Šárka Pančochová

Šárko, ty jsi celou uplynulou sezónu cestovala po světě, kde všude jsi byla?
Moje uplynulá sezóna byla fakt náročná. Jezdila jsem více méně po celém světě, a to hlavně kvůli závodům. Byla jsem v Japonsku, Koreji, Kanadě, USA a samozřejmě také různě po Evropě, na BEO a dalších závodech. 

Které ze závodů se ti líbily nejvíc?
Nejlepší byl určitě výlet do Kanady na Burton Canadian Open. Tam mě to hodně bavilo, byl tam super park, vtipný lidi a kupodivu vyšlo i počasí. Kdybych nepokazila finále, tak by to byl perfektní den.

Právě na Canadian Open jsi zabila kvalifikační jízdu, ale ve finále tam zkoušela narvat rodeo 7, které jsi neodjela a možná ses tak připravila o první místo. Nepřehnala jsi to s hrocením?
Možná, ale závody jsou bohužel někdy takové. Chce to trénink a hodně zkušeností. V téhle sezóně jsem už nějaké nasbírala, tak snad to bude příští rok lepší. Už se těším.

Jaké bylo největší dobrodružství z cest?
Asi to byla cesta na dva dny do Japonska, kvůli Mistrovství světa juniorů. Přistála jsem v Tokiu a potřebovala jsem se dostat na vlak. Protože Japonci moc neumí anglicky, napsala mi jedna holka na infu na letišti japonsky, že se potřebuji dostat na Shinkanzen, aby mě dopravil do Nagana. A tak jsem tam všude chodila a všem ukazovala lísteček. Byla to sranda a nakonec jsem se tam dostala.

Máš čas si u toho všeho normálně zajezdit?
Jezdím vesměs jenom závody a tam se špatně trénuje nebo jenom jen tak jezdí. Ale letos jsem jezdila na závody třeba o pár dní dřív, abych mohla trochu trénovat a zmírnila jet leg. Trénovat budu asi až v Saas Fee a plánuju také Zéland.

Na závodech se potkáváš s ostatními holkami ze světové špičky. Jaká je tam atmosféra? Jste kámošky nebo konkurentky?
Jsme kámošky a vždycky si dobře zajezdíme. V Americe jsem byla s partou asi šesti Evropanek a byla to největší sranda. Jsou i výjimky, co berou závody dost v hrotu, ale já to rozhodně nejsem.

Už si umějí speakeři poradit se jménem Pančochová, nebo si na tom furt lámou jazyk?
Špatný. Asi je to nikdy nenaučím, vždycky to vyslovují Pankočová. Asi si budu muset dát nějaký nick. 

Došlo v uplynulé sezóně i na nějaký shooting, např. pro některé ze světových médií?
Byla jsem na shootingu s Onboardem, které trvalo čtyři dny a listopadu z toho vyjde čtrnáctistránovej report. Bylo tam ještě pár riderek jako Alexis White, Lisa Filzmoser, Hanna Beaman, Margot Rozie atd. Byl to takový holčičí výlet.

Jak vypadá takový holčičí shooting s Onboardem? Překvapilo tě něco?
Je to trochu jinačí výlet. Je o něco víc organizovanější, ale v podstatě je to o hledaní spotů a míst pro focení a filmování.

Kde všude jste fotili? Ve snowparku nebo i v backcountry?
Ve snowparku jsme ani nejezdily, bylo hnusně a když se udělalo pěkně, tak měli shapeři nějakou oslavu, hrozně se opili a vykašlali se na park. Postavili jsme jeden backcountry kicker a taky road gap. Byl to jeden z nejvtipnějších výletů za uplynulou sezónu.

Jak ti sedí ježdění v BC a nejsi třeba v kontaktu s nějakou video produkcí?
V Améru jsem točila s Flow a budu mít pár záběrů v jejich novém videu. Jinak co se týče backcountry, je to težký a úplně jinačí než v parku. Chce to hodně skákat do prašanu a pak to půjde. Prašan mně ale teď moc nečeká. Musím jezdit hodně závody a pushovat kvůli olympiádě. 

Láká tě olympiáda tak moc? A drtíš kvůli tomu speciálně rampu?
No olympiáda je super a určitě bych to chtěla dát. Je to dobrý pro mně a mé sponzory, ale kdybych se tam nedostala, tak se nestane nic závažného. Dám to za čtyři roky nebo za další čtyři roky. Ale zase se snažím teď docela trénovat, ať když tam pojedu, nejsem za losera.

Člověk málokdy jezdí rád sám. S kým jezdíš nejradši?
Já jezdím nejradši s Nečim a Martinem Černíkem a vždycky se hrozně těším, až přijede Jožin s Fílou a Nuggeťákama a hrozně zajezdíme. To je nejvíc.

V celkovém hodnocení TTR jsi skončila na osmém místě, což je podle mě obrovský úspěch, jak jsi ale s osmým místem spokojená ty?
No nic moc, mohla to být lepší, ale na takovou první trochu větší závodní sezonu se to dá. 

No to bych taky řekl, že se to dá hehe. Když už jsme u TTR, letos jsi byla vyhlášená Rookie of the year. To ti to jako napsali mailem, nebo jak to funguje?
Já jsem o tom vlastně ani nevěděla a pak mi to psali mailem. Byla jsem docela překvapená. 

Jak na tvé úspěchy reagovali sponzoři?
Konečně jsem se potkala trochu víc se světovým managerem za Flow a jezdili jsme spolu. Jeden den se mi fakt dařilo, dala jsem všechny triky a hrozně se mu to líbilo. Tak jsme teď hodně v kontaktu. 

Vím, že sponzorské prádlo se nepere na veřejnosti, ale nedá mi to, abych se nezeptal. Nekrouží okolo tebe sponzoři typu Roxy či Burton, aby tě přetáhli k sobě?
Jo tak to krouží, ale Nuggetu muže konkurovat málokdo…

Sezónu jsi zakončila zlomenou klíční kostí, jak k tomu došlo?
Jela jsem Roxy Chicken Jam na Mammothu, což byl nejhorší závod. Skoky měly sotva pětimetrový table a žádny prostor mezi nimi. Moc jsem si přibrzdila na poslední skok, kousla se mi přední hrana na odrazu a pak už si to domyslíte…

Tolik rozhovor se Šárkou Pančochovou. Jen pro informaci doplníme, že Šárka se zúčastní Burton New Zaeland Open a o tom, jak se bude dařit vás samozřejmě budeme informovat.