World Snowboarding Champs 2012 - DAY 01

Nejdříve je potřeba zmínit několik důležitých údajů. Vydali jsme se z Prahy, statutárního města, ve čtvrtek 7:30SEČ, redakčním vozem VW Transporter bílé barvy, rok výroby 2001s turbo dieslovým motorem objemu 2500 kubických centimetrů. Poznávacím znamením je černo-​fialový polep s Freeride.cz motivem, posádkou familiérně nazývaný „FRu-​piss“. Naší sestavu tvoří kladenský dokumentarista z LIP Production Martin Hausner, přáteli nazývaný Bob (původ přezdívky nelze zveřejnit), šéfredaktor a autor dvou knižních bestsellerů Martin Večerka aka Márty, redakční fotograf Yan Renelt (komické jméno souvisí s jeho německým původem), švédská snowboardistka, stopařka a průvodkyně Erika Kolbert (prý rozumí i norsky) a moje maličkost (jeden člověk navíc se prý vždycky hodí).

Z Prahy jsme pokračovali směr severo-​severo-​západ a v Teplicích jsme se zastavili v nákupním centru skupiny Ahold, kde jsme obstarali proviant na celý týden, neboť v Norsku je jak známo vše hrozně drahý. Už nyní je jasné, že hlavním chodem tedy bude instantní nudlová polévka sui-​fat s kuřecí příchutí a obsahem vitamínů (dále jen „čínská pomsta“). Cesta přes Německo probíhala v poklidu, neboť prý Semir Gerkhan na nás nic neměl. Počasí ale stálo za starou bačkoru, i když řídič kamionu, který ležel obrácený vedle dálnice, by to asi uměl vyjádřit i pregnantněji. Nakonec jsme dorazili až k Baltu, kde to poznáte podle krásného anglického nářečí s jemným, až nosovým přízvukem z němčiny a švédštiny.

Cesta trajektem byla zatěžkávací zkouškou, neboť vlny se bouřily, následkem čehož se paluba lodi rozvlnila v pravidelném rytmu (s periodou 11,2 sekundy) a v tomto pohybu neustála po celou dobu plavby. Yan prohlásil, že na mořskou nemoc jsou nejlepší řízky (děkujeme pí. Reneltové), které jsme spořádali jedna radost (vidina, že po zbytek týdne nás lepší jídlo nečeká), ale hned bylo jasné, že pomoc k lepšímu to nebude. Bob prohlásil, že bude blít, a Márty, že pokud uvidí jeho, bude muset taky. Nakonec nevolnost předehnal spánek, ovšem kromě Yena, který si z iPodu smazal všechny spací písničky a neusne prý po zbytek výletu.

Zbytek cesty přes Švédsko už byla nuda a zachránila nás jen benzina Shell, kde měli wifi a my jsme mohli jít na facebook, škoda, že byla půlnoc a nikoho střízlivého už jsme nezajímali. Ubytování v Oslo nám poskytl legendární neklidský kliďas Martin Matoušek, a.k.a MM, který tu žije se svou slečnou Terezkou. Ubytování jsme našli asi ve čtyři ráno za pomocí telefonního hovoru se slovy: „Hele, kterej je to barák? Ten velkej bílej?“ „No je před ním bílej transporter?“ „Tyvole, bílej transporter jsme my.“

Synonymem našeho týmu je vysoké pracovní nasazení, a tak jsme poctivě snídali a hledali heslo na wifi. Najít areál pak byl celkem nadlidský úkol, takže jsme se něco před druhou odpoledne hlásili u akreditací. Tam nám sdělili, že ty jsou ve městě a že máme čekat. Když bylo jasné, že se Norové zatím nikam nehrnou, raději jsme vyrazili hledat, kde seženeme jídlo zdarma. Nakonec jsme vyjeli i na kopec, ale zatímco někteří se jen tak vozili a jiní se seznamovali s dobrovolnicemi na oficiální pozici “blondýna dohlížející na trať”, zmizeli nám skoro všichni trénující riders. Naštěstí jsme na trati zastihli Petra Horise Horáka, který na rozdíl od ostatních fakt trénoval, a tak několikrát s přehledem vypráskl sérku bs cork 720 a fs 1080 a ještě nám řekl něco k tomu co se dělo:

„Už je tady spousta pros, dneska se tu stále proháněl třeba Stále Sandbech, Seppe Smits, Sondre Tiller nebo Silje Norendal a spousta dalších hvězd. Každopádně se máme na co těšit!“ Přesně tak, během zítřka by se měla sjíždět většina jezdců, protože je oficiální tréninkový den a v neděli začíná závod. Od nás se tedy můžete těšit na Daily Updates „tradičního formátu“ a hlavně fotky a video. Cirkus se rozjíždí, zůstaňte naladěni!