David Carrier-Porcheron (DCP)

Společně s premiérou filmu Twe12ve od Absinthe Films v Praze před měsícem proběhla i promítačka videa YES, It’s a Movie. A právě jeden z vlastníků firmy YES, David Carrier-​Porcheron, byl už předem objektem našeho zájmu a vybraným terčem pro rozhovor. Až teprve když Absinthe bus zakotvil v Praze jsme se dozvěděli, že DCP bohužel nedorazil. Nechtěli jsme vás ale o tenhle rozhovor připravit, a tak jsme ho společně s Davidem dali do kupy po mailu.

Když si vyhledáte v Googlu jméno David Carrier-​Porcheron, vyjede vám něco kolem 65 tisíc odkazů, na YouTube najdete 150 a na Vimeu 370 videí. DCPho dokonce najdete i na Wikipedii, což se o mnoha snowboardistech říct nedá. To ale nejsou důvody, proč tohodle frankofonního Kanaďana považovat za jednoho z nejlepších snowboarderů všech dob. Jsou to neuvěřitelné párty v nejlepších filmech snad všech předních světových produkcí, které DCPmu zajistily věhlas a respekt.

Vzpomeňme například na Brainstorm, Picture This, From... with Love, Chulksmack, Double Decade, Neverland, Back in Black nebo loňský Now/​Here, což zdaleka nejsou všechny, ve kterých se David objevil. DCP vždycky byl, je a bude typickým představitelem čistě backcountry /​ big mountain pojetí snowboardingu. Po 13 let trvajícím sponzoringu od Burton Snowboards, kde patřil mezi největší hvězdy, byl donucen odejít a společně s dalšími “odpadlíky” z Burtonu Romainem DeMarchim a JPm Solbergem založil vlastní firmu YES. DCP žije se svojí ženou a dvěma dětmi ve Squamish v Britské Kolumbii v Kanadě. Tolik pro začátek, jdeme na to!

První otázka se týká TweI2ve premiérové tour. Tolik jsme se na tebe v Praze těšili! Proč jsi nakonec nemohl dorazit?
Věř mi, že jsem strašně moc do Prahy chtěl. Nikdy jsem u vás nebyl a vždycky jsem slýchal jak krásný a zábavný to je město a vůbec jsem neměl pojetí o tom, jaká je u vás snowboardová scéna, takže jsem z toho vejletu byl nadšenej. Romain, JP a já ale všichni reprezentujeme naší značku a bohužel se nám akce kryly, takže jsem zůstal v severní Americe, abych propagoval YES v Seattlu, Vancouveru, Montrealu a Trois-​Riviere. Taky jsem byl součástí projektu Art of Flight a zúčastnil se s Travisem a spol. premiér ve Whistleru a Vancouveru. Navíc jsem čerstvým tátou malýho kluka, kterýmu jsou teprve tři měsíce.

Kolik filmů jsi už natočil s Brustim a jeho Absinthe partou?
Byl jsem v posledních třech, tedy Now/​Here, Neverland a Optimistic a předtím ve Futureproof. 

Letos vlastně v TweI2ve nemáš ani jeden záběr...
Jo, je to tak, minulou sezónu jsem se brzy zranil, takže jsem stačil jezdit jen trochu v Japonsku, Rusku a pár dní ve Whistler backcountry, ale neměl jsem dostatek záběrů, aby to dalo pořádnej párt u Absinthe. A navíc, politickej fakt, že moji sponzoři na oblečení nebyli z finančních důvodů úplně otevření spolupráci s Absinthe, to všechno zkomplikovalo. Doufal jsem, že toho i letos budu součástí, ale myslim, že Romain a JP ve filmu mají skvělý párty a odvedli tím pádem práci i za mě!

Jasný, na druhou stranu “YES, It’s a Movie” je projekt, ve kterém jsi byl mnohem více zainteresován. Jak probíhalo natáčení a které části světa jste v průběhu navštívili?
Filmovali jsme v Japonsku, Rusku, Norsku a kolem Squamishe v BC. Před rokem mi navíc bylo umožněno natáčet s Travisem Ricem v Nelsonu a nakonec mně produkce Art of Flight Brainfarm nechali použít některé záběry do našeho vlastního filmu.

Kterého záběru v YES filmu si ceníš nejvíc?
Moje oblíbená je lajna ve Squamishi, začíná zatáčkou na převis a pak prudký sjezd, při kterym si ukazuju rukou kam jedu. I’m “Picking my Line” (název YES modelu prkna, haha!)

Art of Flight... Narozdíl od většiny lidí jsem ten film ještě neviděl, počkám si na oficiální premiéru v kině, což bude v Praze až v listopadu. Každopádně ty tam něco máš, viď? ;-)
Jojo, něco málo tam je, uvidíš. Byl jsem konfrontován s nejtěžšími, až hrůzu nahánějícími lavinovými podmínkami. Curt Morgan udělal sekci ve filmu, kde vystupuju, celkem dost dramatickou... Ne zas tak moc mýho ježdění, ale myslim, že v tom je celkem slušný sdělení...

Jaký jsou rozdíly mezi natáčením s Absinthe, YES a Art of Flight?
No, natáčení s YES, to je práce na vlastním projektu, takže cestujeme, objevujeme, bavíme se s kamarádama a rozhodujeme o všem sami... Práce s Absinthe je klasika, Justin a Brusti jsou skvělí kameramani, stále používají výborné 16mm kamery, celá parta je hodně v pohodě a člověk se s nimi dostane natáčet třeba do Haines na Aljašce. Natáčení s Art of Flight, no, to je úplně jinej level, musíš bejt mega trpělivej kvůli všem těm technickejm zařízením a vychytávkám jako je Cineflex a taky kvůli početný crew. Ale na konci dne to za to opravdu stojí, pro mě to byla neuvěřitelná zkušenost. Mám štěstí, že můžu jezdit a pracovat s tak inspirativními lidmi v každé partě.

Jaké místo bylo podle tebe minulou zimu nejlepší pro natáčení a kde sis nejvíc užil ježdění?
Mám opravdu rád ježdění kolem mého domova. Squamish byl nejlepší, přestože cesta do Japonska je vždycky výjimečná, obzvláště s Tadashim (Fuse - pozn. FRed.) jako naším průvodcem a učitelem. Taky jsme byli v Japonsku jen pár dní než přišla tsunami a jsem vděčný za to, že jsem mohl poznat tak báječné lidi a část světa... Sníh je tam vždycky tak hluboký a je osvěžující každý den hikovat.

Myslíš si, že filmové produkce letos tak trochu cítíly větší tlak než jindy, když spatřuje světlo světa nejočekávanější film historie snowboardingu - Art of Flight?
Ne ne, myslim, že všichni makají na dokumentování svojí zimy, jdeš jezdit do prašanu, na street, a najednou je po sezóně. Myslim si, že Art of Flight je a bude pro všechny ohromnou inspirací. Práce s kamerou, profesionalismus a talent jezdců, způsob jak je tohle všechno daný dohromady... Jasně, že je ten film trochu delší, ale musíme si uvědomit, že Art of Flight je pro všechny lidi, nejen pro kórové snowboardery, které možná ostatní záběry tolik nezajímají. Curt a spol. by mohli dát do kupy nejkrutější snowboardové video všech dob do 25 minut, ale to nebyl záměr. I když to jednou určitě taky udělají...

Co tvoje premiérová tour v Americe? Musí to být celkem vyčerpávající, snad víc než jezdit celej tejden v kuse! :) Na druhou stranu, celej rok pilně pracujete, takže užít si premiérové mejdany a koukat na lidi jak aplaudují při vašem filmu musí bejt sakra zadostiučinění...
Byl jsem na premiérách v Seattlu a NYC na Art of Flight a pak v Kanadě - Vancouver, Whistler, Montreal, Toronto, Trois-​Riviere atd atd. Jasně, že to je dobrej pocit vidět konečný výsledky a zpětnou vazbu od veřejnosti, přátel a dalších lidí, který potkáš. Pro mě je hlavní a v co pevně doufám, že se lidi díky filmům inspirují k tomu, aby šli snowboardovat. To je můj cíl, protože si opravdu myslím, že snowboarding je dobrý pro duši. Když jezdíš, zapomeneš na všechno, naplno prožíváš opravdu jen tu jednu aktuální chvíli.

Pojďme se přesunout do minulosti. Vidíš sám sebe jako legendu? Protože skoro všichni by tohle podle mě řekli. Těžká otázka, já vim...
Děkuju, hmmm... jsem tak šťastný, že můžu žít tak jak žiju, mít snowboarding jako zaměstnání, prostě dělat to co dělám. Doufám, že to inspiruje lidi, aby byli venku a jezdili. Ať už za to něco dostávají nebo ne, prostě ať se baví, žijí v danym momentu. Já mám svoje vlastní snowboardové idoly, co já považuju za legendy, kteří mě ovlivnili a inspirovali když jsem vyrůstal. Terje (Haakonsen - pozn.FRed.), Craig (Kelly), Jamie (Lynn), Ingo (Backman), Peter (Line), tyhle kluci jsou legendy. Ale je to hodně relativní a pro každýho jiný, kdo tě inspiruje.

Jak jsi vlastně začal jezdit? Kdy to bylo a kde je tvůj home resort?
Bylo to v únoru 1991 ve Valinquet v Quebecu. Úžasný místo, trochu studený a malý, ale sníh tam byl skvělej.

Kdy sis uvědomil, že by ses snowboardingem mohl živit?
Když jsem se přestěhoval do Whistleru a viděl jsem ty hory, věděl jsem, že budu snowboardovat co nejvíc to půjde. Což se taky stalo, pracoval jsem v KFC, pak jsem byl čím dál více v kontaktu se sponzory a pak BANG... Byl jsem profesionální snowboardista. Myslim, že jsem se vždycky bavil a jezdil s lidmi, kteří mě přiměli na sobě makat a zlepšovat se, což se mi díky nim povedlo.

Měl jsi v té době nějaké vzory, hrdiny, kteří tě inspirovali?
Jasně. Terje, Noah Salasnek, Ingermar Backman, Peter Line, Jamie Lynn, Craig Kelly, Nate Cole, Jeff Brushie... Byl jsem velkej fanda, koukal jsem dokola na všechny filmy. Subject Haakonsen byl krutej!

Když porovnáš snowboarding s ostatními, řekněme “tradičními” sporty, v čem je podle tebe hlavní rozdíl mezi životem snowboardera a ostatních sportovců?
Hmm, nejsem si jistej ja vypadá život ostatních pro-​něco... Ale snowboarding je dost v klidu, sice nejdřív hodně práce a povinností, ale odměny v podobě zážitků jsou obrovský. Být pro surferem by bylo taky příjemný... pláže, bikini a vlny...

Co budeš dělat až skončí tvoje profesionální kariéra? Já vim, provozuješ YES, ale bude tohle stačit na to, aby ses uživil?
Doufám, že budu co nejdýl dělat v YES a spolupracovat s North Face. Opravdu bych rád trávil více času se svými dětmi a byl doma nebo s nimi co nejvíc. Tolik cestuju, že občas cejtim jako bych se trochu vytrácel z jejich života. Takže, pravděpodobně bych trénoval fotbal (soccer - pozn.FRed.), skejtoval a vozil moje děti do školy a zajistil, aby dobře vyrostly.

Řekni mi, je vůbec možný, aby si snowboardista mohl vydělat během svojí pro kariéry dostatek peněz na to, aby z toho pak do smrti mohl žít..? Lidi často nemaj moc představu o tom, kolik peněz si můžou nejlepší světoví pros vydělat. Je jasný, že nemůžeš porovnávat snowboarding s hokejem, americkym fotbalem nebo baseballem (možná kromě Shauna), ale snowboarding se stává čím dál větším mainstreamem... Jak to je?
Poslední dobou je to celkem těžký, ale byly i hodně dobrý roky... Řekl bych asi jednoduše - buďte chytří co se týče svých peněz, nepřehánějte to...

Jedna poslední dobou hodně frekventovaná otázka. Co si myslíš o současném progresu snowboardingu? Líbí se ti všechny ty magořiny jako triple corky a komba na railech, který už ani nejde pojmenovat?
Radši se kouknu na obrovskou sedmičku z převisu dolů do dropu než na triple cork... a trik do krásný prašanový lajny a další trik ven z ní.

A co backcountry a big mountain snowboarding, to je tvůj šálek kávy. Kam myslíš, že tohle směřuje?
No, myslim, že lidi začínaj mít skvělej vztah k terénu a využívají ho kreativně. Myslím, že možnosti jsou ve velkých horách nekonečné... Sebejistota a síla jsou klíčové.

Strávil jsi hodně času na Aljašce a v dalších backcountry rájích, hádám, že máš hodně zkušeností s lavinami. Jaká ti zůstala v paměti nejvíce?
Když se pod mýma nohama utrhl převis u Grizzly Lake ve Whistleru... Sníh byl strašně těžkej a táhlo mě to několik set metrů. Měl jsem z pekla štěstí.

Existuje nějaký místo na světě, kde jsi nesnowboardoval, ale chtěl bys?
Grónsko.

Pojďme si něco říct o firmě YES a byznysu. Vim, že je to už stará historka, ale zeptám se tě znovu. Co se stalo mezi tebou a firmou Burton? Byls v jejich pro teamu snad 13 let...
Řekněme, že změnili svoje zaměření a rozhodli se, že nejsou schopni obnovit můj kontrakt. Dalo mi to možnost začít s YES a hodně se naučit. V tý době to bylo na hovno, ale v každym případě jsem vždycky byl a budu vděčnej za všechno, co mi Burton dal... Prostě to byla jenom hodně zvláštní situace...

Jak to všechno začalo s YES a jak to vlastně teďka je mezi tebou, Romainem a JPm? Jste vy tři rovnoprávní majitelé firmy?
Všichni jsme v tý době byli bez sponzorů a všechny naše poptávky po sponzoringu byly postupně odmítány, a tak za náma přišel Romain s tim, že má možnost rozjet vlastní firmu. Teď jsme všichni rovnoprávní podílníci, společně se staráme o firmu a makáme na tom, aby byl snowboarding zábavným stylem života, hehe.

Kde se vlastně YES prkna vyráběj?
Vyvíjej se ve Švýcarsku a vyráběj v Tunisku.

Jak hodně vy tři ovlivňujete tvary, konstrukce a designy YES prken?
Děláme v podstatě všechno osobně, s pomocí Xaviera-​Henryho Nideckera, Alexe Warburtona, Dustina Ortize, Paula Watta a Chrise Kelleyho.

Z vlastního pohledu si myslim, že vám to s YES od vašeho příchodu na trh zatim šlape hodně dobře. Spousta reklam v časácích, prkna jsou k vidění víc a víc... Jste spokojený? Když porovnáš Ameriku a Evropu, kde vám to jde líp?
Myslim, že evropskej trh je dobrej už od začátku, USA a Kanada jdou čím dál líp, začli jsme v Japonsku, Chile, Austrálii, Novym Zélandu... Jo, jo, je to dobrý, nemůžem si zatim stěžovat.

Jak je vůbec možný, že si tak mladá a zatím celkem malá firma může dovolit takovej projekt jako je váš film YES, It’s a Movie?
No, řekněme... že máme několik velmi dobrých přátel, kteří nám s tím hodně pomohli. Taky díky všem našim sponzorům, cestovnímu budgetu všech jezdců, různým obětem nás všech a na sníh hodně dobrý zimě.

Jakej máš názor na to, že poslední dobou velké korporace skupují menší kórové firmy? Myslim jako třeba Volcom a další...
Hmm, no v určitém bodě když chceš aby tvoje firma rostla, potřebuješ víc peněz než je tvůj obrat... To je asi důvod, proč se to děje. Nevim no, já osobně doufám, že my v YES jsme to schopný udržet tak jak to je teď navždy.

Jak jste byli vy v USA ovlivněný “krizí”? Vidíš velký změny na americkym snb trhu?
Snowboarding už dál neroste, takže menší značky jako YES nebo Stepchild musí převzít část trhu od větších firem jako Burton, K2 a další. Jedině tak můžeme my růst.

Už dlouhou dobu jezdíš za Spy. Jak jsi spokojenej s touhle spoluprací? Máš svůj promodel brejlí, připravuješ jejich design sám?
Spy je pro mě po celý ty léta velkou oporou. Vždycky jsem se zapojil do vyvíjení svýho promodelu a nedávno jsem do nich využil YES grafiku, část peněz z nich zaplatila zasazení stromů v Kostarice a já tak mohl kompenzovat svoje emise uhlíku. Navíc mě podporují odpovídajícím honorářem. Spy jsou prostě super!

Snowboarding samozřejmě není úplně všechno. Kolik přibližně dní za rok jezdíš? Co děláš, když nejsi na sněhu?
Snowboarduju přibližně 150-​200 dní v roce a zbytek času surfuju, skejtuju, jezdim na biku, pracuju, trávim čas s rodinou nebo jsem v letadle nebo na letišti.

Kde vlastně žíjete?
Ve Squamish v BC, v kanadském hlavním městě outdoorových aktivit.

Tvoje žena je taky snowboardistka (Megan Pishke, bývalá pro - pozn.FRed.), jezdíte někdy spolu?
Přál bych si, abysme spolu jezdili víc, dřív to tak bylo... Teď jezdíme i s naší dcerou, Meg hrozně zabíjí... Občas na mě musí čekat dole u lanovky.

Neni na tebe tvoje žena občas trochu naštvaná, že pořád cestuješ?
Ona mě hodně podporuje, ale je to těžký když jsou děti doma a já jedu na několik týdnů pryč někam za prašanem... Plánujeme ale rodinnej výlet, za pár let pojedeme autem snowboardovat, surfovat, skejtovat a cvičit jógu z Vancouveru až do Patagonie. To bude super.

Máš nějaký další koníčky?
4S (snowboarding, surfing, skateboarding... a co je to čtvrtý? :) - pozn.FRed.)

Jak vidíš sám sebe za 10 let?
Úplně živě vidim, jak si dávám studený pivo se svojí ženou a dětmi po celodenní surfovačce.

Short questions

Největší životní úspěch: být tátou
Nejlepší snowboardový párt vůbec: Johan Olofsson v TB5
Nejlepší film: Krotitelé duchů
Nejlepší herec: Robert De Niro
Nejlepší herečka: nejsem si jistej, ale Megan Fox je krutá
Nejlepší drink: Bloody Ceasar nebo Margarita na pláži
Nejlepší jídlo: dobrý sushi
Nejlepší kniha: In Search of Captain Zero
Nejlepší zpěvák nebo kapela: Bob Marley
Nejlepší sport (kromě snb): surfing
Nejoblíbenější město: Montreal
Nejoblíbenější zimní resort: Whistler Blackcomb
Nejlepší snowboardový film: Subject Haakonsen
Nejlepší jezdec: Travis Rice
Nejlepší jezdkyně: Annie Boulanger
Park nebo rampa: rampa
Powder run nebo bc kicker: oboje v jednom prosím
Nejhorší věc na snowboardingu: batohy
Jedno přání: moje rodina a já abysme byli pořád zdraví
Pivo nebo víno: pivo
Kytary nebo rap: oboje
Angličtina nebo francouzština: frangličtina
Yes or No: YES.

Poslední vzkaz, cokoliv bys rád napsal našim čtenářům...
Vypadněte ven a bavte se! Následujte svoje sny a vášně a jděte s nimi. Myslete pozitivně. Buďte trpěliví. Dobré věci přicházejí k těm, kteří čekají. DON’T WORRY ABOUT A THING. CAUSE EVERY LITTLE THING IS GONNA BE ALRIGHT!

Text: Martin "Márty" Večerka
Foto: Maxim "Baloo" Balakhovskiy (www.baloo.ru), Russell Dalby (www.russelldalby.com)