Nevik o Sportovním Gymnáziu v Jilemnici

Na FR.cz si jen výjimečně (spíš nikdy) přečtete něco o středních školách. Zmíněnou výjimku tvoří tento text od Petra „Nevika“ Nevečeřala. Pokud jste si dosud mysleli, že skloubit ježdění na prkně a studium nejde, tak tenhle článek vás asi vyvede z omylu...

Když jsem kdysi četl v Boardu rozhovor s Hansem Ahlundem, zaujalo mě jeho vyprávění o snowbardových gymnáziích, které ve Skandinávii běžně fungují. V té době jsem ale ještě netušil, že na podobné škole budu taky studovat, a to ne v Norsku, ani ve Finsku, ale ve své rodné vlasti, v krkonošské Jilemnici.

Tento článek je výzvou především pro mladší lidi, kteří stojí před rozhodnutím na jakou střední se přihlásit, věnují se aktivně snowboardingu a potřebují výhodně skloubit studium se sportem, i pro jejich rodiče. Snowboarding je časově velice náročný sport a především v zimním období je nějaká ta absence, v horším případě neomluvená hodina, nevyhnutelná. 

Nejlépe ale asi popíšu zdejší fungování kratším vyprávěním mojí gymnaziální story. Do prváku jsem nastoupil v září roku 2004 jako nadějný běžec na lyžích a bývalý skokan na lyžích. Na svém kontě jsem měl zapsaných už několik medailí z MČR i mezinárodních závodů. V devítce jsem měl na vysvědčení skoro samé jedničky, takže jsem s přijímačkami neměl větší problémy a stejně nás brali všechny, protože sportovní třída se většinou celá nenaplní. Prvák byl pro mě úplně super, bydlel jsem na intru, protože jsem každej den trénoval. Noví kámoši, středoškolské lásky (které trvají doteď :), nové prostředí, pryč od rodičů – nádhera. 

Zimní rozvrh je největší pohoda. Do školy se v prváku a druháku chodí v úterý a ve středu jen ráno na dvě hodiny a pak se jde trénovat. Horší je si pak na jaře zase zvykat na normální rozvrh. V prváku jsem zářil na běžkách a vybojoval jsem asi 3 medaile z MČR. Během druháku mě ale měřené úseky, vytrvalost a podobný záležitosti začaly vadit a chtěl jsem změnu (tady začíná můj snowboarding). Celou zimu v druháku jsem neběhal, poněvadž jsem si na prkně zlomil klíční kost a nastal zlomovej bod - uviděl jsem video Afterlame a řek jsem si, že chci pořádně začít jezdit. Po letech jsem přičuchl ke starejm kámošům ze základky (Fík, Řepák) a k Dodovi, který jsem kvůli věčnému trénování a soustředěním vídal jen zřídkakdy. 

Po uzdravení jsem se do konce zimy vymlouval, že mě bolí rameno, abych nemusel chodit na tréninky a závodit. Přitom jsem tajně jezdil skákat na Mísečky (20km z Jilemnice), naučil jsem se bs a fs 360 a roztál sníh. Dodo mi řek, že musím jezdit, a že to v tý škole nějak zařídíme, abych jako nemusel běhat. V létě jsem zažil svůj zatím životní progres u Doda na zahrádce a ještě víc se zamiloval do snowboardingu. To se psal rok 2006 a mně bylo čerstvejch 17.V září jsem to na „řéďu“ hned vybalil a ukázal mu svoje první video, co jsem si kdy sestříhal. Přes pár oplejtaček a problémů mi to těsně před zimou dopadlo a já věděl, že ze všech tréninků, na kterejch tekly litry potu, se stanou krásný dny na Mísečkách plný zábavy a snowboardingu. 

V zimě jsem zase prodělal lehčí progres, přiučil se fs i bs 540 a začal mít první umístění na závodech, první záběry tady na FR.cz, první fotky, první sponzory, shooting atd... Hlavně jsem ale byl štastnej, že můžu dělat, co mě baví. Přidal se ke mně ještě můj harrachovskej kámoš Olda Jakubec, který závodil v alpských disciplínách, ale ze stejných důvodů jako já si ke slalomkám přikoupil lyže se zvednutou patkou, a teď už ho na škole taky berou jako regulérního freeskiera. 

Po zimě, kdy mě Béča oslovil se sponzoringem od X, jsem byl namotivovanej a rozhod jsem se rozložit si čtvrťák a jezdit ještě víc. Rozloženej čtvrťák znamená udělat půlku předmětů jeden rok a druhej rok zavřít ty zbylý a odmaturovat. Takže vlastně děláte školu 5 let. Pro mojí loňskou zimu byl tenhle plán možná trochu zbytečnej, poněvadž jsem měl samý zranění, moc mi to nešlo a neměl jsem dost peněz na nějaký větší cestování. Pro tu letošní se to ale hodí, jelikož jsem si na letní brigošce ušetřil dost peněz a letošní zimu hodlám strávit převážně v Alpách. Ve škole to samozřejmě není problém, akorát se musím včas domluvit, zajistit si učivo a dohnat, co zameškám. Až přijedu, tak si napíšu písemky, na které jsem chyběl a je to v cajku – je to už takovej lehce vysokoškolskej systém. Ale v zimě stejně chodí pravidelně do školy cca. půlka třídy, takže se toho tolik neprobírá - ideální. 

Navíc jako bonus si ve čtvrťáku můžete udělat masérský kurz za 1200Kč (normálně stojí asi 7000, ne-​li víc) a pokud se Vám podaří odmaturovat ze specifického předmětu TSP - teorie sportovní přípravy, získáte úplně zadarmo trenérskou licenci C. Sám ředitel školy Jiří Šorm říká: ,,Cílem studia se zaměřením sportovní příprava je umožnit absolvování střední školy těm studentům, kteří jsou sportovně nadaní a zároveň mají dobré studijní předpoklady, takže zvládnou kombinaci aktivní sportovní činnosti s gymnaziálním studiem."

Tak tohle jsem se pokusil vylíčit, aby se vědělo, že v Česku vůbec něco takového existuje a je to, myslím, docela pecka. Snowboarding už dokonce uveden v brožurách jako kmenový sport naší školy. Takže pokud hledáte ideální školu a chcete pořádně jezdit, nebo už jezdíte a něco chcete dokázat, přihlašte se na Sportovní Gymnázium do Jilemnice. :-)

Více informací na více na www.gymjil.cz.