SplitUnite Splitboard Video Projekt - Refugi Saboredo

Zima pokročila, ale sněhové podmínky byly stále mizerné nebo řekněme, že měly ještě stále daleko k tomu, aby se dalo mluvit o zimě bohaté na sníh. Nás se zmocnila touha navštívit kámoše na chalupě Saboredo. Byl pátek odpoledne, já se v Barceloně chytil volantu a za 3,5 hodiny jsem dorazil do úplně jiného světa - městečka Vielha v údolí Vall D’Aran v katalánské části Pyrenejí, kde jsem měl dostaveníčko s kámošem a kameramaníkem Jirkou Hrůzou. Zastavili jsme se pozdravit našeho kamaráda Javiho, který je místní horský vůdce a celou zimu se živí tím, že bere lidi vrtulníkem plnit si sny do backcountry. Tomu říkam řehole. Nakonec jsme zašli do pár barů v údolí a přespali na parkovišti u Javiho v dodávce.

V sobotu ráno byla obloha úplně vymetená. My opustili přeplněné parkoviště ski areálu Baqueira-​Beret a po třech hodinách výstupu jsme dorazili na Saboredo. Ještě stále bylo světlo na jednu rundu u chalupy. Správce chalupy Pepé nás nejdřív překvapil, když při sjezdu k chalupě, který byl na vyfoukaném a přemrzlém sněhu spíš o přežití, vyseknul stylový bs layback, aby nás následně úplně dorazil jeho uměním s pánvičkami a hrncemi v kuchyni. S přeplněným břichem usínám a skrze panoramické okno z ložnice Saboreda pozoruji, jak se přes hřebeny do údolí zběsile valí mraky. Zavírám oči a doufám, že vichřice do údolí zafouká i kolegini vánici.

Hned po probuzení Jirka zahlásí něco ve stylu: “Koukej stávat voe, venku leží 30 cáků čerstvýho”. Z postele se mi nechce, ale zvědavost jestli je tomu skutečně tak, je silnější než já. Nekecal, cestou k hajzlům musím odhazovat sníh, kterého je místy až po kolena. Vánice se činila. Po snídani jezdíme powder hned před chalupou. Někdy je holt potřeba, jít tomu našemu bílemů štěstí naproti. O tom všem je i druhá upoutávka na náš připravovaný video projekt. 

SplitUnite Splitboard Video Projekt - Začínáme točit