Rozhovor s Terkou a Ondrou Bauerem o snowboardingu a rodičovství
20.3.2023
Ondra a Terka Bauerovic jsou jedni z nejtvořivějších lidí na české scéně a ještě k tomu dělají ze snowboardingu nejvíce sexy rodičovskou aktivitu pod sluncem. Přišel proto čas je vyzpovídat o tom, jak se změnil jejich snowboardový život s příchodem malého Erika. Mimo jiné došlo na spoustu dalších témat od jejich lifetime snowboardových tripů až po spolupráci s českým shopem Snowboard Zezula.
1. Jak se daří skloubit rodičovský život s tím snowboardovým?
O: Kousek od nás mám rail, kde Erika čas od času uspím v kočáru a potom chvíli pojezdím, samozřejmě pokud je sníh. To je vždycky dobrá relaxace. V parku se s Terkou střídáme a v backcountry je to teď víc o tahání Erika za sebou do kopce a kochačka, než o ráchání se v prašanu při jízdě dolů, ale pár freerajdů s tim kočárem už taky proběhlo. :)
T: Letos už má Eero svý prkno, takže jezdíme všichni. Až padne vyčerpáním, tak si občas zajezdíme i sami OBA.
Foto: OBA creators
2. Představy vs. Realita?
O: Myslel jsem si, že to bude záhul a ukázalo se, že je tomu tak. :) Respekt mé milé, která je bohyně a zvládne v noci 4x kojit, spát dohromady 5 hodin a přes den nejen normálně fungovat, ale i snowboardovat a vyhrávat grafické soutěže. Respekt všem maminám obecně, je to náročný.
T: Co si budem. Je to setsakra náročný skloubit maminkování, ježdění a fulltime džob, naše OBA kreace. Jsou to všechno věci, který miluju a pokud to jen trochu půjde, tak se nehodlám vzdát ani jedné. Máme megaštěstí, že bydlíme, kde bydlíme, máme kolem sebe skvělou rodinu a kamarády, kteří vždycky pomůžou, když je potřeba. Takže jo, myslela jsem si, že mimiňákem moje sny končí, ale možná naopak.
3. Otázka na Ondru. Kde bereš inspiraci pro tvůj snowboarding. Přece jenom tvůj styl se jen tak na české scéně nevidí.
Asi máš na mysli, ty moje handplantoidní, nebo one foot kreace. S foťákem, kamerou, nebo třeba kytarou, vždycky mám největší radost, když se naučim novým kouskům, stejně tak na prkně, a to i po asi 27 letech ježdění. Za velkym skokem je často cesta daleká a já raději jezdim na prkně, než v autě a novou variaci handplantu můžu udělat za barákem v lese na hromadě dřeva, strejně tak one foot legraci a mám z toho podobně veselý pocity. Navíc to pro mě byl vždycky víc art, než sport a tyhle tríčky jsou do pěkný kompozice vděčný.
Obecně mě baví ta cesta za překonáním vlastní nemotornosti, připosranosti, dotáhnutí představy o provedení a stylu triku, případně světla a kompozice u fotky a následný radosti, když se to všechno sejde, celý je to pro mě vlastně taková meditace, na tom o jakej trik se jedná, zase tolik nezáleží.
4. Otázka na Ondru. Pár let zpátky jste s Vénou Kutilem vydávali videa pod projektem Rusty KNEEsodes. Neplánujete nějaké pokračování či návrat k projektu?
Mám radost, že jsme to tenkrát spáchali, vždycky jsem chtěl udělat vlastní video projekt, takže tohle byl splněnej sen. Venca byl ideální parťák s nadšením pro věc a samozřejmě brutálním výběrem heavy spotů, přesně v jeho stylu. Myslím, že se tam naše každýho trochu svérázný ježdění pěkně doplňovalo. Chtěl jsem, aby to video bylo trochu jiný, zábavný formou i obsahem a dle ohlasů se to zřejmě povedlo, dodnes se mě na to lidi ptaj a to už je asi 7 let co to vyšlo, bylo fajn, že to bavilo i lidi, kteří snowboarding moc nesledují.
Je to ale hodně časově náročný, hledání a stavění spotů, skoro vše jsme si natáčeli a fotili jen sami ve dvou, navíc priority co s časem jsou už jinde a jsem už taky výrazně zatuhlejší :) Nicméně nějaký snowboardový projekt bych ještě někdy rád udělal, ať i v pozici ridera, nebo jen za kamerou.5. Jaký je podle tebe snowboarding na stará kolena Ondro? Od kdy se zařazuje člověk do klubu starých kolen?
To nedokážu posoudit, jsem už asi 15 let v nejlepších letech. :) Ale asi dvě věci hrajou zásadní roli: zdraví a motivace. Je ošemetný říkat si, že jsi na to se 40kou na krku jak zpívá Záviš kkt. starý, protože pak na tebe na FB vyskočí 60ti letej chlapík dělající FS invert ve vertce na skatu. Já vcelku poctivě pružím svoje tělo, aby co nejdéle vydrželo, tak uvidíme, chci si zajezdit s Erikem, pokud ho to bude bavit, i to je moje motivace.
5b. S Erikem často chodíte na splita s kočárkem s lyžemi. Jak je to fyzicky náročné? Často je vidět, že kočárek táhne Terka. To je záměr? Je snad fyzicky zdatnější než Ondra?
O: Emancipace. :)
T: Nevěřte všemu, co vidíte na instáči. :)
Foto: OBA creators
6. Bude malý Erik pokračovat ve snowboardových stopách rodičů?
O: Už jezdí, jásá a směje se a jí u toho rohlík. Na Malé Skále, kde bydlíme chodíme lízt, jezdíme na kole, v minirampě na skatu, když to teče, jezdíme na Jizeru na kajak....ať si vybere co chce a my ho podpoříme žeo, ale jediný starý lyže jsem vyhodil, míč kopnul do lesa a na zdech nám doma visej jen skaty a snowboardy, hehe.
T: Tak tak.
7. Vaše zimní svatba byla velmi netradiční. Povězte nám o ní něco víc?
O: Pomohl nám paradoxně Covid. Už nějakej rok, dva, tři před svatbou, jsme přemýšleli, že bychom do toho práskli, ale musíš vybrat kde, koho pozvat atd. a my jsme v plánování zoufalci, tak jsme to nikdy nedotáhli. No a pak přišel virus a omezení na obřad max 15 lidí, takže jen nejbližší rodina sebou, lokalitu jsme chtěli někde na kopci v prašanu a v Rokytnici zrovna moc pěkně nakydalo. Asi 2 tejdny od nápadu byla veselka. Paní matrikářce jsme vyšlapali do lesejka prašanem cestu. Terka naplánovala i styl oblečení, což se mě moc netýkalo, já takový svršky nosím více méně furt, hehe.
T: Myslím, že naše svatba jen reflektovala jací jsme.
8. Co vám snowboarding vzal a naopak dal?
O: Díky snowboardingu jsme se dohromady dali a pak se i vzali.
Poznal jsem zajímavý místa a lidi u nás i ve světě, zaplatil mi díky sportovnímu stýpku vysokou školu, naučil mě sebrat se, když si rozbiju hubu a nějakou míru sebedůvěry i koncentrace, takže i vysokou školu života.
Když někdy po 2008 šel SNB byznys do kytek a s tím i shootingy placené sponzory, pořídil jsem si kameru, foťák a začal sám tvořit, což byl začátek OBA creators. Jeden nikdy neví, kam ho záliby dovedou.
T: Jediný, co mi snowboarding vzal, je čas přemýšlet nad blbostma. Takže vlastně jen samý benefity, skvělým mužem počínaje. Díky ježdění se snažím pravidelně cvičit a celkově žít zdravě, abych si mohla jednou s Eerem pořádně zashredit.
9. Kdo je z vás lepší snowboardista? Panuje mezi vámi nějaká rodinná snowboardová rivalita?
O: Terka je určitě lepším snowboardistou, než li já snowboardistkou.
T: Ondra. Je celkově lepší člověk než já a proto taky některý odpovědi doplnil za mě, třeba tu nadcházející nebo č. 14.
10. Kdo je větší bordelář?
O: já
T: on
11. Oba jste toho zažili se snowboardingem spoustu. Jaký je pro vás největší zážitek? Jednotlivý i společný?
O: Časy kolem roku 2004 parku v Rejdicích a Ričiho Jibmasters byly moc fajn. Rád vzpomínám na zimu 2008, kdy jsem si dal celej leden Japonsko a celej duben USA west coast road trip se Zájou, Ričim, Nečim, fotomástrem legendou Davidem Blažkem aka Šůbou, prostě dobrejma kumpánama. Výlet sportovně i kuturně obohacující. What Happens in Vegas, Stays in Vegas. Tu zimu jsem jel jen jeden závod - MCŘ, které jsem v obou dnech vyhrál a to byly tenkrát jiný prize money, takovej splněnej snowboardovej sen tahle sezóna.
Taky se mi vybaví 14 dní v Coloradu, kdy jsem se Šárkou (Pančochovou) stavěli a skákali BC kikry, vozili si zadky na sněžnejch skůtrech a zakončili to vždycky v pivovaru v Breckenridge.
Společně s Terkou to byl pro mě trip do Kanady, USA…kdy jsme během měsíce stihli Vancouver, Mt. Baker, Mt. Hood, Whistler, Revi, půjčili si vůz od kamarádů Arboristů (Take a bough Tree Care), cestovali a po cestě potkali spoutu inspirativích lidí, kteří nám v různejch situacích pomohli, člověk se pak sám stává lepší, snaží se to vracet.
A samozřejmě natáčení Rusty Kneesodes a každá návštěva Wenas backyard parku je zážitek!
T: Saas Fee je srdcovka, už jen proto, že jsme se tam s Ondrou poznali a strávili tam dohromady víc jak rok života. Švýcarsko miluju obecně, studovala jsem tam, následně pracovala a každej víkend squatila v Laaxu. Vejlet do Kanady a Států byl splněnej sen. Taky jarní švédskej Hemavan, kterej už spoustu let staví Jenda Hůrka je megazábavnej, nebo třeba loňská spring session na Bukovce v nás zanechala parádní vzpomínky.
Foto: OBA creators
12. Je pro vás život, který žijete splněným snem? Naplnili jste si své představy?
O: Za mě určitě. Jsem rád, že máme kde bydlet, co jíst, Erik je zdravej, tvoříme zajímavý OBA projekty, nic není nikdy samozřejmost, vážím si toho a užívám dne.
T: Chtěla jsem žít v zahraničí, vzít si snědýho týpka s čokoládovýma očima, nepracovat a mít čas na sebe. Žiju v malinké dědině v Českým Ráji, vzala jsem si fousatýho skandinávce s modrejma vočima, dřu jak kůň a o čase pro sebe si můžu nechat tak možná zdát. O to víc mě to baví :D
13. Byl jsi Ondro u začátku snowboardové kariéry Kikiho Salače. Jak si spokojený s výkony, které Kiki předvádí?
O: Nejprve jezdil se Zájou, později všichni tři společně a pak se mnou a s Terkou, myslím, že je super, že jsme mu dali dobrý základy na kterejch se dá stavět a ukázali snowboarding i v jinym světle, než jen v tom závodním.
Teď má solidní batoh triků, dobrej styl i kontrolu nad prknem, prosazuje se venku na závodech, jako třeba letos 5. flek na MS v Gruzii, takže myslim, že je na dobrý cestě, nicméně level závodního ježdění je brutální, musí tomu dát 1000%, spíš víc, fandíme mu a držíme palce.
14. Otázka na Terku. Jaký je život s fousatým pánem ve flanelové košili?
T: Je to bůh no, prostě ztělesnění mého životního snu.
15. Oba máte velmi aktivní rodiče. Chodíte spolu na túry po horách apod.. Byli rodiče hlavním hnacím motorem vaší snowboardové kariéry?
O: Táta s bráchou začali jezdit na snowboardu tušim někdy v 95tym a já s mámou o rok později, už předtím jsme lezli po skalách, jezdili divokou vodu na kajaku a další zábavné aktivity tohodle rázu, takže určitě byli a děkuji jim za to. Několikrát za zimu spolu dycky na split vyrazíme.
Táta byl taky asi první Čech se splitem v Antarktidě, kam se plavili s Márou Holečkem a další partou z Jižní Ameriky pár let zpět.
Moji a Terčiny rodiče dokonce vyrazili před pár lety společně do Kanady a na Aljašku, sjížděli na kánoi Yukon a další řeky, kde 14 dnů krom mědvědů nepotkali ani živáčka, máme štěstí, že je u nás v rodině spoustu akčních a inspirativních lidi.
T: Jsme odkojení ve skalách a na horách. Mí rodiče jsou velcí lezci, takže k ’’outdoorovýmu’’ lajfstajlu jsem měla vždycky blízko. Ale zrovna snowboardovou cestičku jsem si musela vydupat sama, začala jsem jezdit trochu pozdě. Obdivovala jsem Marčuse (Ondru Marčíka), kterýho jsem znala z lezecký scény a třeba Ričiho (Skanderu) a Ondru z časopisů. To jsem ještě netušila, že s takovovýma legendama budu šredit ve Vítkách, nebo u Wény na dvorku, natož že se za toho fousatýho skandinávce provdám.
16. Dostalo se k nám takové šuškání, že je Terka na biku lepší než ty Ondro. Kde je pravda?
O: Je to tak. K pořádnýmu bajku na jízdu z kopce mě dostala až Terka, do té doby jsem jezdil jen jako turista, od té doby jezdim stále jako turista jen na tlustším a dražším kole.
T: Nevěřte všemu, co vidíte na instáči :)
17. Čemu se Bauerovic věnují nejvíce v létě?
O: Jak už jsem zmínil.. skály, skate, kolo atd., ale vlastně hlavně čučíme do kompu, fotíme, natáčíme...tvoříme naše OBA kreace, což mě povětšinou baví.
T: Makáme a ve volných chvílích, který nemáme, máme rozhodovací paralýzu, co z těch všech zábavných věcí budeme dělat.
Foto: OBA creators
18. Stále vás podporuje Snowboard Zezula. Co byste o spolupráci pověděli?
O: Za mě super, zrovna nedávno mně posílali nějaké SNB botky, tak se ptám Kryštofa (Broži), jestli nemají v testovačce nějaký rychlý prkno jelikož se ten víkend jela Koza, čtvrtej ročník banked slalomu legendárního Davida Horvátha. A on jasný, přihodil ho k balíku a ta 165cm dlouhá tvrdá Arbor raketa se mnou pak přistála na prvním fleku. Takhle si představuju dobrej support. Je to dobrá parta, co si domluvíme platí, rozumí tomu co prodávaj a vracejí to komunitě podporou jezdců i zajímavejch akcí.
T: Top strop spolupráce. Co se domluví, tak se i stane. Skvělí lidi, co tomu rozumí a ví, co dělaj.
19. Jaký je váš nejoblíbenější český snowpark?
O: Wena´s backyard park a Vítkovice.
T: Vítky.
20. Jaké je na druhé straně nejoblíbenější místo na splitboarding?
O: Rádi šlapem z Rokytnice nad Jizerou.
T: Rokytka je srdcovka. V Revi (Revelstoke) jsem zažila asi nejsilnější a nejkrásnější splitovej den v mým životě. Za což nejvíc díky horskýmu gájdovi Filipovi (Mertlíkovi), se kterým nás tehdá propojil Jára Sijka. Díky kluci <3
21. Děkujeme za rozhovor a uvidíme se na kopci!
T.: Taky díky!
Další zajímavé články
Snowboard Zezula Winter Opening 2024 opět překvapil!
Po strop napěchovaný brněnský krám Snowboard Zezula letos opět odstartoval prodej zimního gearu velkolepou akcí „Winter Opening 2024“. Jak to na místě vypadalo a co přinesl letošní ročník, se dozvíš v tomto reportu. Tak nikam nechoď, začti se a nasaj pořádnou dávku snowboardového vibu!
Freeski & SNB Premiere 6: Nabitý večer za účasti Ethana Morgana!
Dorazte v úterý 26. 11. 2024 od 18:00 do Radlické kulturní sportovny, kde proběhne další ročník Freeski & SNB Premiere od kluků z Tupých hran, kteří se spojili s Horsefeathers a společně nám promítnou nové movies a do toho zahraje snowboardista a DJ Ethan Morgan aka DJ AJ!
Burton Young Punks 16.11. plus otevřený snowpark pro veřejnost na Monínci!
Máme pro vás skvělou novinku k letošní zastávce Burton Young Punks na Monínci, která proběhne v sobotu 16.11. 2024! Po závodě zůstane Burton snowpark na Monínci v provozu pro veřejnost až do neděle 1. prosince. Bude to jedinečná příležitost si vyrazit na Monínec a užít si perfektně upravený snowpark z dílny Snow Support, a to jak přes den, tak i večer za osvětlení. Navíc jde o úplně první dny ježdění v Česku!