"YES, BUT" je nový splitboardový film od české partičky!

Po čtyřech letech jsme se opět na jaře sešli v Norsku abychom sjížděli epické hory této země. Tentokrát v pohořích Sunnmøre a Breheimen, tedy přímo nad fjordy. Nezvykle slunečné a teplé počasí způsobilo velké lavinové nebezpečí, ale i velkou chuť zdolávat vrcholy, krájet oblouky, pít pivo a užívat si západy slunce nad mořem.

Sestava byla následující: Jirka Hladík - hlavní iniciátor výletu, který strávil celou zimní sezónu v Norsku jako rolbař snowparku, Lukáš Vojáček - skialpák, hlavní kameraman a střihač celého dokumentu, Jan Hubáček - spliťák, pomocný kameraman a dron operátor (ve vyšších polohách kam se už Luke nedostal), Petr Láznička aka motorová pila a spliťák and last but not least Jan Julina - young blood skialpák ať se nám trochu sníží věkový průměr. :-)

Cestovali jsme rozděleně, já (Hubis) a Peca Láznička jsme jeli autem do Rostocku na trajekt, Admirál (Luke Vojáček) s JayJayem (Jan Julina) letěli letadlem do Osla, kde je nabral Jura (Hladík) a tím pádem jsme měli zajištěný na místě 2 vozidla na pohodovou přepravu mezi jednotlivými lokacemi. 

Spaní jsme řešili čistě na pankáče a to výhradně ve stanech, Peca dokonce jen pod celtou. Když k tomu připočítáme další punk aspekt a to lovení jídla z popelnic (kde kolikrát najdeš víc fresh věci než u nás v obchoďáku) a lovení ryb z fjordů, stává se z tohoto tripu low budget se vším všudy.

Norsko jsme si vybrali z více důvodů, tím hlavním byla návaznost na poslední projekt Iron Side Splitboard Movie, kterej kluci točili před pár lety a jedním z cílů bylo vylézt a sjet nejvyšší vrchol Norska Galdhøpiggen (což se povedlo) a taky to, že v Norsku drží sníh dost dlouho i na jaře, jelikož jsme se vydali na tento výlet na přelomu dubna a května. Chtěli jsme hlavně vidět a sjíždět svahy, které vedou až k fjordům, tak jak to známe z nejrůznějších videí. Tento rok se navíc uložilo všude extrémně moc sněhu, takže o ten nebylo nouze, naopak nám trochu dělaly starosti ne úplně stabilní lavinové podmínky. Na všechny kopce byla potřeba vyrážet brzo ráno, protože slunce do oběda rozpeklo všechny svahy takovým způsobem, že nebylo bezpečné je potom sjíždět a my se chtěli hlavně pobavit a ne řešit průsery... S tím jde samozřejmě ruku v ruce vybavení, schopnosti a dovednosti to vybavení umět použít, což jsme nikdy nepodceňovali a naštěstí jsme tedy použít nemuseli. 

Jinak vše podstatné zazní v dokumentu, který doprovázíme našimi postřehy. Rozhodně jsme si to všichni užili na max a už teď se na obzoru rýsují další plány, kam se vydat se splitboardy, takže budeme rádi, když nás budete sledovat na všech možných sockách, ať vám nic neunikne. :-)

@jan__hubacek @admiralos @jay_julina