Rozhovor: Petr "Horis" Horák

Čau Horis, jakej jsi měl dneska den?

Nazdar Lohy! No, mám se dnes skvěle, akorát jsem se probudil v Coloradu a venku na nás čeká azur, tak si nejde stěžovat.

Kde právě jsi a na jak dlouho?

Jsem v Coloradu konkrétně ve Friscu, kam jsme odjeli na tři týdny trochu pojezdit. Jezdíme ve střediskách Keystone a Breckenridge.

Jel jsi tam za progresem a zajezdit si, nebo to máš spojené s nějakými závody?

Jel jsem si sem jen zajezdit čistě, takže velká radost a pohoda.

Jsi v tuhle chvíli jediný český rider, který jezdí větší mezinárodní závody? Jak tohle vnímáš? 

Nijak to nevnímam bych řekl. Prostě jen jezdím a dělám to, co mě baví a snažím se držet špičky, abych mohl stále cestovat po zajímavejch místech, u toho si zajezdit, poznat nové lidi a kultury a bejt prostě v pohodě.

Velký rozhovor s tebou už nějakou dobu nebyl, takže jsme se tě ještě nestihli zeptat, jaká byla Olympiáda v Koreji? Sledovali jsme samozřejmě tvoje jízdy a i jsme o nich informovali, spíš se ptám na tvůj vlastní pohled.

Olympiáda byla můj sen a to, že jsem se tam dostal, byl pro mě opravdu splněnej dětskej sen. Byl to celkově jeden velkej skvělej zážitek. Opravdu jsem se toho snažil využít na 100%. Poznal a potykal jsem si se spousty českými sportovci, které obdivuju a znám jen s televize a teď najednou já byl jeden z nich tam s nima, neveřil jsem tomu. Dále jsme měli přístup na každý sport jako diváci do tech nejleších míst, tak toho jsem taky hodně využíval a chodil jsem se koukat a fandit na moje oblíbeny sporty, potom náš slavný český dům byl příjemnej, tam se fandilo a pila Plzeň od rána do večera, nějaký ty výlety proběhly taky. Noo prostě supér! :-)

Jakej jsi měl dojem ze slopestyle a big air tratí? Bylo to celkově větší, nebo v něčem jiný oproti závodům světovýho poháru?

Slopestyle byl hodně narvanej a když řikám narvanej, tak myslím hlavně sekci railů. Raily ve slopestylu byly asi ta nejtežší část. Asi nikdy jsem nejezdil na Svěťáku, tak vysoký, težký a dlouhý raily jako byly na Olympiádě v Pyeongchangu. Skoky byly standardní velikosti bych řekl, až teda na ten první skok, který mel netypický šíkmý tvar odrazu, my tomu řikáme Wu-​tang skoky haha, tenhle typ skoku jsem skákal jen jednou, a to týden před Olympiádou v Laaxu.

Na Olympiádě jsi v Big Airu vyslal triple cork. Zkoušel jsi to někdy předtím? Jakej jsi z toho měl dojem? Chceš ten trik odjet?

Nikdy jsem triple cork předtím nezkoušel a když jsem tam stál poslední den tréninku před kvalifikací, tak si říkám, že není lepší příležitost to tam vyslat než teď na Olympiádě. Všechno a nebo nic. Tak jsem asi 5x za sebou dal BS double 10 a pak jsem to tam prostě zkusil poslat ten tripl, i když jsem věděl, že to nemusí dopadnout dobře, ale veřil jsem si. Rozjíždím se, odrážim se do tří corků, posílám to hrozně daleko a jen vidím, že to nedotáčím a vlastně celou vahou jsem dopadnul na bok a byl jsem si jistej, že mám zlomenou pánev nebo kyčel, protože to byla neskutečná rána a nevyplo mě to. Naštěstí vsechny kosti vydržely pohromadě a doteď tomu moc nerozumim, jak to moje tělo vydrželo, ale velice mu děkuji :)

Vím, že jsi mi jednou říkal, že ti trampolína ani skákání do airbagu při učení nových triků nepomáhá, a že je to pro tebe vlastně těžší než na snowboardu. Změnilo se to nějak?

Nezměnilo.  Já na to jdu od lesa a v téhle době si už můžu dovolit říct, že jsem stará snowboardová škola, co bagy ani trampolíny vůbec nevyužívá a zkouší všechny triky rovnou na tvrdo v parku. Na trampolíně jsem byl tak 8x v životě. Chtěl bych jen říct, že jsem z toho dost smutný, jakým směrem se dnešní snowboarding vydává. Tedy tvrdým drilem skákáním na trampolínách a do bagů. Pro mě se z toho vytrácí ta krásná myšlenka extrémního sportu, jelikož už hodně lidí tráví měsíce skákaním do bagů a trampolín a já si celkem vážím toho, že jsem se dokázal dostat na Olympiadu bez těchto praktik a dal jsem to hezky po staru, haha. Pro mě je to spíše atleticko-​akrobatický trénink místo snowboardingu, kde je to o tom, to vyslat na tvrdo na sníh bez nějakech žíněnek a užít si ten adrenalin spojený s neznámem, když to posíláš rovnou na ten sníh. Každopádně asi si zkusím další pokus o tripla někam do měkka, protože už nechci zažít podobnej pocit jako na Olympiadě, haha. Taky už nejsem nejmladší viď.

Co bylo na Olympiádě nejlepší? Máš nějakej zážitek, kterej by se dal publikovat, haha?

Mám pár skvělejch zážitku, ale ty se bohužel nedaj publikovat, haha. Ale když si vzpomenu na Olympiádu, tak si vybavím skvělou atmosféru a menší oslavu s celým českým hokejovým teamem v českým domě, to bylo velký a spousty srandy, haha.

Máš v plánu jet i další Olympiádu v Číně v roce 2022?

Uvidím, jak na tom budu zdravotně, ale kdybych to cejtil, tak proč ne. Mám v hlavě nějaký bussines plány, co bych chtěl rozjet, tak chci teď vložit kus energie i do toho a trochu se připravit na tu budoucnost viď :)

Nechceme se ale bavit jen o závodění, byť jsi z kluků v ČR skoro jediný, s kým se o tom na téhle úrovni bavit dá, hehe. Často lítáš do Kanady. Co tam děláš kromě snowboardingu?

Kámo, užívám tam života a to co nejvíc, jak můžu. Lezu po horách, hodně kempuju u jezer nebo v horách, surfuju, skejtuju, objevuju nový krásy týhle země se skvělou partou kámošů, co tam mám ve Whistleru. Sem tam nějakej ten festiválek viď a hlavně žít na plno a neztrácet čas. Letos v létě jsem tam i rekonstruoval baráky s kámošema, a to je práce, která mě opravdu baví, člověk, zase děla něco jinýho a přijde na jiný myšlenky. Řezat, měřit, postavit a vidět pak majitele, jak jsou s naši prací spokojený, je super pocit.

Chystáš se v Kanadě jednou žít?

Už teď tam tak na půl žiju, jelikož tam mám status Permanent resident a rozhodně plánuji zažádat později i o citizenship, abych dostal pas a stal se tak regulérním občanem Kanady. Asi tam nechci žít až do smrti, ale chci  tam teď trávit hodně času, protože pro mladý lidi je to místo stvořený a chci mít do Kanady otevřený dveře do budoucna, protože nikdy nevíš co se může stát s Evropou, tak to mám i jako zadní dvířka, když se to třeba v Evropě nějak zkurví jednou, v což nedoufám samozřejmě, protože Evropu miluju :)

Předloňskou sezónu jsi natáčel na jaře i do Never Too Late Movie. Láká tě třeba kromě závodění a natáčení editů na web a sociální sítě, natočit full part s nějakou produkcí?

Rozhodně mě to láká a chtěl bych právě něco natočit ve Whistleru v Kanadě, kde jsou ty možnosti na to naprosto skvělý.

Kdyby sis mohl vybrat, s kým bys vyrazil natáčet a kam?

S partou kámošů, vzít skútr a jet do neznáma. Někam se ztratit do údolí, kde není známka po lidech a postavit nějaký pěkný skoky v backcountry a užívat momentu.

Víš, čemu by ses chtěl v budoucnu ve snowboardingu věnovat? Neříkám, že jsi starej, haha, ale chtěl bys třeba jednou trénovat mladý ridery?

Chtěl bych si na starý kolena vždy natočit nějaký ten part v backcountry a i třeba něco ze streetu a když v Čechách bude někdo, kdo bude chtít snowboardovat a závodit, tak ho moc rád budu trénovat a snažit se to dělat nejlíp, jak budu moct, adekvátně k dnešní době, tedy bez těch dříve zmiňovaných trampolín a nafukovacích bagu to s dnešním levelem snowboardingu prostě už nejde, jestli se chceme vyhnout zranění, které můžou přijít třeba při učení double corku nebo triple corku. V tuto chvíli kromě snowboardingu vkládám hodně energie do rozjetí mé značky a prodáváním ji na Amazonu na americkým trhu. V kostce hledám produkt, který se skvěle prodáva na Amazonu, má malou konkurenci s potenciálem inovace toho produktu, poté najít vhodného výrobce a poté zalistovat na Amazonu a začít s prodejem a už se to pomalu klube.

Jsi tomu asi nejblíž… Jak hodnotíš to, kam se snowboarding posunul řekněme od tý doby, kdy jsi ty začal jezdit na nějaký vyšší úrovni?

Už jsem to vesměs řekl dříve. Dnešní závodní snowboarding je už regulerní tvrdej sport a je třeba makat na sobě jak fyzicky, tak mentálně. Jestli chce člověk bejt na špičce a nezranit se, tak je třeba hodně makat, využívat trampolíny a ty zmíněné bagy, kam si člověk může vyzkoušet všechno a tak předejít zraněním, při zkoušení velkých triku jakou jsou triple corky. Základ je ale jezdit, jezdit a jezdit. Dnešní kvalifikace na Světovým poháru už je o triplecorcích, aby se člověk dostal do finále, takže úlet.

Kam si myslíš, že se snowboarding ještě posune?

Doufám, že do stylu a ne do počtu flipu nebo otoček, to je moje přání.

Na tvém ježdění je vidět, že tě to baví. Je pro tebe těžký po těch letech ježdění hledat inspiraci k novým trikům a chuť vyrazit na kopec, nebo to tam prostě je?

Když mám kolem sebe super partu kámošů, kterou to baví stejně jak mě, tak opravdu není težké najít motivaci k ježdění. Snowboarding je krasně čistá, naplňující, kreativní a naprosto svobodná aktivita a to mě asi nikdy neomrzí bych řekl. Tebe to Lohy přece taky furt baví ne? Je jedno jestli jezdíš na Olympiádě a nebo jen tak s kámošema, jde o to, že děláš to, co miluješ, na horách, který miluješ a s lidma, který miluješ.

Jasně, že mě to furt baví. Stejně jako třeba surfing a další boardový sporty, za kterýma můžeš cestovat. Na jaký místa jsi se se snowboardem už podíval a kde to bylo nejlepší?

Nový Zéland je asi jedno z nejzajímavějších míst, kam jsem se za snowboardingem podíval. Potom mě to baví hodně v Laaxu, kde je super freestylovej vibe a skvělá parta lidí a rozhodně Whistler, kde to miluju.

A kam by ses ještě za ježděním podívat chtěl?

No tak Aljaška, to je můj velkej snowboardovej sen. Doufam, že se mi podaří tam podívat co nejdříve, jelikož z Whistleru to mám v podstatě za rohem, hahaha.

Díky za rozhovor & brzo na kopci!

Díky moc kámo za rohovor a pevně věřím, že se velice brzo uvidíme někde na kopci! :)

Horise můžete sledovat na Instagramu, Facebooku a YouTube.