Winch session v lagunách Karviné

Tahle akce byla spontánní tak, jako je většina. Bylo hnusně, pršelo a já si vzpomněl na našeho dobrého kamaráda a super fotografa Ondru Blahu. Toho bohužel přemohla dlouhodobá nemoc. Byl to výjimečný fotograf a super kamarád, který šel do každé blbosti, a to i když už ho nemoc hodně omezovala. Stačilo zavolat, říct kde a co se bude fotit a už startoval auto.

Proto bylo hodně jednoduché mobilizovat starou partu včetně dalšího výjimečného fotografa Martina Grobaře, který v těch nejtěžších chvilkách Ondrovi pomáhal při focení.

Beru telefon volám partičce, že uděláme shreďáckou akci jak zamlada. Neděle prší je fakt hnusně a my už od rána v karvinských močálech, do kterých je dlouhodobě zákaz vstupu kvůli poddolování a posuvům.

Pár hodin jsme běhali po lese a hledali dřevo. Pak několik dalších hodin jsme hledali to správné fotogenické místo a už jen sekyra, hřebíky a vznikl hodně punkovej pooljam.

Klasika. Kámen, nůžky, papír, kdo pojede první a 'odpaní' novou překážku. Adrenalin prvního nájezdu je nepopsatelný, stříká všemi otvory v těle, kolem vás se nafukuje zvukotěsná bublina a vy přestáváte vnímat okolí.

Přichází první nájezdy, kdy doufáme, že překážka vydrží a nesežere nás. Je to rozdíl najíždět na kus dřeva osekaný sekyrku, plný hřebíků a vyčnívajících kusů dřeva. O dopadu mezi potopené kmeny stromů, větve a pařezy, na které se můžete velice jednoduše napíchnout ani nemluvím.

Tomuhle se žádný park nevyrovná. Ten strach a zároveň pocit, že v těch několika sekundách nejste divní, ale vyjimeční je k nezaplacení. Ty hodiny v bahně a pijavicích se vykompenzují jednou fotkou, co vám pak celý život visí nad hlavou v obýváku.

Děkujeme #thisiskurwalife za půjčení navijáku a našim sponzorům. Grobemu za super fotky, a hlavně děkujeme Ondro tobě, že jsi nás nikdy nenechal jezdit bez tvojeho foťáku v zádech. ♥️

Budeš tam vždycky s náma ♥️