Jak si vybrat snowboard - 2. díl

Jelikož jsme si s Lukášem Shrödderem z firmy LTB, jedním z předních odborníků v této oblasti u nás našli čas pro odbornou diskuzi v oblasti technologie snowboardů, přišlo mi pro tentokrát lepší zvolit formu rozhovoru, kdy jsme postupně probrali jednotlivé segmenty výběru vašeho nového “stroje”.

Ahoj Lukáši,
v minulé části jsme se podívali víceméně na základní rozdělení snowboardů, pokud tedy budeme vědět, která oblast snowboardingu nás zajímá, kde myslíš že bychom měli ve výběru dále pokračovat?

Pokud jsme si tedy vybrali typ konstrukce, která nás zajímá, můžeme vykročit dále. Začneme třeba prohnutím prkna. Horkým tématem letošní sezóny je jistě alternativní prohnutí. Jde o to, že klasické prohnutí vypadalo tak, že od kontaktu u špičky a patky směrem k vázání do středu se prkno zvedá, zhruba o 3-​6mm, tzv. camber. Teď se vrátil na trh tvar, kdy prkno nabývá opačného prohnutí či případně rovné.

Když už jsi hned na začátku nakousl toto téma, zajímalo by mě, zda když vidí zákazník na trhu různé konstrukce, vycházející z alternativního prohnutí, chová se každá víceméně jinak, či jde hlavně o samotný princip prohnutí?

Jde o to, že i když je to principielně jakákoliv z těchto variant, ať to je konstrukce ve tvaru U, V, Banana či jiné, směřují k tomu, že prkno je měkčí a snáze ovladatelné. To je ten důvod. To, že nastávají poté různé varianty, které bývají ovlivněny různými technickými a jezdeckými detaily určitě mají nějaké opodstatnění. Podstata tzv. Rocker (anglicky kolíbka pozn. red. ) prohnutí je ta, že se prkno nekouše při dotáčení rotací, pri jibbingu, při jízdě na switchstance a při učení nových triků. 

Když má tak pozitvní přínos pro freestyle ježdění, existuje i důvod proč volit jinak než takto?

Myslím, že ve své kategorii ne. Tato věc přišla do oblasti jibbingu a parkových prken od lidí, kteří chtěli na snowboardu více “skatovat”. Přišla zpět věc, která vznikla už v 80tých letech, kdy se poprvé použilo opačné prohnutí a to umožnovalo větší hru a menší výkon. Začátkem 90tých let přišlo do hry klasické Camber prohnutí, které umožnovalo mít pevnější a stabilnější hranu, líp se odrážet z hrany( 4 kontaktní body místo 2 pozn.red.). Najednou se začali jezdci lépe odrážet do vzduchu a začali se zlepšovat v tricích. Šlo zde tedy o výkon. V současné době tedy proti sobě stojí dvě skupiny lidí, kde každá stojí za “svým” typem prohnutí. Celé se to odehrává ve dvou sférách, kdy lidé, kteří mají rádi velké rychlosti, velké skoky, odrážení z hran, volí logicky klasické prohnutí. Lidi, kteří mají rádi odrážení z ploch a menší rychlosti, což je klasický jibbing a ježdění na menších skocích, tak volí právě alternativní prohnutí. Rozhodně ale doporučuji každému půjčit si takovou desku a otestovat, aby si utvořil názor jestli to potřebuje pro svoje ježdění nebo ne.

Když jsem minulou sezónu zkoušel různé typy prken v test centrech, několikrát se stalo, že jsem měl prkna s různými délkami, které se ovšem chovali velmi podobně. Proč to tak je?

Myslím, že lidi by si neměli vybírat snowboard podle délky, ale podle akční hrany. To je také odpověd na tvou otázku. Když jedeš po sněhu, tak část prkna, která se dotýká sněhu není celá délka prkna. Špička a patka míří do vzduchu. Ty tam jsou proto, že když zamíříš do hlubšího či rozježděného sněhu, tak je potřeba mít část prkna, která tě drží nad ním. V okamžiku, kdy máš prkno, které je třeba o 4 centimetry delší, ale akční hranu má kratší než delší prkno, tak v tom okamžiku působí jako kratší. Ta část, která jde do vzduchu je zhruba 20-​40 centimetrů. Jde o to, že když si zkušenější jezdec vybírá prkno, tak by měl vědět, jaká akční hrana mu vyhovuje. Když byl jezdec zvyklý na své staré prkno, tak není nic jednoduššího, než si ji změřit a nové si pořídit podle toho. 

Když například u nás na Buyersguide probírá zájemce o koupi snowboardu nabídku, podle kterého údaje v tabulkách by se měl dále orientovat?

Důležitější, než se orientovat takto v údajích, je podle mě si prkno vyzkoušet. Jedna věc je, co by chtěl, druhá co říkají kamarádi či lidi s kterými se zná, ale hlavní je podle mě to, si opravdu vyzkoušet co chce. Dnes už je spousta půjčoven a testcenter, kde není složité si prkna ozkoušet. Nebát se toho, udělat si čas a půjčit si dvě, tři desky a vytvořit si svůj vlastní názor na to, co mu vyhovuje. Nemá smysl si například kupovat wide prkno, když máš malou nohu.

Jak poznám, kdy zvolit wide prkno?

Většinou firmy uvádějí, co to je wide a na jakou velikost nohy to doporučují (bývá to většinou 11 a větší). Není to ale univerzální poučka. Pokud jezdíš rád například v parku a rampě, tak potřebuješ mít rychlou reakci. Pokud máš ale na šířce třeba jen o 3-​4mm víc, tak v tom okamžiku je reakce pomalejší, hůře se překlápí z hrany na hranu. Přesně proto by měla být šířka taková, aby odpovídala velikosti nohy. V opačném situaci, kdy je prkno užší tak nastává problém, že když se prkno postaví na hranu tak jezdec škrtá špičkou, padá a ztrácí rovnováhu.

Co stance(rozvor dír pro vázání)?

Stance souvisí s tím, kam je prkno určeno. Obecně, respektive ideálně by šířka rozkročení nohou na prkně neměla být větší než délka od kolena k patě daného jezdce. Obdiv k většímu rozkročení na prkně vychází z mody a faktu, že tito jezdci tolik neskáčou takové dálky a nemají takový nápor na kolena. Problém je v tom že u extrémních nastavení širokého stancu pak nejde udělat pořádně podřep, jelikož to technicky nejde, tudíž můžou hůře tlumit dopady. Jde ale o styl a jezdecký trend, proto nechci hodnotit co je lepší a proč, je to možná další téma vyvolávající osobní názory a diskuze.

Kdy volit prkno s backstancem(posunutím vázání dozadu) a vycentrovaným twintipem?

Jde o to, že pokud na prkně, na kterém jezdíš víc dopředu než dozadu vytočíš přední nohu, tak díky jejímu natočení posouváš váhu vpřed zhruba o 1 centimetr. Proto se freestyle twin prkna dělají tak, že jsou například o 1, 1.5 centimetru posunuta vzad. Posunutí víc dozadu se obecně dělá proto, když chceš, aby bylo prkno univerzální. Při jízdě dopředu po sjezdovce nepotřebuješ mít stejné postavení vepředu jako vzadu. Když totiž jezdíš delší dobu s centrovaným prknem, tak namáháš mnohem více přední nohu a pomaleji překlápíš do oblouku. Takže je prkno posunuté vzad pohodlnější na ovládání. Extrém jsou pak freeridové prkna, jež jsou posunuté vzad mnohem více, aby plula v prašanu, proto potřebují mít špičku větší. Nosná špička vytahuje prkno nad sníh a dělá prkno v prašanu stabilnější. 

Má dnes ještě smysl přemýšlet nad prknem, které není celodřevěnné?

Víceméně ne. Jediná firma, která vytvořila funkční prkno bez dřevěné konstrukce a zpřístupnila ho jezdcům je Burton. Když jsem byl na testování, kde se toto prkno představovalo jako specialita, tak bylo prezentováno pouze! pro jízdu v prašanu, na sjezdovce, manšestru, zkrátka pro lidi užívající si výkon a skluz.

Jak to je se sidewall a capwall konstrukcí? 

V podstatě od nich trh upustil. Posledními, kdo je nabízel byl LibTech a GNU, ovšem ti od nich upustili také pod tlakem trendu a módy, takže tato věc je pro teď uzavřená kapitola.

Dobře, tím bych taky uzavřel náš druhý díl a příště už se přesuneme do “továrny”