Deník srdcaře: Spoty

Za tu dobu co sem jezdím, jsem si tady začal všímat hodně zajímavých spotů.

Vše začalo pondělkem. Nemuseli jsme jezdit nikam daleko. Kopec v Altenmark im Pongau a hned na sjezdovce se nachází pěkný seník s nádhernou stěnou na wallride. První den a lehčí spot na začátek.

Druhý den nezbylo na spot moc času, ale i přes to jsme v pozdních hodinách vyrazili na místo, které už mám vyhlídnuté poměrně dlouho. Jedná se o balkon na střeše čerpačky ve středisku Zauchensee. 

Nachází se zde jekl, který se dá jezdit různými způsoby. Já si vybral způsob, který nebyl úplně nejlehčí. Rozhodl jsem se jezdit rail s odjezdem do stráně. Velký mínus pro mě byl přeskok zábradlí, který mě vždy rozhodil a tudíž zde nic tentokrát nepadlo. Věděl jsem, že se sem brzo vrátím a určitě to vymyslím lépe!

Středeční den jdeme jezdit do Flachauwinklu a právě zde je pěkný spot. Jedná se o kmen stromu, který je asi ve dvou metrech uříznutý. Takže tady po něm zbylo torzo, které se dá bonkovat nebo na něj skákat. Spot si stíhám akorát nachystat na další den.

Ve čtvrtek jsem se v parku potkal s Romanem Zaňkou, kterému o spotu říkám. Romanovi se nápad líbil a navrhl jsem mu se přidat na kmen, který už byl připravený.

Spot jsme ještě upravili a rozhodli se skákat přes, i když dopad byl spíše na „flat“.
Roman na druhý pokus posílá FS bonk pretzl ven a do mokrého sněhu odjíždí. Já se na miliontý způsob trápím s FS 360 bonk. Nakonec hodím na „fotku“ frontflip přes a loučíme se spotem, který byl pro nás prvním společným počinem.

Domlouváme se na pátek, že zajdeme společně opět něco vymyslet. Navrhuji zajít opět do Zauchensee, kde mám z úterý nevyřízené účty. Roman je pro!

Víc hlav, víc ví a na místě je to příkladem. Roman navrhuje jezdit spinu s odskokem do dopadu, který se nacházel o cca 5 metrů níž.
Já se pouštím do shejpnutí rovného railu s dopadem do rovněž stejného dopadu. První na řádu jde Romanova varianta. To, že jsme si vymysleli - ne moc lehký spot - jsme si ozkoušeli hned při prvních pokusech. Pár hozených krys do dopadu než nám to tam začalo padat. Roman odjíždí přeskok z tailu na nose a do dopadu. Po čase se pokouší přidat ještě 180 out, ale bohužel neúspěšně. Já - raději na jistotu do 50-50 a drop dolu.

Druhá varianta railu nám přijde o něco těžší (přece jenom vychytat rychlost nám dělá problémy). Jeden pokus za druhým a přelétáváme dopad a nápor na nohy z tak vysokého railu je po čase znát.
Roman posílá stylovou BS 180 out a já se pokouším o BS nosepress. Bohužel ustát takhle vysoký drop je tentokrát nad naše síly.

Unavení, zničení, s bolestí všech kostí v těle, ale s dobrým pocitem skvěle užitého dne balíme dnešní spotování. S Romanem se shodneme, že jezdit spoty je super zábava, něco co v parku prostě nezažiješ - i když máme shredy v parku nesmírně rádi. Tohle je něco, co nás naplňuje zas o „trochu“ jinak. Vyrazíš do přírody, postavíš něco, co je nad tvoje síly a společně se na to hecuješ. I když se třeba nezadaří, nezlobíš se! Na tohle se totiž v parku nepřipravíš!

Tak to bylo z dnešního Deníku srdcaře vše. Užívejte plnými doušky jara a snad na kopci! Ahoj…

Sledovat mě můžete na sociálních sítích: