Kozí dar 2019 aneb kamarádský závod na ostří nože

Klopené zatáčky, cíl do kopce, startovní číslo přilepené ductapem na jakoukoli část těla, všudypřítomná radost, ve frontě na start kolující látky zakázané dopingovou komisí, vzájemné hecování, párek v rohlíku s pivem, akreditace v kufru auta a hned několik generací vedle sebe na startu. Možná už to trochu českým snowboardingem smrdí - Luděk Váša, Ivan Zobák, David Horváth, Bigbeat, Roman Dlauhý, Venca Kutil, Pepé Samek nebo Ondra Bauer. Vítejte na Kozím daru 2019!

Tenhle „kamarádský závod na ostří nože“ má na svědomí David Horváth a pár přátel kolem něho. Teprve druhý ročník již legendárního snowboardového happeningu se odehrál opět na kopci Kozákov. Hora svou mystičností adrenalinové sporty prostě přitahuje ať už padají sněhové vločky nebo se v létě rozpaluje asfalt pod koly světových longboardových šílenců.

Punkovost a neoficialita z tohodle závodu jen stříká. Termín akce je znám jen několik málo dní dopředu v závislosti na sněhových podmínkách. Dozvědět se o něm můžete z autorsky malovaného plakátku přímo od samotného pořadatele DHC. Plakát si David tradičně vylepí na svou FB zeď a zbytek jde spíš šeptandou, která se rychle rozkřikne.

Startovné 150 Kč, ve kterém je zahrnuta permice na tři jízdy a památeční triko závodu, které dostal každý dávodník, dává tušit, že tohle dělá parta, kterou to prostě baví. Prizemoney jsou čest a respekt soupeřů. Na vítěze čeká ručně kovaná busta kozy na 200 let starém kousku dřeva. 

Velký nápis START je napsaný lepící páskou na bílém ubrusu napnutý pomocí dřevíček „co dům dal“. Rozjezdový můstek pod náporem sněhu a čekajících vlčáků a vlčic tiše kvílí. Celé to připomíná dobu, kdy několik přítomných pionýrů tento sport teprve objevovalo, prostě paráda. Několik nadšenců v čele se Zobákem dokonce dobový outfit navlékli a nedivil bych se, kdyby příští ročník těhlech vypásnutejch overálků spatřil více.

Když si spočítáte, že průměrný čas trati byl kolem minuty a půl a na startu čekalo 80 lidí, nebylo nezvykle kam spěchat. Véna Kutil provedl předzávodní úpravu svého stroje ve formě kartáčování, což se stalo hitem a kartáč najednou koloval celou frontou. Vzhledem k poplatku, kterýho se Véna dožadoval, mohl vydělat celkem balík, ale nakonec z toho nejvíce vytěžil Roman Dlauhý a hned v první nakartáčovaný jízdě najel na průběžně druhýho Pepého Samka 4 vteřiny. 

Druhé kolo dostalo do hry Mikiho Pajera a ten bral finálně druhé místo za Romanem a před třetím Vénou. Mezi dámami braly první fleky nejrychlejší Eliška Šírová před Kačkou Peikerovou a Míšou Černou. Mezi závodníky se objevil například i pan doktor Kebrle, který polovině startovní listiny operoval zápěstí, nebo mistr ČR v surfingu Lukáš Tomšů.

Kdo toho měl plný vázání, mohl si sednout do místní hospůdky pod svahem a dát si klasicky smažák v housce nebo výbornou gulášovku a podpořit to pivkem. To už na Český ráj padla tma, což nebránilo poslednímu závodníkovi dojet do cíle a šlo se na vyhlášení. 

Letos se můj sen o kozí trofeji rozplynul o 8 vteřin, což je v podstatě veřejně nepublikovatelné, ale příští rok rozhodně svoje ambice nebudu snižovat a nažehlím na skluznici celej vosk jako letošní šampión.

Takže díky parto za skvělej závod, atmošku a zážitky a příští rok Davide prosíme to azurko.

Koze Zdar

Fotogalerie od Gabi Traga: