Štěpán Rokos

Je už nějaký ten pátek po sezóně a tak přišel pravý čas si ji trochu zrekapitulovat. Podívat se na rubriku, která přes zimu příliš prostoru nedostává a sice rozhovory. Minulý rok jsme pro vás připravili rozhovory s tzv. "young guns", tento rok bychom chtěli dát přednost těm, kteří se za sezónu někam výrazněji posunuli, nebo vyjezdili. Tak proč nezačít třeba Štěpánem Rokosem.

Čau Štěpáne, letos jsi měl docela dobrou sezónu a byla radost se koukat jak jezdíš. Jak ji hodnotíš ty sám?
Čau, tak sezóna byla boží, objel jsem spoustu parků po Čechách, kde jsem nikdy nebyl, naučil jsem se hodně triků a vyhrál nějaké závody. Kromě toho jsem zažil super zážitky ve Špindlu s homies. Dík.

Kdo je vlastně Štěpán?
Týpek z Prahy, co ho baví jezdit na prkně, užívat si život a trávit co nejvíce času s kamarády na horách.

Kolik má roků, co dělá mimo snowboarding? Studuje, pracuje?
Čerstvých 19 , tráví hodně času s kamarády, chodí na skate nebo střihá videa. Kromě takových klidnějších činností chodí na gympl a úspěšně dokončuje druhák (opravdu čerstvých 19 let, rozhovor jsme dělali totiž dělali v noci před jeho narozeninami pozn.red.).

Kolik let už na prkně jezdíš, a proč jsi se našel zrovna ve "shredu", respektive ježdění v parcích? Na skoku jsem tě snad ani neviděl.
Jezdim dlouho, z toho třeba 4 roky v parku. Skákal jsem hodně dřív, ale to mě většinou vedlo jen k tomu, abych jezdil závody jako 4x4 a svůj nacvičený skok předvedl ve dvou jízdách....nic moc. Takže přišel shred a užívání si v parku. To mě chytlo nejvíce, zjistil jsem, že je to o absolutní svobodě, a o tom co chci jezdit. Prostě se ježděním jen bavit a užívat si ho. Skoky neodsuzuju vůbec, baví mě skákat, ale spíš v létě a určitě ne u nás.

Když už jsi narazil na zahraničí, byl jsi letos někde? Cestuješ rád?
Letos to začalo AA team meetingem v Les Diablerets, potom s klukama ze Snowporningu Mad'arsko a mezitím nějaký ten Dach a Kaunoš s kamarády. Takže cestovaní mě určitě baví

Team meetingem ve Francii? AA? Osobně mi to nic neříká, o co se jedná?
Jde o francouzskou značku Advita. Byl jsem pozvaný na meeting do Les Diablerets, kde jsem poznal celý team a teď už se těším na další meeting v Les Deux Alpes na začátku července. Ke sponzoringu jsem se dostal, když jsem potkal v Saas Fee na vleku v pohodě týpka a začli jsme spolu jezdit. Pohodička.

To zní dobře. Jak vůbec řešíš finanace na ježdění? Pokrývají tvé náklady sponzoři, či si nějakým způsobem vyděláváš?
Na zimu mám většinou nějaké peníze našetřené, plus nějaké dostanu od rodičů. Tyhle meetingy platí Advita a na celosezónku dostanu něco od Eleven.

Začal jsi letos docela slušně jezdit street, například v rámci Nokia tour. V čem tě baví? Je lepší vyrazit s kamarády a fotit a natáčet, nebo taková tour jakou jsi absolvoval?
Street mě baví hodně, vždycky to je výzva a nikdy to není zadarmo. Málokdo si troufne na rail z třiceti schodů, takže o to lepší pocit je z toho mít fotku nebo záběr. Nokia tour mě určitě vyhecovala víc, než kdybych šel jen tak něco s kámošema nafotit, takže přibylo hodně nových zkušeností a hodnot. S kamarádama to má taky něco do sebe, víc si zajezdíš a nečekáš frontu na gumu :).

Letos jsi se podílel také na sérii akcí Just Ride, kterou spolupořádala naše sebranka. Jaké to bylo a co jsi zde prováděl? Bavila tě tvá úloha respektive ti něco dala?
Jo bylo to v pohodě, většinou jsme přijeli, božsky se najedli, druhý den vyrazili na kopec, kde jsme měli učit a natáčet lidi na mobil. Nevím, jestli mi ta úloha něco dala, možná tak si zahrát na trenéra a poznat pár nových lidi. Vzhledem k tomu, že práce nebylo tolik, tak mě to docela bavilo.

Kolikrát si letos spadl?
10000000000 krát.

Dobře. Letos jsi zažil jednu zajímavou session přímo v Praze v rámci návštěvy Transworld party. Pověz nám o ní.
Přes fellu Rháče, který to vyčetl na zahraničních stránkách, jsem se dozvěděl, že se k nám chystají jména jako Jed Anderson, Keegan Valaika, Louif Paradise nebo Harrison Gordon. Tak jsem se o to začal trochu zajímat a dostal jsem šanci klukům ukázat nějaký spot. Nakonec si vybrali známý menší rail na Andělu. Ze školy jsem se jim snažil celý den popsat, kde rail je, ale bylo to marný. Nakonec jsme se sešli na Andělu v obchoďáku, kde hned na uvítanou kluci rozjeli mezi sebou bitku. Nakonec jsme jim ukázali spot a šli jezdit s nimi. Úroveň ježdění byla úplně jinde a nestíhal jsem, jak mají kluci taková pekla v litrech. Nejsilnější vzpomínka byla Keeganova cab 1 do nosepressu, do fróňa pretzell out nebo Jedovo stalefish do backlipu. Jsem rád, že jsem si mohl zajezdit s americkou špičkou, i kdyz bych radši uvítal Magoona :)

Co budeš dělat za 5 nebo 10 let? Pořád tě budeme vídat na fotkách roztodivných zábradlí?
To určitě taky, ale spíš doufám, že mně uvidíte v Americe jezdit s Bradshawem a Magoonem.

Takže míříš za vodu?
Každopádně! Dreams come true!

Přesně tak. Přejeme ti, ať to vše vyjde jak má a ať děláme náš příští rozhovor v budoucnu s časovým posunem.
Díky moc! Velkej dík patří předevší Eleven, Advita, Neff, Stepchild a Steermarket.cz!!!

Další zajímavé články