Rozhovor: S tvůrcem knih CURATOR - cult of snowboarding Tassilo Hagerem

Čau Tazi! Kde jsi a jak zvládáš aktuální situaci?

Ahoj! Jsem doma v Mnichově, kde pracuju z bytu a nově vzniklý volný čas trávím se svojí ženou a 9měsíčním synem. Když se mrknu z okna, vidím hory a skatepark hned pod domem. Dokážeš si asi představit, jak frustující je mít oboje na dosah a stejně nesmět nic podniknout.

V prvním vydání CURATOR - cult of snowboarding jsi napsal, že jsi cítil potřebu kurátorství (curatation - pozn. red.) toho nepřeberného množství snowboardového obsahu, který vzniká a je sdílen všude kolem nás. Jak tě napadlo se do toho kurátorství pustit formou knihy?

Snowboardovat jsem začal v polovině 90. let a všechno, co o snowboardingu dnes vím vychází z časáků a videí. Tyhle dvě média k sobě odjakživa patřily. Když mi přišlo, že někdo jezdí cool, chtěl jsem zároveň vědět, co má ten člověk v hlavě. Ti, kdo nebyli jen stylovými ridery, ale měli i zajímavý charakter se stali mými idoly. Myslím si, že snowboarding je ještě zábavnější, když začneš poznávat lidi a tu neuvěřitelnou kreativitu kolem něj. V tomhle směru se dá na CURATORa koukat i na něco jako učební materiál.

Způsob, jakým dnes konzumujeme snowboardový content moc neumožňuje to, aby člověk poznal charaktery lidí a to, co mají v hlavě. Dostáváš prostě malé střípky v podobě krátkých Instagram klipů. Ukazují nám šílené triky a sérky, ale osobnosti za nimi se stávají méně a méně důležitými.

Tím kurátorstvím se tak snažím vyfiltrovat osobnosti, které mají více, co nabídnout. Více než jen svůj snowboarding. Když si tak zapamatuješ konkrétní trik, který daný rider udělal, stejně tak jako konkrétní větu, kterou řekl - můj cíl se splní.

Jsme online médium, ale tištěná média stejně milujeme. Jak vnímáš to, že tištěná snowboardová média mizí ze světa? Myslíš, že jednou budou moct vstát z mrtvých?

Měl jsem možnost pracovat 12 let jako freelance redaktor pro Pleasure Snowboard Magazin. Parta z Pleasure vždy rozuměla tomu, že vizuální / estetická stránka je srovnatelně důležitá s obsahovou stránku. Není mnoho časopisů, které by si tak dlouhou dobu držely svojí kvalitu. Během mých let v Pleasure jsem studoval lingvistiku a publikaci a pracoval jsem v knihkupectví, takže jsem měl k tisku vždy blízko. CURATOR obsahuje ve srovnání s časákama dost velkou stopu manuální práce jako je vazba, lepení a barvení. Sám se na tom podílím a je to velká satisfakce držet na konci celého procesu hotový výtisk knihu.

Množství dnešních médií mi přijde vzrušující a užitečné. Online magazíny, podcasty a sociální sítě mají na světě svá místa a svůj význam. Upřímně si nemyslím, že tištěné časáky zažijí nějaký velký comeback. To ale nesouvisí s tím tištěným médiem samotným, ale s tím, jak se k němu dostaneš. Všichni jsme začali být strašně líní a zvykli si na to, že všechno je tak nějak zadarmo. Když jsme na nádraží, nebo na letišti, už nezajdeme do trafiky, ale radši čumíme do telefonu. Tisk se čím dál tím více stává médiem, které si chceš užít v klidu doma. Stejně jako třeba lahev vína. Kvalita by tak měla být srovnatelná. Nicméně, nehledě na kvalitu té tištěné věci jako je kniha, furt soutěžíš s internetem a jeho globálním dosahem. Věděl jsem od začátku, že CURATOR bude fungovat jen tehdy, pokud bude dostupný celosvětově. Knihy jsou tak k dostání třeba v Japonsku, Švédsku, Holandsku, Francii, nebo Austrálii a když si knihu objednáš online, nemusíš platit poštovné. Díky tomu, už se kniha dostala do více než 50 zemí.

Jak si vybíráš příběhy a osobnosti, o kterých píšeš a se kterými děláš rozhovory? Je to proces založený na tvém osobním pohledu, nebo se inspiruješ i jinde?

Inspiraci k výběru sbírám všude. Největším rozdílem mezi CURATORem a ostatními snowboardovými médii je asi ten, že se nevěnuju jen té aktuální generaci snowboardových pro-riderů. Dokonce se ani nevěnuju jen pro-riderům, nebo čistě snowboardovým tématům. V mých očích je snowboardová kultura mixem různých charakterů a vlivů. Móda, hudba, umění, příroda, urbanita - to vše shapuje to, čím snowboarding je.

Jaký byl celkový feedback na první vydání CURATORa? Využil jsi nějakou zpětnou vazbu pro druhé vydání? Co jsi v druhé knize udělal jinak?

Feedbacku jsem dostal neskutečné množství. Zajímavé ale bylo, že skoro nikdo mi neříkal, o čem by měla být další kniha. Bylo to asi tím, že všechny tak nějak zaujala ta netypická kombinace obsahu a chtěli se tak nechat překvapit i v případě druhého pokračování. To se stalo mým cílem při psaní druhého vydání. Nehledě na content musím říct, že je neuvěřitelné, jaké možnosti tisk a vazba knih skýtají. Mojí myšlenkou bylo zachovat formát, ale experimentovat s tiskařskými technikami a materiály s každou novou knihou. CURATOR je tak alternativou k všudypřítomným produktům na jedno použití. Ty knihy mají sloužit k tomu, aby si je lidi brali do ruky znovu a znovu a prostě v nich náhodně listovali. Za pár let, až sáhneš po CURATORovi v knihovně, nebo na polici, způsobí to tvůj nevyhnutelný návrat do konkrétní doby. Doufám, že do doby, kdy pro tebe snowboarding znamenal hodně a dělal tě šťastným.

Máme ten dojem, že tvoje knihy by mohly snowboardovou komunitu spojit, protože je často rozdělená. Někdo jezdí park, je super cool a nechápe ty, kdo někam šlapou na splitu. Někdo jezdí jenom powder a nechápe, proč někdo skáče na streetrail. Máš pocit, že tě podporuje celá snowboardová komunita?

To, co dělá snowboarding tak skvělým je právě to, že v rámci něj existuje tolik subkultur. Nevidím ale moc velké rozdíly mezi jednotlivými freestyle a freeride kategoriemi, co se mindsetu týče. Tahle situace je ale třeba u alpine snowboardistů rozhodně jiná. Přemýšlel jsem o tom, že bych udělal rozhovor s olympijským boardcrossařem, ale tihle lidi většinou žijí mimo ten snowboardový svět, který známe a milujeme třeba my dva. Reálně neexistuje pochopení ani podpora pro projekt jako je CURATOR, který by byl věnován kultuře kolem snowboardingu. Tihle "atleti" bohužel většinou nemůžou vyprávět o ničem víc, než o jejich výsledcích ze závodů. Přijde mi to dost frustrující. Ale abych ti odpověděl na otázku... Jo, snažím se pokrýt právě tu diverzitu napříč snowboardovou kulturou a spoustu lidí baví právě to, že se podívají do trochu jiného prostředí, než na které jsou zvyklí.

Je CURATOR sólo projekt, nebo jsou v tom s tebou i další, kdo by si zasloužili být zmínění?

Mám kolem sebe rozhodně lidi, kteří mě v mojí práci podporují. Můj kámoš Stefan, je obecně důležitým pomocníkem a rozhodně by z tohohle nic nebylo možné bez grafických designerů jako jsou Alex Pfeffer nebo Mac Krebernik. Matt Barr, který stojí za podcastem Looking Sideways, napsal úžasný články jako editor druhého vydání a dal tak knize tolik potřebný lesk. Ve své práci se snažím většinou pracovat s fixním tématem. To mi umožňuje si lépe třídit myšlenky a zrychlovat celý proces. Tématem druhého vydání je alchymie a snažil jsem se tak zachytit snowboardovou kulturu jako tajnou společnost. Když jsem se více ponořil do tématu alchymie, zjistil jsem, že je celkem jednoduché si vše spojit s konkrétní barvou a grafickým konceptem. Obvykle pak začínám vystavovat storyboardy a doufám, že najdu grafického designéra, nebo umělce, který myšlenku pochopí a dá jí svojí vlastní interpretaci.

Kdo stojí za celým uměním a designem v obou knihách? Ta druhá je celá černá a ty malby / design jsou skvělý. Přicházíš na ty nápady sám?

Naštěstí jsem objevil dva umělce - P.J. de Villierse a R.P. Robertse, kteří chápou to, čeho jsem se snažil docílit tím tématem a storyboardy. Jsou to oni, kdo stojí za finálním designem celé knihy. Jsem také vděčný Marku Kowalchukovi, který vytvořil spoustu uměleckých designů k oběma vydáním i přesto, že je v podstatě non-stop busy. Pro mě je umění  nedílnou součástí snowboardové kultury a jsem více než nadšený, že mu můžu v CURATORovi nabídnout prostor.

Spoustu projektů ve snowboardingu často bojuje s finanční stránkou věci. Zajímalo by nás tak, jak se v tomhle směru daří CURATOROvi? Stojí za ním investor, nebo vydavatel? Jak jsou do něj zapojeny snowboardové firmy?

Máš pravdu. Asi by nebylo možné najít někoho, kdo by investoval do projektu jako je CURATOR a vložil by do něj předem peníze. Není to zkrátka zrovna výdělečný business case. Také jsem měl dost jasno, co se týče standardů, kterých by knihy měly dosahovat - jak obsahově, tak výrobou. CURATOR je tak tištěn čistě na FSC-certifikovaný papír lokální tiskařkou společností, která jede navíc úplně bez CO2 díky vlastnímu solárnímu systému. Prodej knihy také přímo podporuje projekt nového zalesňování v Africe. To jsou všechno extra náklady, které by klasický investor pravděpodobně zpochybňoval. Z toho důvodu, a protože jsem byl asi v tu chvíli mimo, jsem se rozhodl vložit do projektu vlastní peníze. Jsou tu i firmy a lidi z prostředí snowboardového průmyslu, kteří byli projektem nadšení a nabídli tak finanční příspěvek na výrobu. Za to jsem moc vděčný. Bez nich by to nešlo.

Nechci dělat kompromisy a nechat si diktovat, co v CURATORovi bude. Předstvím tak svojí myšlenku a buď získá podporu, nebo ne. Mým cílem je nabídnout fotografům, autorům, ilustrátorům a grafickým designérům ze snowboardové komunity rozumné ohodnocení a budu spokojený, pokud neskončím v dluzích.

Když jsme u toho... Někdy nám přijde, že snowboardisti v klidu utratí 100€ na mejdanu, ale zdráhají si koupit permici, novou výbavu, nebo podpořit projekt, jako je ten tvůj. Co si o tom myslíš? Máš pocit, že se to mění?

Je rozdíl mezi lidmi, kteří mají rádi snowboarding a opravdovými snowboardisty. Aspoň pro mě. Ti, pro které je snowboarding víc než jen pár dní z roku na horách jsou ti, ke kterým mluvím jako je čtenářům. I mezi core-snowboardisty je ale spoustu těch, kdo berou tuhle naší kulturu a lifestyle jako něco jistého, co prostě existuje a nemají kuráž, něco vracet, aby pomohli to celé zachovat. Nedokážu říct, jestli se tam děje nějaká změna. Nicméně vím, že ti, pro které snowboarding fakt něco znamená jsou rozeseti po celém světě a jsou silná komunita. Těm stojí za to se pouštět do projektů jako je CURATOR. Když se podíváš na to množství obsahu a vezmeš si, že tam nejsou žádné reklamy, získáváš tak v jedné knize to stejné, jako je roční předplatné snowboardového časáku. Jen s tím rozdílem, že tohle vyjde jedno za rok a ne jednou za měsíc. Z tohohle úhlu pohledu to tedy není větší výdaj než srovnatelný nákup právě těch časopisů.

Spoustu těch příběhů a rozhovorů je o skvělých osobnostech ve světě snowboardingu, ale jsou psány jinými autory. Jak si vybíráš ty, kdo pak texty píšou, nebo dělají rozhovory?

Naštěstí mám na snowboardové scéně velkou síť kámošů, kteří sdílí stejnou vášeň a mají schopnost vyprávět příběhy. Nedokážou úplně vysvětit, jak to do sebe celé zapadá, ale nakonec prostě všichni děláme na jedné knize. Je to magický!

Bude každý rok nový CURATOR?

Jo, rád bych vydal jednu knihu každý rok!

Co ještě děláš kromě práce na CURATORovi?

Jsem autor na volné noze a mým denním chlebem je psaní textů a překlady. Pracuju pro pojišťovny, ale i pro módní a lifestyle magazíny. To je ta práce, která platí moje účty.

Kde tě potkáme na horách?

Moje lokální hory jsou německý region Zugspitz. Jak to jen jde se snažím chodit jezdit ráno a být zpátky v kanceláři kolem oběda. Jinak Laax je jedním z mých nejoblíbenejších míst. Nedoporučuju se ale koukat na stav konta po tom, co se tam odtud vrátíš.

Díky moc za rozhovor a doufám, že se takhle můžeme podílet na tom, aby se o CURATORovi dozvědělo co nejvíc relevantních lidí, protože nás tvoje práce baví! Měj se!

Díky za tuhle příležitost!

Chceš CURATORa do své knihovny? Máme pro tebe exkluzivní deal!

Pokud tě po přečtení rozhovoru projekt CURATOR - cult of snowboarding zaujal, máme pro tebe exkluziní nabídku, kterou jinde nenajdeš. S Tazem jsme domluvili deal "BUY 1 & GET ONE FREE"! Když si tak objednáš jednu knihu, druhou dostaneš zdarma. Můžeš si buď objednat druhé vydání a k tomu dostaneš první zdarma, nebo naopak. Stejně tak si můžeš knihy objednat dvě a jednu dát někomu jako dárek.

Jak to funguje?

Při objednávce 2 knih zadáš kód "FREECZ" a získáš slevu 50%. Poštovné je zdarma. Když klikneš na tenhle link, sleva se před tvou objednávkou načte automaticky. Aby se sleva načetla, musíš objednávku dokončit tlačítkem "Check Out". Kdyby nastal problém, napiš přímo Tazovi.

Mrkni se na web CURATORa a sleduj dění kolem projektu na sociálních sítích: