Martin „Scream“ Bidlo
31.7.2010
Liberecká kotlina a především přilehlé Jizerské hory vyprodukovali už celou řádku kvalitních jezdců. K té mladší generaci patří Martin „Scream“ Bidlo, lokální jezdec z Liberce. Pokud ho neznáte, tak teď ho poznáte. Máme pro vás totiž macatej rozhovor.....
Martine, představ se nám na začátek trochu?
Čaute, jsem Martin Bidlo a.k.a. Scream z Liberce. Je mi 20 let a na snowboardu jezdím sedmým rokem. Baví mě break, parkour-akrobacie, svátečně skateboarding a v poslední dobou i cliff diving. Podporují mě firmy Funstorm a Bataleon, kterým patří mé velké díky.
Proč ti říkají Scream?
Dříve sem byl docela dost v kontaktu se Zájou a v té době jsem používal hodně zajímavej mail, ve kterym se objevovalo i slovo scream. Když o mně mluvil Zája ve videu z HF Campu, tak z toho vytvořil Scream. To mi zůstalo a já jsem si už nějak zvykl. Nakonec díky za všechno patří Zájovi hehe.
Zmínil jsi Camp Horsefeathers. Jezdil jsi hodně na kempy a co ti to dalo?
Šíleně mě zajímaly všechny techniky rotace a lidi, co stejně jako já zbožňují ten pocit stát na prkně. Hned jak jsem dostal peníze na řidičák, tak už sem platil Horsefeathers camp do Les 2 Alpes, kde jsem byl dvakrát. Posunulo mě to hned o pár kroků napřed, poznal jsem tam super lidi i samotné jezdce, které jsem do té doby znal jen z časopisů. Následoval Grand Masta Camp i Water camp ve Štítech, kde proběhl první pokus o double backflip a spousty dalších triků. Potom už jsem jel na Funstorm Camp jako coach.
Přijde mi, že jste v Liberci dost činorodá parta. S kým vlastně jezdíš?
Liberecká scéna je hodně zvláštní. Na to, kolik lidí tu opravdu jezdí, je tu až moc produkcí, moc kameramanů, moc fotografů. Na jednu stranu je to super, ale často se to všechno mezi sebou dost hejtuje, protože každej chce vytvořit to nejlepší, a nějak se nedokážou mezi sebou domluvit a spolupracovat. Teď je tu na škole i Dodo a Koukoul, začínáme trochu spolupracovat i s jabloneckými jezdci jako je Ondra Bauer a Zája, občas i s lyžníky. Na příští sezónu to vypadá celkem zajímavě, takže snad kráčíme světlu vstříc.
Dost tě bylo i vidět v naší Public Gallery. Baví tě hodně fotit a natáčet?
Baví mě jezdit s naší libereckou partou, moc toho neřešit a užívat dokud to jde. Takže jednou za čas objevíme spot, na kterej se vrhneme a zkoušíme, co vydržíme. Navíc máme mezi sebou super kameramana (Filip Jäschke někdy i Sentral) fotografa (Jan Šobáň). Každej z nás pořád posouvá svoje skillz dál, a občas je z toho i výhra v Public Gallery. Jen je to hodně o spolupráci a my určitě nechceme skončit jen u PG, ale chceme se posunout dál a vytvořit větší projekt. Pokud vše vyjde a bude dostatek materiálu, určitě se můžete časem těšit na větší video z liberecké produkce.
A co závody?
Na závody jsem letos kvůli práci na Moravské boudě neměl moc čas, ale i tak sem stihl vyhrát pár závodů jako Horsefeathers Fight, Big air Lužice,..atd. Celou slavnou serii 4x4 bych chtěl zkusit letos. Aspoň vyzkoušet, jak bych skončil. Je tam spoustu jezdců, co tráví celé léto na sněhu v zahraničí, takže pro někoho, kdo nemá prachy na to jezdit i v létě, je šance mizivá. Já jen budu doufat, že letos bude dost sněhu a snad se trochu vyjezdím i tady v Čechách, než začnou další závody.
Kde v Liberci jezdíš, když snowpark na Ještědu, zůstal jen na papíře?
Jo tady se pořád jen plánuje! Už tady měla stát U-rampa pod lanama, obrovskej DC snowpark a spousty zajímavostí, ze kterejch se jen záhadně vypařili prachy. Už bylo na Ještědu i pár hodně příjemných beden pro budoucí DC snowpark Černíka, ale vše bylo zabaveno Herlíkovicema. Byly zde i pokusy o tři skoky v lajně na Pláních, který jsme tam vybudovali v celkem slušném stavu, ale přístup až nahoru byl špatnej. Chtělo by dát nápady dohromady se sponzorama a mohl by z toho být zajímavý resort. Ale i tak tu máme hodně spotů ve městě, secret spoty na Ještědu, Bedřichov, Rejdice, nebo i shred za rohem v Jablonci. Vždy se dá něco vymyslet! Jen mít chuť, nervy a čas.
Pro mnoho jezdců je heslem poslední doby shred. Co jezdíš nejradši ty? Trubky, skoky, pudr? Město? Hory?
Každý místo má svoje kouzlo a všechno má svoje plus a minus. Určitě hory na vyježdění a město na adrenalin. Snažím se nezaměřovat se jen na jedno. Když je skok, určitě si zaskáču, protože v Čechách není moc skoků, v porovnání s tím kolik je tu jibbů. Jibbing je trochu něco jinýho, ale baví mě to stejně jako skoky. Jít si zaprášit na místa, kde nikdo před vámi nejel, je taky úžasnej pocit. Vyzvat shred mimo sjezdovku s friends je taky supr jízda. Baví mě vše, co se děje kolem snowboardingu.
Hodně času jsi trávil letos na Moravské boudě, co bylo tvojí prací?
Naštěstí jsem tam pracoval se Šmoulou, což je bráška z Bataleon teamu, se kterým jsme se tam víc poznali a dost toho prožili! S nikým jiným bych to tam asi jen tak nepřežil. Museli jsme tam natahat všechny překážky, vymyslet jak půjdou za sebou, jak bude ten park vypadat a potom následovalo odnošení a zakopání do sněhu. Dál vytvořit skoky a u toho rozumně využívat sníh, protože jsme pracovali jen s přírodním sněhem. Nicméně vznikla tam během zimy celkem kvalitní snowpark.
Jak ses k práci shapera dostal?
Už minulou sezonu, když jsem se poprvé dostal do Špindlu, jsem pomáhal na Erlebachově boudě s Funstorm kempem a hned potom s Road Gapem. To byla dost velká akce, už příprava takhle velkého skoku nebyla jednoduchá. Chtělo to dost precizní práci, takže nic lehkýho. Poté se sešlo víc věcí dohromady a Joseph mi nabídl na další sezonu job na Moravský. Byl to celkem i můj sen, trávit celou sezonu na horách a ještě navíc ve snowparku. Nechodil jsem kvůli tomu vlastně půl roku do školy, ale nakonec to všechno dobře dopadlo.
Byli jste s Funstorm teamem také někde v cizině?
Byli jsme ve Francii, konkrétně v městečku Vars. Jsem za to hrozně vděčnej Ondrovi Bauerovi, protože jsem tam poznal a zkusil něco úplně nového. Jezdili jsme v zatím nejlepší Funstorm kolekci na příští zimu, to kvůli materiálu z tripu. Super jsem si zajezdil i s celým teamem a level ježdění byl daleko vejš, než jsem byl zvyklej. Parádně se hecovalo do triků, vlastně jsem si tam poprvé zkusil i backcountry skoky, kde jsem hned vysvobodil ze své hlavy dlouholetou myšlenku a vyzval triky jako double backflip nebo double bs rodeo 9.O fotky se postaral mistr Jan Kaňůrek, kterej mi hodně pomohl s většinou letošních fotek! FNS trip mi toho dal hrozně moc a určitě se máte v podzimním čísle Boardu a potom na FR na co těšit!