V dnešním částečně netradičním článku, plném mých hloupých mouder o snowboardech, bych se s vámi chtěl podělit o mojí salvu zážitků. Spoustu z nich vzniklo právě při prohánění se kopcem dolů na stylové rybiččce z dílny Gravity Snowboards. Kdo by ale ve 21. století četl, že jo. To je docela bláznivá představa věnovat svůj drahocený čas, tak zastaralé činnosti, a proto tady pro vás mám i pár fotek a ty jsou snad ještě v módě, pokud vím. Všichni ostatní, blázniví, chudí i bohatí spolusnowboardisti, kteří ještě nemají čtení na seznamu nepřátelských aktivit. Vítejte.

V našem sportu máme zpravidla pár možností, kam se vydat. Můžeme se prohánět po urolbovaných sjezdovkách, krysit se ve snowparku, sedět v apres ski baru a nebo zažívat příjemné pocity v powderu. Právě poslední aktivita je velice vyhledávanou ze strany všech “sněžnodeskařů“ již po desetiletí. To platí i pro toho loudu, který do klávesnice naťukal tento článek. Když už se teda vydáte za hranice manšestrem zotročených svahů, tak je fajn tomu trošku přizpůsobit i vaší výbavu. Mně se posledně dost zadařilo a na výlet do not Russia státu Gruzie jsem dostal na testování prašanovou parádičku ze Snowboard Zezula.

Fotky a text vyšly z pekelné dílny redaktora a sněžnodeskáře Vaška. Ahoj!

Freeridový stroj

Gravity Squadra je nový člen kolekce snowboardů Gravity předurčený k surfování v hlubokých závějích čerstvého prašanu. Prkno je ve skutečnosti daleko více všestranné, než se na první pohled zdá. Tvarem je to ortodoxní freeridový stroj, ale jeho vlastnosti vás nezklamou ani na čertvě urolbované sjezdovce nebo v ledovatých podmínkách. To se mi nedej bože podařilo otestovat i první den v Gruzii. Díky pravidelnému večernímu modlení, ale bůh snowboardingu povolil a poslal nám dostatečnou nadílku bílé hmoty. Prkno jsem tedy mohl v dalších dnech ponořit zpět do prášivého zázraku, kam podle DNA patří.

Díky jeho tvaru ve stylu tzv. rybičky je prkno v powderu jako ryba ve vodě. Od prvního pořádného oblouku za hranicí sjezdovky se do desky zamilujete a budete si užívat jízdu doprovázenou erupcemi radosti při proplouvání prachem. Kratší tail zároveň zajištuje bleskovou ovladatelnost snowboardu, která vám ještě více dopomůže k touženému surfovému pocitu.

Rána v Mestii s výhledem na historické obranné věže a Kavkaz.

Na snowboardu mě nejvíce bavila právě jeho hravost a netradičnost. Při každém pow turnu jsem se cítil jako kdybych zrovna sjížděl vlny na Hawaii, ale přitom hleděl na milované zasněžené vrcholy. Ani větší dropy nebyly žádný problém a nikdy jsem netušil, že skákat na vyřízlé desce může být dokonce zábavnější než na té klasické. Je to prostě něco nového a člověka to baví. A mimochodem, když se vrátím k těm hawajským vlnám, tak ty jsem zatím nikdy nesjel, ale vím, že by to byl naprosto identický pocit. A to mi prosím věřte, jinak budu smutný. Děkuji.

Celkově bych desku doporučil jako hravého kamaráda do sbírky, kterého vytáhnete pokaždé, když budete toužit po netradičním zážitku ze snowboardingu. Zároveň pokud je pro vás hlavním místem pobytu freeride a backcountry, tak bych se nebál jít do desky jako do jedinné volby. Po každém dni ježdění na téhle krasavici se budete modlit k bohu snowboardingu a prosit ho o pořádnou kydanici, ať můžete vyrazit na prašanové hody zas a znovu. 

Mně osobně prkno vážně bavilo a nenašel jsem na něm jedinou chybičku. Zároveň jsem ani jednou nezažil tu pekelnou bolest zadní nohy po dlouhém prášení, protože prkno prostě krásně pluje. Ta dlouhá špička v kombinaci s vyřízlým tailem drží nad sněhem jedna báseň. Navíc ten surfový feeling je něco, co na klasickém prkně zažijete jen stěží. Díky moc Snowboard Zezula za příležitost a vás srdcaře burcuji, ať jdete jezdit, než nám to všechno roztaje!