém než shreďáci, který něco zandaj v parku, ale jedou totálně vyvlátý a mají zažitý chyby. Takový lidi vyžadují intenzivní dril, který jim přijde ze začátku zbytečnej. Rozhodně ale funguje a lepší technika jízdy jim zajistí progres nejen v parku, ale celkovou stabilitu v kterýmkoliv terénu. Však ty sám jsi skvělým příkladem a já taky. Sama jsem ty kurzy prošla a progress je fakt znát. Na kurzech se snažím být dobrým vzorem a motivovat lidi ke zlepšení jak v ježdění, tak i v kariérním růstu skrze licence. Spoustu mých kurzistů cestuje po světě, má dobrý pozice ve školách, žije svůj sen. A to je pro mě velká radost.

Na kurzech se snažím být dobrým vzorem a motivovat lidi ke zlepšení jak v ježdění, tak i v kariérním růstu skrze licence. Spoustu mých kurzistů cestuje po světě, má dobrý pozice ve školách, žije svůj sen.

Na kurzech poznáš spousty super lidí a zaziješ kupu zábavy! 

Kolik jsi už do snowboardového vzdělání za investovala a vrátila se investice?

To se těžko odhaduje. Je to běh na delší trať, navíc s každým zvýšením licence se dostáváš do jiné platové kategorie. Například do Austrálie se nedostaneš bez ISIA známky, na druhou stranu jedna sezóna tam ti celou tu dosavadní investici zaplatí dvakrát. Vzdělání něco stojí, ale pořád jsou naše kurzy cenově dostupné v porovnání s jinými asociacemi ve světě.

Je spoustu resortů a škol které si nové zájemce o instruktorování zaškoluje sama, bez nějaké oficiality. Mnohdy je velkou a nejspíš jedinou výhodou cena za kurz. Jak ty se na toto díváš?

Je to asi tak, jako kdyby tě děda naučil řídit a ty bys vyrazil do štrýtu bez řidičáku. Tak to vnímám já. Přijde mi to jako nezodpovědnost. Nehledě na to, že když už jsem dobrej jezdec, nemusím být zákonitě dobrej instruktor nebo trenér. Kvalitní vzdělání je podle mě základ, když chci někoho cokoliv učit a to nejen ve snowboardingu. Navíc je to cesta, jak se vyhnout nepříjemnostem v případě zranění klienta, který se samozřejmě občas stávají. Takže jo, prosím vybírejte si kvalitní kurzy, které vás dostatečně připraví. Je to navíc celkem intenzivní tréning, takže tím posouváte svoje vlastní ježdění.

Prosím vybírejte si kvalitní kurzy, které vás dostatečně připraví.
Pája Turková

Kolik si může instruktor za zimní sezónu vydělat , jak v čechách tak v cizině? Je rád že přežije nebo může vyrazit v létě např. Surfovat k moři?

Je to hodně individuální. Záleží na pozici, kvalifikaci, vlastní iniciativě a štěstí. Pokud se tohle všechno sejde a sezóna se podaří, dá se léto užít v prázdninovém režimu. Mně se to doteď relativně dařilo, covid to ale začíná trochu komplikovat.

Průjezd okolo ledovce v Aiguille du Midi v Chamonix, Francie

Když už jsme u toho surfování, co mimo snowboarding děláš? Jak za koníčky, tak v profesní sféře?

Moje snowboardová sezóna je celkem dlouhá. Většinou začíná na přelomu října a listopadu podzimním projektem Kaprun na Kitzsteinhornu, pak následují první zimní kurzy, po kterých se přesouvám někam do zahraničí. Část května trávím znovu na Kaprunu, po kterém se vracím domů do Čech, kde mi začíná wakeboardová sezóna. Celý léto se tak věnuju svým tréningům na vodě jak za lodí, tak na vleku. V poslední době mě chytlo lezení, ale to je teď pasé, vzhledem k situaci. To mě ale chytlo teda dost, je to skvělý rehábko na celý tělo vzhledem k těm jednostrannejm sportům.

Pája je mimojiné vášnivá wakeboardistka! Foto: Mára Dvořák

Máš nějaké sponzory nebo někoho kdo tě podporuje vtom co děláš? Zde máš prostor pro děkovačky.

Především děkuju mamce a taťkovi za neustálou podporu mých aktivit. Ráda bych taky poděkovala Koudymu a celému Horsefeathers teamu za to, že mě zásobujou krásným a funkčním oblečením nejen na zimu. No a taky Ondrovi Dandovi a jeho Wakeguru.cz, za Rossignol v zimě a vybavení od DUP wake a Soöruz v létě. Moc si toho vážím, děkuju!

To byla poslední otázka, děkujeme ti Pájo za rozhovor a ať se daří ať už v profesním, tak v osobním životě, měj se hezky a ať to jezdí!

Já děkuju a přeju všem to nejlepší. Opatrujte se a tancujte sněžný tance, ať se můžeme co nejdřív vrátit do hor. Peace!

↓ Páju můžeš sledovat na jejích soc.sítích  ↓

Rozhovor pro vás připravil

Štěpán Košík
Další články autora

Odpovídala

Pája Turková
Další články autora

Další zajímavé články

Horsefeathers je tady s novou zimní kolekcí i webem!

V našem světě dobře známá česká značka Horsefeathers vstupuje do nové sezóny sebevědomě - s nadupanou zimní kolekcí a zbrusu novým webem. V tomhle článku se tak zaměříme na technologie a novinky v kolekci, na ridery, kteří za Horsefeathers stojí a kteří jsou nedílnou součástí téhle dnes už legendární české firmy, a představíme si i nový web.

Chloe Kim je novou členkou Roxy rodiny!

Nejmladší žena, která na snowboardu získala olympijské zlato. Tvář snowboardingu, akčních sportů a nyní i nová tvář Roxy teamu.

Studujte na Jilemnickém sportovním gymnáziu se zaměřením na snowboarding!

Skloubit snowboarding se školou rozhodně není nic jednoduchého, ale naštěstí je tady jedinečná možnost. Studentka a snowboardistka Denisa Nosková nám poslala do redakce její článek o Jilemnickém sportovním gymnáziu, kde se dá studovat se zaměřením na snowboarding. Ale pozor, přihlášky je možné poslat pouze do konce listopadu!