Nostalgické čtvrtky – IV. Terje Haakonsen

Tento norský profesionální jezdec toho za svoji kariéru stihnul opravdu hodně. Byl králem u-rampy, vymyslel nové triky, je to držitel světového rekordu, organizátor světových závodů a hlavně někdo, kdo se nebál ozvat vůči aktuálním problémům. Zkrátka Terje je a byl velmi kontroverzní jezdec a jeho vliv byl na snb svět obrovský a mnohdy až revoluční.

Pojďme ale hezky od začátku.

Terje se narodil 11.října 1974 ve Vinje v Norsku a jako dítě byl velice sportovně nadaný. Věnoval se atletice, fotbalu, běžeckému i sjezdovému lyžování. To mu dalo dobrý základ pro snowboarding. Na podzim v roce 1987 si Terje půjčil prkno a za barákem na poli zkoušel první obloučky a možná i triky. Hned tu zimu se zúčastnil prvních závodů, které vyhrál. Sponzoring od Burton snowboards se nenechal dlouho čekat a mladého Terjeho zapojují do teamu. V 15 letech odjíždí dokonce do USA, aby si vyjednal profesionální smlouvu s Burton a Oakley. Craig Kelly vidí v mladém Norovi potenciál a Terje zase v Craigovi svého mentora.

Na začátku „devadesátek“ odjel světové akce v half-pipe, ve kterých se umístil do pátého místa a o Haakonsenovi se začalo mluvit. Tehdy čerstvě plnoletý Terje se rozhodl zaměřit pouze na rampu a veškeré svoje úsilí soustředit na tuto disciplínu. Sponzoři byli proti tomu, aby přestal jezdit branky a tak Terje na protest odjel „Evropský šampionát ve slalomu“ na freestylovém prkně. Skončil na čtvrtém místě. Terje začal už tehdy vystrkovat růžky a stavět se proti normám. To ještě nevěděl, že jeho rebelský postoj se později zapíše do historie.

Během devadesátých let se s Terjem počítá na každých freestylových závodech, na kterých jednoznačně dominuje. Sbírá úspěchy jak z mistrovství světa, mistrovství Evropy, US open, Mt. Baker Slalom, ale vyhrál i v roce 1995 Air & Style v Innsbrucku.

V roce 1996 přichází Terje s biografickým filmem „Subjekt Haakonsen“ a aby toho nebylo málo o 3 roky později vydává další film s názvem „Faktor Haakonsen“.

Doporučujeme si oba dva prohlédnout. Jsou to skvosty snowboardového archivu a každý milovník a srdcař by to měl vidět!

O šarvátkách okolo Olympiády jsem psal v minulém dílu, takže se přesuneme do nového milénia, ve kterém Terje jako odpověď a zároveň nesouhlas tehdejšího snowboardingu přichází se svým eventem, který nazývá „The Artic Challenge“. Tento závod je při dnešním pohledu na snowboarding tak ojedinělý, že jsem se rozhodl mu naplno věnovat příští díl.

Zkráceně:

Jedná se o 10 metrů vysokou půl rampovou proti stěnu, na kterou se jezdci rozjížděli 90 km rychlostí a létali k hranici 9 metrů nad koping. No šílenost! Na téhle akci právě Terje vytvořil světový rekord, když vyletěl do 9,80 metrů nad koping a ještě se při té příležitosti otočil o 360. Další Haakonsenův mezník, kterým se zapsal do historie snowboardingu.

Tím dalším rekordem zapsaným pomyslným tučným písmem ve snowboardových kronikách bylo v roce 2005 Terjeho prvosjezd na Aljašce hory 7601. Ve filmu „First Descent“ se tato legenda nechává vysadit vrtulníkem na vrcholu hory. Terje se odhodlal k sjetí téměř kolmé stěny, při které se každému zatají dech i dnes. Nor tímto dokázal, že je všestranným jezdcem a místo mezi legendami má pevně dané.

Po tomto jezdci je pojmenován i rampový trick „Haakon flip“. Je těžké tento trik popsat, takže pro představu si pusťte video.

Terje se nadále věnuje snowboardingu. Napomáhá snowboardových firmám, organizacím a dokonce i stále jezdí závody. Mimo to je velmi aktivní jako surfer, skater nebo snowskater. Zkrátka, na stará kolena si hezky užívá života.

Mimo světa akčních sportů je Terje součástí nadačních organizací Funkisstiftelsen a Greener Events, které jsou zde za účelem iniciovat a inspirovat osoby s tělesným postižením k aktivitám na sněhu a Greener Events je poradenství v oblasti povědomí o životním prostředí pro všechny typy sportovních a kulturních akcí.

Tak takový byl a je Terje Haakonsen. Vím, že jen těžko se najde někdo, kdo by tuto legendu neznal, ale i o tomto jsou „Nostalgické čtvrtky“. Vyzdvihovat příběhy a události z doby minulé a všem snowbaordovým generacím předvést, kdo a co našemu sportu přinesl. Jsou to věci, na které by se nemělo zapomenout a které je dobré si v dnešní přehrocené době připomínat.

Tak zas příští čtvrtek!