Horsefeathers Iron Jam 2011

13.1.2012

Za mlhou hustou tak, že by se dala krájet, a možná ještě víc, se ve středu 28. prosince 2011 uskutečnil Horsefeathers Iron Jam. Jak už počasí a název akce napovídá, nemohlo to být nikde jinde než v Železné Rudě na Šumavě...

Už od rána bylo jasné, že Šumava opět ukáže, jak umí být drsná. Na to, že moc nesypalo, bylo na adrese Belvederská 902 10 dobře půl metru sněhu a v něm luxusně usazená vlna s pořádným streetovým náskokem. O padesát metrů výš byl jako bonbón zasazený bongovací barel a nad ním trochu punková rozjezdová rampa.

Už od desíti hodin se z ní spouštěli závodníci převážně z řad veřejnosti, aby potrénovali a zvýšili tak šance na postup do kvalifikace hlavního závodu. Kolem poledne už stály všechny stánky a punk-rockové verze známých hitů od Millencolin přilákaly první diváky. Už během tréninku bylo na co koukat. Například Koudel se s tim nepáral a sázel přes bonk rodeo 540.Většina pro riderů volila teplo domova, takže přijeli až po poledni a někteří pro jistotu vůbec.

Ve veřejném závodě o divokou kartu vlna poměrně nekompromisně rozřadila snowboardisty. Ze začátku to vypadalo, že kdo jí přejede, jde dál, ale ukázalo se, že rideři se bez boje nevzdají a už v tréninku padaly triky jako nose slide nebo 50/50 to sw 50/50. Za freeskiery Harakiri gangu startoval akorát Holas, protože zbytek lyžujících členů pobíhal kolem parku a staral se o kvalitu. Ač mohl Holas pozorovat všechno z okna VIP lože svého pokoje, u kterého stála rozjezdová věž, ukázal vlně, že se jí nebojí a v kvaldě předvedl stylové grindy s odjezdem na fakie. Společně s ním se kvalifikoval mladičký Vojta Břeský.

Pak přišla čtyřicetiminutová kvalifikace lyžařů, kde zářili pozvaní jezdci Petr Křivánek, František Jetmar, Lukáš Pospíchal, Dan Koudelka a Robin Holub. Koudel evidentně svým tréninkem ostatní vyhecoval, protože krom luxusního bongování barelu každý freeskier předvedl nějaký flip nebo stylovou rotaci přes barel. Ano i dvanáctiletý Vojta Břeský poslal fróňo přes barel. V téhle části trati nejvíc diktovali Koudel s Robinem, kteří sázeli o třídu výš. Zejména Robinovy protažené backflipy, side flipy a switch backflipy byly lahodou pro oko. A to při stavbě vypadalo, že nepůjde přeskočit ani ten sud. Co se týče vlny, tak tam jezdci šetřili obtížností, ale nikoliv stylem. Switchupy a 270 out byl takřka standard.

Když se sešeřilo a osvětlovači trochu osladili park barvičkami, rozjela se kvalifikace snowboardistů. A vlna opět ukázala svojí nekompromisnost. Díky tomu, že se víc jak půlka pozvaných pro riderů nedostavila, uvolnilo se víc místa pro jezdce z veřejného závodu. Byl to však zápas Davida s Goliášem. Na rozdíl od lyžařů soustředili snowboardisti svoje úsilí na rail a bong jen tak nápaditě oťukávali. K vidění byly vidět triky jako BS boardslide to FS boardslide to Fakie, 50/50 to switch 50/50 180 out a objevily se i první transfery. Nejvíce vidět byli David Čonka, Štěpán Rokos, Jakub Šimůnek, Adam Arnošt, Tomáš Běl a Ondřej Kozák.

Když to viděli freeskieři, tak ve finále přitvrdili. Rozhodně nejdrsnější byl Pospecův 270 do transferu to fakie, při kterém lítaly jiskry. Koudel těsně dotahoval v ochočování railu svým mutem do transferu. O handplantech, backflipech, 540 a dokonce rodeu 720 přes bonk se snad ani nedá psát, to se musí vidět. Snowboardisti opět sázeli komba ve stylu. Jakub Šimůnek nasazoval obecenstvu nevěřící výraz svými onefoot variacemi na téma boardslide. K vidění byl i noseslide do transferu a obecně se transfer stal standardem. I na bongu už se zábava rozjela a roztočila se až na 540.

V bestricku vytáhl Koudel eso z rukávu a poslal na vlně switchup 360. Pospec ještě víc zabíjel s 270 do transferu, ale co to bylo platné proti Šimůnkovu onefoot boardslidu to 50/50s naprosto čistým provedením.

Sladkou alkoholickou tečkou za závodem byla Iron párty v přilehlé diskotéce. Tentokrát se Riči skutečně překonal. Než se všichni seběhli, staral se o atmosféru DJ Cuchy, který navnadil návštěvníky pro osvědčenou elektro kapelu Lus3.Během jejich vystoupení se lidi postupně odvázali, a když se Lus3 loučili skladbou Human Power, tak skákala snad celá Ruda. To však byl jen klid před bouří.

Během živého vystoupení dvou beatboxerů se za zvuků hiphopu, breakbeatu, tekna, diska a příbuzných elektro stylů na pódiu vystřídaly nástroje kapel. Když celý taneční parket začal pogovat už při ladění nástrojů, bylo jasné, že přijde něco co freeskiingová a snowboardová komunita v Železné Rudě ještě nezažila. Jakmile Queens of Everything spustili na ostro, otřásal se celý barák v základech. Stručně bych to popsal dvěma slovy: „Party hard.“ Ano, bubeník do toho řezal tak fest, že protrhnul buben. Na přídavek tedy nedošlo, ale i tak bylo publikum nadšené. Jo, na horách se vždycky dobře paří.

Děkujeme všem závodníkům, divákům, pořadatelům, oběma kapelám, městu Železná Ruda, sponzorům a komukoliv, kdo se podílel na Horsefeathers Iron Jamu 2011 a těšíme se na shledanou při dalších akcích.