Street Fighters 2010
26.10.2010
Street fighter, pouliční bojovník, každý si pod tímto slovním spojením představí něco jiného. Někdo psa, vyhnaného na ulici, někdo rváče, který každý víkend cestou z hospody rozbíjí na co příjde. V lepším případě pak týpka zahaleného v mikině, který zdobí betonové zdi latexem ze své plechovky. V Novém Městě nad Metují si ale již týden povídají o jiných bojovnících. Místní parta nadšenců totiž uspořádala závod přímo v ulicích tohoto města a hlavními aktéry byli bojovníci se snowboardy na nohou. Street Fighters poprvé zaútočili na toto město a jakou „spoušť“ po sobě zanechali, se dozvíte v následujícím reportu.
O tom, že se v Novém Městě něco chystá, jsem se dozvěděl již několik měcíců předem. Hlavní pořadatel Radek „Cháča“ Chalupa mi svůj plán, uspořádat přímo uprostřed novoměstského sídliště Malecí snowboardové závody, řekl ještě v době, kdy vše bylo pouze v jeho hlavě a v hlavách těch nejbližších. Snowboardová základna je v okolí Nováče hodně silná, ti co si měli vzít organizaci závodu na starost, jsou ostřílení harcovníci, a také zde ještě nikdy nikdo nic podobného neuskutečnil. Prostě vše hrálo klukům do karet. Uspořádat podobný závod byl vynikající nápad a byl jsem opravdu zvědavý, jak se s ním Cháča a ostatní poperou.
Datum akce se přiblížil. Informace o přípravách chodily každý den. Nemohl jsem se dočkat. Plán byl jasnej, sednout k někomu do káry a vyrazit v sobotu 16.10. směr Nové Město nad Metují. Nakonec se moje plány ale úplně překopaly. Na Čihalce je v pátek kalba. OU JEEE. Kalba na domácí půdě se těžko odříká. Ok, beru věci, sedám na vlak směr Kolín. Partnerem tohoto víkendu se stává kámoš Korca, který mě v Kolíně nabírá do svý káry, a přes rodný Kostelec valíme na Olešnici. Po několika hodinové cestě, kdy se skoro každý kilometr mění plány, konečně přijíždíme na Čihalku, kde nás na Krysárně přivítalo zpité osazenstvo. Nenecháváme se dlouho přemlouvat a zdárně doháníme zameškané. Letní absence čihaleckého vzduchu je znát, musím dohnat asi i to léto. Den končí snahou zdát si o tom, jak to zítra bude v Nováči vřít.
Druhý den, sobota, den D. Někdo mě budí, bolehlav, korcovina, kafe, cigáro. Ještě se zalepenejma očima koukám, že den začal klasickou zaspávačkou. Už jsme tam měli bejt. Hlavně Honzík, který to má dneska speakovat. Vyrážíme a já se snažím zavzpomínat na včerejšek. Co to bylo??? Cestou ještě stíháme domluvit chlupatý knedlíky k obědu, kafe a ztratit korcovu spztku. Začíná to fakt hezky.
To jsme už ale na sídlišti Malecí. Uklidňují nás ještě probíhající přípravy. Přeci jen, skluz patří asi ke každé podobné akci. Zdravím se s prvními aktéry dnešního boje. Dorazil už Čonkstr, Kolda, Páča a vidím už i Ondru Kozáka. Teda jestli to takhle bude pokračovat tak to dneska bude fakt masakr. Cháča s klukama v plný palbě, kartáče připravený, dvě jednotrubky lemující 18 schodů natřený do nádhery, karavan pro registraci ready, pívo naražený,… ale kde je slibovanej sníh a další rideři? Běžím ještě pozdravit rumovýho bráchu Hamra, který má svůj aparát už také připravený a zabíjím to bramboračkou ze stánku. Už je mi daleko líp.
Okolo jedenáctý přijíždí dodávka s prvním sněhem a i riderů přibylo. Vidím Štěpána Rokose, Tomáše Teglyho, Romana Kuřila a Jirku Mališe, který dorazil natočit nějaký ten záběr na svou novou mašinku. S Wantíkem a Marčusem jsem se už stihnul pozdravit u bramboračky. Vypadá to nadějně, ale ve větší počet jezdců přestávám věřit. Nemám ale proč smutnit. Dnešní sestava slibuje vynikající podívanou. Kluci už ale naházeli sníh na rozjezd z lešeninový konstrukce a na kartáče na dopadu. Jede se pro další sníh, kterého dnes bude potřeba opravdu hodně. A jestli začne z těch mraků nad náma pršet, tak nevím, nevím, jestli bude stačit.
Dvanáctá odzvonila a vše je připraveno. Mezi prvními, kdo se pouští vstříc railům a 18 schodům jsou Ondra Kozák a Čonkstr. Probíhá trénink a jezdci se seznamují s místní překážkou. Ostatní se postupně přidávají a já vím, že to dneska bude skutečný maso. Bohužel nedorazilo víc jezdců, ale zato dorazili ti, kteří Novému Městu ukáží pořádnou show, a tohle schodiště dostane pořádně zabrat. Na riders listu se nakonec ukazuje následující sestava: Petr „Páča“ Žďárek z Dobrušky, místňák Jirka Rydlo, Martin „Kolda“ Kolařík z Vrchlabí, Roman Kuřil z Prostějova, David „Čonkstr“ Čonka ze Špindlu, Tomáš Tegly z Prahy, Martin „Wantík“ Vanta z Dobrušky, Petr „Marčus“ Marčík z Hřibin, Štěpán „Roko“ Rokos z Prahy a Ondra Kozák z Rakovníku. Na jména opravdu solidní soupiska. Kluci se rozehřáli a trik střídá další. Po prvních grindech už začínají padat i 27 ven a atmosféra se zhušťuje s každým dalším kouskem. Street Fighters začínají rozpalovat nejen sebe, ale i pomalu se rozrůstající dav diváků. K mému velkému překvapení mezi diváky vidím opravdu pestrou směsici věkových skupin. Očekávaná omladina nezklamala, přišla podpořit akci, která je dělaná právě pro ně. Příjde mi ale, že každý ještě navštívil své rodiče a prarodiče se zprávou, že na Malecí se rozdávají věci zadarmo. Tolik babiček, dědečků a starších lidí jsem na podobných závodech viděl poprvé. Musel jsem se pousmát, když z hamrova aparátu řve Vysací zámek a jejich Známka punku a za mnou se nadšeně baví 80ti leté kamarádky jaká je to úžasná odvaha od těch mladíků, pustit se na tom prkýnku po zábradlí dolů.
Po několika pauzách, kdy se doplňoval další sníh a po šílených výkonech všech riderů tu máme finálový jam. Do něj po odstoupení zraněného Jirky Rydla a Romana Kuřila s Wantíkem, kteří se zhostlili rozhodcovské funkce, postoupilo sedm jezdců. Ti si v tréninku vypilovali ty nejlepší kousky, které na novoměstském streetu šly a začal ten pravý boj o titul Street Fighter 2010. Kluci se nezalekli velkého náskoku a začali jeden po druhém zavdávat pekla. Ne pokaždé se to povedlo. Proběhlo několik závěsů, skluznice a hrany trpí s každým dalším nájezdem na asfaltový okraj kartáčů, několikrát je rider doslova „sežrán“ rovným dopadem. Ale všichni zatínají zuby a bojují do posledních chvil. Trénink ukázal své. Co kluci najezdili a vypilovali, ve finále doladili do dokonalosti.
Musím zmíňit alespoň několik detailů, které stojí za uveřejnění. Velkej props pro Páču, kluk z Dobrušky, který holduje spíš skatu než snowboardu, se nezalekl náročných podmínek a velké konkurenci. Rozhodně se se svým borem do fakie, noseslide pretzel nebo ss fróněm nemá za co stydět a velkej respekt, že do toho šel. Lokál z Orlických hor Marčus zajížděl své klasiky a jen jsem čekal, kdy to schodiště dropne se svým double shifty, ale to bych po něm chtěl asi už moc. Svými triky grind 1 out, fróňo bonk a několika pretzely si vyjezdil pěkné šesté místo. Páté místo bral Tomáš Tegly z Prahy, který začínal klasikou grind 1 out, pokračoval 180 na rail 360 out, tailem do ss grindu a zabil fs 1 hardway 1 out. Hezká podívaná nejen na jeho jízdy, ale i na brutálního žraloka na jeho botě. Ondra Kozák, kterého sponzoruje masta Čonkstr měl naběhnuto na lepší umístění než čtvrté, ale grind fs revert, ss fróňo tail, blunt do grindu prostě nestačily. Odnesl si alespoň vítězství za Best Trick dne, kdy všechny rozeřval svým ss bluntem 27 ven, luxus.
A máme tady tři nejlepší, kteří ovládli sobotní odpoledne a novoměstské sídliště Malecí. Třetí místo, Čonkstr. Blázen, na kterého je radost pohledět. Snad nejvíc pokusů za celé finále. Co od něj známe a v těchto podmínkách jsme čekali, jsme viděli. Dočkali jsme se grindu 3 out, fróňa pretzel, tailu 27 out, fróňa grind 1 ven a mnoha dalších triků. Jednoduše řečeno, krásná podívaná. Ale byli tady dva lepší. Štěpán Rokos a Martin Kolařík. Oba byli jasně nejlepší. Roko sázel fróňo pretzel, tailslide 1 ven, fs revert, bs noseslide grind 1 out, fs blunt, fróňo tail 27 ven, všechno ve stylu jak to od něj známe. Ale prostě to dneska na Koldu nestačilo. Kolda je dříč a za posledních pár sezón se vyjezdil k nepoznání. Dneska kouzlil, co to šlo. Grind 1 ven, úžasný fróňo přes celej rail, bs na trubku cab 1 ven, nosepress 1 out, fróňo tail 27 ven, tailpress 1 out a neskutečný komba, který ani nevím, co byly. Nejlepší podívaná dne a zasloužený titul Street Fighter 2010. V jednu chvíli jsem se podíval do publika, které lemovalo celé okolí, dobrých 200 diváků při finále. Tolik jsem jich opravdu nečekal. Rozhodně si dneska přišli na své a spokojeni byli snad jak oni, tak i rideři, kteří vážili dlouhou cestu za fightem na místním zábradlí. Díky všem a příští rok zase na viděnou.
Prize money a ceny rozdány, perfektně strávený den v Novém Městě nad Metují je za námi. Jdu zbudit Korcu, který celý den prospal kousek od centra dění ve svém autě a vyrážíme na afterparty, která rozhodně nesmí chybět. Nesmí ale chybět ani poděkování, které patří nejen sponzorům (Vehicle Store Hradec Králové, Orlobus, Vor, Hradecký Votrok, Snowpunx, Gravity park Deštné, AMT výšivka, Cristina - Collorad Mansfeldová, Rege reklama, Božkov tuzemský, Juicy Show), ale především Občanskému sdružení Na Kolenou, které se o celou organizaci a přípravu postaralo. Příště bych ale ještě poladil vybavení místní pizzerie, kde na posledním záchodě neměli toaleťák.
Na závěr jsme ještě položili několik otázek Cháčovi, hlavnímu pořadateli Street Fighters 2010.
Cháčo, okolo příprav bylo asi hodně lítání viď? Co ty a organizace takovéto akce, narazil jsi na nějaký tvrdší oříšek?
Překvapilo mě vedení města, které nám vycházelo maximálně vstříc. Technické služby zařídily sníh a jeho odvoz ze zimního stadionu, odřezaly keř u zábradlí a zavedli elektřinu z blízké školy. Docela spravnej přístup. Město nám hodně věcí usnadnilo. Důležitý je být v kontaktu a správně komunikovat. Taky mě překvapila výhra 10.000,- Kč, které jsme získali pomocí hlasování na portálu www.conasbavi.cz. Jinak žádnej velkej oříšek nebyl, máme tady silné zázemí, se spoustou věcí nám pomohli kámoši, kteří tady bydlí.
Nastal den D, co se dělo ráno, kdy jsi vstal z postele a řekl jsi si, tak jdeme na to?
Nejdřív jsem se kouknul z okna. Předpověd´ počasí nebyla moc příznivá, ale žádnýho lijáku jsme se naštěstí nedočkali. Ráno jsme měli ještě krátkou schůzku u spoluorganizátora Skuldy, kde jsme dali kafe a vyrazili jsme. Stačilo jen nanosit sníh, pověsit banery a postavit stánky. Strávili jsme u zábradlí celý pátek, aby v sobotu bylo vše připraveno.
Spokojenost, zklamání? Jak hodnotíš akci?
S akcí jsem určitě spokojenej. Čekal jsem trochu víc jezdců, myslím si, že hodně jich nalákal Opening na Kaunertalu, který probíhal ve stejný termín. 10 fighterů, kteří se na zábradlí utkali, to ale svým ježděním vynahradilo. Byla to pěkná podívaná, kam se někteří jezdci posunuli. Pokud vše půjde jak má, tak se příští rok potkáme na jiným místě, na jiným streetrailu a fighteři budou mít zase možnost utkat se mezi sebou.
