Nostalgické čtvrtky – III. - Snowboarding poprvé na olympiádě

Okolo zařazení snowboardingu na Olympijské hry je mnoho kontroverzních a zajímavých afér. Je toho tolik, že z toho vznikla samostatná epizoda v edici„Nostalgických čtvrtků“. Tak jak že to s tou olympiádou bylo?

Když byl snowbaording v 80. letech ještě v plénkách, nebylo zde moc snowboardových firem, které by byly schopny si zaplatit vlastní team. „Pricemoney“ na závodech nebylo v podstatě žádné a firmy neměly kapitál. Jak náš sport pomalu rostl, rostla i jeho finanční stránka a celková obliba.
Začátkem devadesátek zažíval snowboardový průmysl, mainstreamová média, reklama a sportovní snb události dobu hojnosti.

Mike Ranquet - zdroj: whitelines.com

Založení Mezinárodní snowboardové federace (ISF dnes WSF) na sebe nenechalo dlouho čekat. To se stalo roku 1990 a pod touto federací se mohli na plno rozjet oficiální mezinárodně uznávané závody.
O čtyři roky později Mezinárodní lyžařská federace ( FIS ) zavádí snowboarding pod sebe. Pomyslná válka může začít.
Veškerá neoblíbenost FISu u riders je na místě. Ze začátku FIS snowboarding ignoruje a je proti tomu, aby byl snowboarding na olympiádě, po nějakém čase si snowboarding oblíbí a po kompromisu s Olympijským výborem (MOV) se snaží o připojení snowboardingu jako další lyžařské disciplíny. Je tedy pochopitelné, že to dodnes nejde jezdcům pod kůži.

zdroj: pinterest.com

zdroj: pinterest.com

Oficiality v podobě federací, rostoucí popularity a obrovského mediálního zájmu dal zrod myšlence zařadit snowboarding na olympijské hry.
Když byl v roce 1994 snowboarding Mezinárodním olympijským výborem (MOV) uznán, bylo jasné, že se na olympiádě v Nagáně v roce 1998 představí ve dvou disciplínách. Okolo zařazení snb ,jako relevantního sportu na oh, předcházelo mnoho nespokojených reakcí, výměny názorů a mimo jiné došlo i k bojkotu startu v Japonsku.

Jako hlavní iniciátor bojkotu ,a později i jediný kdo ho nakonec zrealizoval, se stal Terje Håkonsen. ( Této legendě bude někdy později věnován celý díl, dnes ale pouze k tématu.)

Terje v roce 1990 zdroj: snowboardmag.com

Král u-rampy - zdroj: snowboardmag.com

Terje byl jasně vládnoucí jedničkou, kam přijel závodit, odjel jako vítěz. Disciplíně half-pipe dominoval téměř deset let. Nebylo pochyb, že by tento norský střelec neodjel z Olympiády v Nagáně jako vítěz. Byl jasným favoritem do té doby, než se rozhodl v Japonsku vůbec nestartovat. Měl k tomu jasné důvody.

Nelíbila se mu rozsáhlá korupce v Olympijským výboru a lyžařská organizace, která měla dohlížet na olympijský snowboarding. Byla tu přece ISF ( Mezinárodní snowboardová federace), která měla být uznaná jako mezinárodní sportovní federace. To ale bylo MOV zamítnuto a bylo jim řečeno, že snowboarding už je pod FIS. To Terje nezkousnul a přenechal vítěství někomu jinému.

Terje Hákonsen k tomu řekl: 

„Snowboarding je o čerstvých stopách a krájení zatáček v prašanu. O tom být sám sebou a nebýt souzen ostatními. Nejde o nacionalismus, politiku a velké peníze. Snowboarding je všechno, co olympiáda není.“
Terje Hákonsen

Terje Haakonsen -zdroj: huckmag.com

Kde se vůbec vzala rampa neboli half-pipe?

Snowboardisté byli v podstatě skejťáci. Ti neměli v zimě co dělat a tak se vrhli na sněžný prkna. Věděli, že v rampě se jezdí dobře. Houpeš se z jedné strany na druhou,můžeš kolikrát i vysoko vyletět a udělat nějaký trik. A tak si je začali stavět. V osmdesátých letech se začaly objevovat první rampy, které byly malé a špatně upravené a jejich údržba byla neuvěřitelně náročná.

zdroj: pinterest.com

zdroj: pinterest.com

V roce 1990 byl pověřen farmář Doug Waug, aby navrhl stroj, který usnadní stavbu rampy. V roce 1992 představil stroj, který je dodnes nedílnou součástí resortu kde stojí u-rampa. Díky jednoduchosti vyříznutí půlrampy do hromady sněhu a její následné snadné údržbě se začaly po celé zemi objevovat technicky stavěné u-rampy a našemu sportu to přineslo ještě větší drive.

Doug a jeho stroj, který pomohl při stavbě u-rampy na Naganě - zdroj: core77.com

V té době se nejezdilo nic jiné než half-pipe a slalom. Není divu, že se jako první disciplíny na olympiádě objevily právě tyto.
Profík byl ten, kdo dával 720 na obě strany a probojovat se na olympiádu nebylo tehdy nic obtížného. Na trhu bylo stovky snowboardových společností a každá chtěla týmového jezdce, kterého dokázali maximálně podporovat.
Do Japonska přijelo 36 jezdců z dvanácti zemí, aby se 12. Února 1998 utkali ve 120 metrů dlouhé, 15 metrů široké a 3,5 metrů vysoké rampě o první historické snowboardové olympijské kovy.

Celý závod rampy působil dost free dojmem. Na jezdcích bylo vidět, že si závod neskutečně užívali a organizátoři jim ke každé jízdě pouštěli písničky podlé jezdcovy volby. Úroveň je velmi podobná, velká dávka grabů na styl, 720 na obě strany + nějaký flip a je hotovo!
Ve finále měl každý rider dva runy, ze kterých se skóre sčítalo. (To by dnešní profíci koukali)
Nejlépe si za deště a na historicky prvním závodě u-rampy na Olympidě vyjel první místo Švýcar Gian Simmen (ISF), druhé bral Nor Daniel Franck (ISF) a třetí bral Američan Ross Powers (FIS).

Stupně vítězu v Nagánu

Snowboarding v Nagáně to neměl jednoduché. Ze začátku bojkot největší snowbordové hvězdy v rampě, pak problém s marihuanou při dopingové kontrole u zlatého medailisty Rossa Rebagliatiho, (prý se pouze nevědomky nadýchal kouře během večírku, po čase si ale v Kanadě otevřel vlastní lékarnu, kde trávu nabízel, divné..) Poté dvě americké snowboardistky způsobily rozruch kvůli odmítnutí nosit týmové oblečení a jako poslední problém se ukázalo, že američtí trenéři ve skutečnosti na snowboardu nejezdí.

Sám Jake Burton na to řekl:

„Japonsko prostě nedopadlo dobře, byla to taková katastrofa“.
Jake Burton
Možná si přece jenom měl snowboarding počkat na olympiádu do Salt Lake City v roce 2002, kde už měl trochu jiné zázemí.

Není ale pochyb o tom, že snowboarding byl součástí zimní olympiády, aby pomohl opadajícímu zájmu a sledovanosti zimních her, zejména mezi dospívajícími a mladými lidmi byl velmi vyhledávaný . V době začleňování se zdálo, že olympiáda potřebuje snowboarding víc než snowboarding olympiádu, což dnes sdílí mnoho skateboardistů, včetně Tonyho Hawka, ohledně zavedení skateboardingu a surfingu do letních her 2020 v japonském Tokiu. Doba se zkrátka opakuje.

Ať už to bylo jakkoli, rok 1998 se zaryje do našich pamětí jako rok, kdy se snowboarding jel poprvé v historii na olympiádě.

O tom jak dopadly další hry zas někdy příště.

Vítěz Gian Simmen

Nostalgické čtvrtky pro vás připravuje

Štěpán Košík
Další články autora

Další zajímavé články

Opening parku na zahradě Wény Kutila proběhne již tento víkend

Wéna pilně kutil až si vykutil poctivý snowpark na své zahradě. Prý přišel čas otevřít brány pro veřejnost a pozvat riders, který se nebojí poprat se s velmi rychlým setupem. Opening je dvoudenní, takže si udělej čas a vyraž k Wénovi poshredit na zahradu a navíc v tomto článečku dostaneš všechny důležitý informace. Takže čti pozorně!

Testovačka “Test The Best“ by Snowboard Zezula již tento víkend!

Již tento víkend se na Červenohorském sedle v Hrubém Jeseníku rozběhne pořádná testovačka snowboardového a freeski gearu pod taktovkou Snowboard Zezula. Součástí bude i lavinový kurz za krásný peníz, tak neváhej a vyraz se tam podívat! Podmínky budou v topu, sluníčko a krásná zima!

Halldor Helgason představuje světu jeho “KOZY“!

Halldor Helgason nám představuje jeho KOZY. Mohlo by se zdát, že vám věšíme bulíky na nos, ale to bychom si vážně nedovolili. Halldor má prostě smysl pro humor i v češtině. Pojďte se mrknout, jak to doopravdy je!