HCKrchov opět zasahuje

Tentokráte jsem se na věčné naléhání svého otce Milana, jenž je učitel z povolání, rozhodl omezit svoje vulgární vyjadřování. Při té příležitosti jsem i zakusil, jaké je psát spisovnou češtinou. Takže jdeme na to. HCKRCHOV.ORG aneb HCK crew opět v akci!!!

HCK Street
Jednoho odporného dne plného mlhy a všudypřítomného „hegeše“ jsme si řekli, že brázdit rejdický snowpark je nesmysl. Náš dvorní foto/​webmaster Dean měl zrovna jarní prázdniny, a tak nebylo co řešit - street byla jasná volba. Zahřívací kolo se uskutečnilo poblíž legendární Salaše, kde před X lety lítali tenkrát ještě v podstatě neznámí týpci jako je Jan Zajíc nebo Riči Skandera. Na hranatém (asi 10cm širokém), dřevěném zábradlí vedoucím přes potok, jehož jméno neznám, jsme já, Jussy a Fykejs zavdávali nosepress, 5-​0 a grind. Zásek hrany do měkkého dřeva a následný pád do potoka nikdo nechtěl po ránu riskovat. Proto zde chyběly triky jako je froňo, boro, apod... Protože mi to celkem šlo, rozhodl jsem se odhalit svoje mužné tělo a přejížděl jsem heňo pouze v růžových slipech, aby se naše první fotosession na vlastní lokty trošku zpestřila. To ocenila jedna postarší kolemjdoucí dáma a pozvala mě na panáka. Ve vší slušnosti jsem odmítl. Snad příště :-)

Dalším spotem byla roura plynovodu ve Vilémově, o kterou také zavadila živoucí legenda Riči Skandera při Jib masters v roce 2003.O šest let později se zde ocitá HCK crew a Fykejs hrdě hlásí že „tobudepohoda“. Končí to bohužel tak, že jezdím sám, přičemž mě hřeje lejno v gatích. Pod onou rourou je totiž lehká dírka hluboká několik metrů a kdyby se to nepodařilo tak... no nebylo by to asi příjemné. Heňo jsem zdolal čtyřikrát grindem, přičemž se vydařily tři hezké fotky (alespoň dle mého vkusu). Poté se jedeme podívat na nedaleké rokytnické náměstí, kde je hezký červený jekl, který sleduju asi už dva roky.

Konečně přišla ta chvilka, kdy mám s sebou prkno a někoho, kdo to zdokumentuje. Fík i Jussy na to hází bobana, a tak si říkám, že aspoň ten grind zkusím, „kdyžužsmetady“. Na heňo je trošku neobvyklý náskok ze zídky s asi 84,2 centimetrovým gapíkem. První tři pokusy se nevydařily - při jednom jsem dokonce najel na psí lejno, ležící kousek od místa činu - nevábná to vůně. Čtvrtým pokusem v luxusu odjíždím, ale vzápětí přesně podle Jussyho prognóz narážím do nedalekého mostu vedoucího přes potok. Poranil jsem si podpaždí, ale nebylo to nic vážného, pouhá odřeninka. 

Dále se vydáváme na luxusní žlutý rail, který je dle Fíka údajně v Bratrouchově, ale nakonec je Krosnově. Kde byl, je vlastně úplně jedno, protože jsme ho nenašli. Zato se nám zalíbila rainbow bříza u cesty, kterou si necháváme na druhý den. Nakonec se ještě vracíme na Salaš, kde ten den vše začalo a pokoušíme se zavdávat stříšku, na níž bohužel není moc velká rychlost, a také přeskakujeme sněhuláka. Fykejs se znovu projevil jako totální úchylák a Huhuláka vyzdobil dvěma mrkvemi-​jedna symbolizovala nos a druhá pinďoura, na kterém si dal opravdu záležet a vyřezal mu žaluda jak se patří. 

Druhý den se vracíme k bříze v Bratrouchově. Tu s Jussym přejíždíme každý jednou až dokonce a protože nám Krakonoš opravdu nepřeje pěkné počasí, jedeme pryč. Tím končí první oficiální fotoshooting HCKcrew. Jdeme se ohřát a usušit domů.

Wallride Herlíkovice
Jeden víkend jsem zůstal v Jilemnici na intru, abych to neměl tak daleko na Mísečky. Zde jsem setkal se svým HCK fella Dodem Dolejším, jenž hned nadšeně hlásil, že večer jdou s Yanem na spot. Neváhal jsem a rozhodl se taky připojit. Večer se sjíždíme u dolní stanice lanovky, kde je zeď jako stvořená na wallride. Mistr šejpu Dodo se tradičně ujímá vůdčí pozice a hází lopatou jako o život. 

S malým zpožděním ze Špindlu přijíždí pražská crew v čele s mistrem Yanem. Doprovází ho Štěpán Rokos- který se ten den účastnil závodů právě v Herlíkovicích. Tam mu místní vtipálci podstrčili při prezentaci buchtu s kouzelnou příměsí, což na něm bylo znát ještě večer. Další zabíječ byl Honza Kocourek, kterého můžete v létě viděl lítat v trojná salta v hříměždickém lomu. Posledním účastněným byl Yanův fella zvaný Červ. Jednoduše jsme pojezdili, nikomu se po proježděném dni ve snowparku nechtělo nic extra hrotit, zkrátka únava byla znát. Takže jsme všichni dělali fs wallride až na Honzu Kocourka, jenž to měl jako regulér na backside.

Liberec - heňo
Jednou jsme se vydali do Liberce na street,ale mělo to malou vadu. Byla tma jako v pytli, nebyl sníh my opět bez světel. Celý „shooting“ skončil tak, že jsem jezdil sám heňo bez rychlosti. Fykejs mě roztahoval, Šimon svítil ruční baterkou a Dean fotil. Zavdal sem grind asi na šedesátý osmý pokus a pak hned lipslide. Vyšla jedna fotka na níž vypadám spíš jako čínský shaolin, než jako snowboardista.

Děkujeme sponzorům SWIS-SHOP.CZ, NESS SKISERVIS, FREEBORDING.CZ a já osobně Kačence Baudyšové, za to že mi stáhla fotky z Deanova debilního odkazu, který funguje dvěma lidem ze čtrnácti. Největší dík patří opět RODIČŮM, kteří poskytli auto a všeobecnou podporu. Hlavně našim matkám, jenž nás porodily, takže můžeme na tom světě takhle blbnout :-D WWW.HCKRCHOV.ORG check it!