Nostalgický čtvrtek – V. „The Arctic Challenge“

Tato akce se zapsala do paměti snowboardového světa především jako obrovská půlrampová protistěna, až 10 metrů vysoká, na které jezdci létali k hranici 10 metrů nad koping rampy. Když to sečteme, jezdci létali opravdu hodně vysoko a celá akce byla zkrátka šílená. Když k tomu připojíme nevypočítatelné počasí severské země, máme tady akci, která je svým stylem velmi ojedinělá.
V celé historii bychom nenašli nic podobného.

Tato soutěž za svojí existenci prošla mnohdy šťastnými chvílemi i organizačními těžkostmi. TAC bojovalo snad se vším, co organizace eventu obnáší – s nevyzpytatelným arktickým počasím, s firmami, které nepropláceli faktury, s nehodami i s fuckupy v televizi. Pojďme si to shrnout.

Vše začalo Terjeho bojkotem olympiády a jeho nespokojeností s tehdy aktuálním soutěžním systémem. V roce 1999 založil s dalším profi jezdcem Danielem Franckem vlastní malý snowboardový projekt, který nazvali „The Artic Challenge“. Hned ten rok do Norska pozvali 12 jezdců, aby otestovali nový koncept soutěží. Jezdci si užívali Lofoty, rybaření, surfing, freeriding a do toho si pohupovali v halfpipe a zkoušeli zbrusu novou disciplínu - quarterpipe.

Další rok v novém miléniu přišli zakladatelé s plnohodnotným závodem na Lofotech. Jezdci závodili v halfpipe a quarterpipe a do toho mimo jiné surfovali, skateovali... V noci na obloze byla polární záře a v rybářských chatkách se rozjížděli nezapomenutelné mejdany. Jezdci posléze tento rok hodnotí jako nejlepší a nejlegendárnější ročník TAC.

V roce 2001 přišla těžká rána. Na Lofotech pršelo a do toho marketingová agentura Sportsworld nepřinesla žádné peníze. I přesto se závod podařilo zorganizovat a přesunul se z Lofot na jih Norska a to do areálu skokanského můstku v Holmenkollenu poblíž Osla, kde organizační team postavil obří quarterpipe. Na té se zapsal do snowboardové kroniky Heikki Sorsa, když vyletěl do výšky 9,3 metrů a stanovil tím tak nový světový rekord. O kousíček dál, ve městě Hemsedal, vyhrávala tehdy 13 letý Shaun White v rampě a shlíží ke svému největšímu vzoru Terjemu, který skončil na druhém místě.

O rok později krachuje organizační firma Sportsworld a kvůli problémům v nitru organizačního teamu jsou nuceni akci zrušit. Terje odjíždí na ISPO do Mnichova, aby tam vyjednal nově vzniklou organizaci „Ticket To Ride“ (TTR). Pod touto organizaci vzniklo nové závodní turné, na které každý vítěz z jednoho závodu dostal pozvánku na „The Artic Challenge“.

V roce 2003 se chtěli s Artickou výzvou vyšvihnout a rovnou přišli se třemi formáty ve středisku Trysil. Tohoto ročníku se zúčastnil i náš Martin Černík, který ale měl problém s prknem a tak se mu tolik nezadařilo. Naopak nejlépe zajel Shaun White, který vyhrál disciplínu Slopestyle i Halfpipe. Quarterpipe vyhrál Travis Rice a to za nejnápaditější a bezchybně provedené triky. Na TAC se hodnotí i best trick a best air, to bral Terje za backside 900.

Další rok je stejný jak ten před tím, žádné změny i výhru tehdy pobral Travis Rice. V roce 2005 kazí celou TAC počasí, celá akce se přesouvá nebo ruší. Leje jako z konve a mrak nechce z Norska ustoupit, nakonec se jedna akce odjede a vyhrává Markus Keller. Nikdo ale nezapomene na výlet lodí, kde se pozvracelo 100 lidí z 200.

Rok 2006 doprovázela akci obrovská sněhová bouře a celý event se odložil. Jezdci toho využili a užívali si streety v ulicích Osla. Přesto se na TAC dostal a vyhrál domácí Henning Marthinsen, který se přes noc stal norskou hvězdou.

Další rok se opět zapisuje do historie snowboardingu. Terje přeskočil dosavadní rekord a vylétl z quarterpipe k hranici 9,8 metrů nad koping a ještě při tom otočil backside 360. Vyhrál Kevin Pearce, který začal dominovat soutěžní scéně. V roce 2008 přichází do colosea v Holmenkollenu 7000 diváku a celá TAC je vyprodaná. Úžasný to rok, až k neuvěření kolik tehdy přišlo lidí na snowboardovou akci. Kevin opět vyhrál.

V roce 2009 se TAC přesouvá z obrovského collosea do přírody. Tento ročník byla na prvním místě ekologie - hotely s recyklovaným povlečením, občerstvení pro jezdce organického původu, hromadná doprava, elektřinou poháněné autobusy, tímto byla celá akce doprovázena a vnikla tak zajímavá a nová hodnota TAC. Vyhrál francouz Arthur Long.

Rokem 2010 ukončím vyprávění této ojedinělé akce. V tomto novém desetiletí TAC odstupuje od formátu quarterpipe a přichází se slopestylem. Té disciplíně, která se téměř za dalších 10 nezměnila, (tedy kromě triků).

Tak to byla Artická výzva! Nevídaná, neobyčejná a fenomenální. Terje ukázal světovým jezdcům svojí rodnou zemi, vč. kulturních a přírodních záležitostí. Dal světu nový pohled na snowboarding, dal svobodu jezdcům a nový obraz na závodění a organizaci eventů.