Ričiho Japow poslední den

Den číslo 9 měl být veliký a byl! Předpověď hlásila 20cm nového pudru a prej se to násobí tak 5x. Ani jsme ráno nemuseli koukat z okna a bylo nám jasné, že je něco jinak. Poprvé jsme slyšeli pluhy hrnout sníh. Ve vsi dole padlo k půl metru a nahoře ještě víc. Stejná snídaně už s početnou skupinou Australanů a honem na první bomby. Standa je s bolavou nohou pomalejší, ale zaplať bůh s podporou brufenů a občasného piva pojízdnej. Já běžím sám a volím krátkou oldskůl sedačku s  prudkým svahem, kterej se nerolbuje. Nejedu až na vrch, seskakuju ze sedačky dolu a zjišťuju, že toho sněhu je tolik že to ani tady skoro moc nejede. 

Pár jízd a se Standou, kterýmu se noha hojí každou jízdu, jedem na pillows lajnu k další historickej sedačce Nagasaka Triple. Hned ráno je na hlavní Yamabiko Gondel děsná fronta. Hodinu to bombíme sami dolu pod lanem, až nemůžeme, tak jedeme nahoru s odpočinkem v gondole. Celé dopoledne dál hustě kydá a nemusí bejt žádnej strach, že by bylo nahoře rozježděno. Naše oblíbená Skyline s avalanche bariérama je čistá. Jeden celej hřeben s velkým převýšením a neskutečnýma možnostmi. Svah je dost sypkej, přece jen je tady 70cm nového. 

GoPro na tyčce a druhou jízdu v půlce svahu, mě lavinka podmetá nohy, ztrácím kontrolu a nic nevidím. Někam letím. Po zádech přelítávám lavinovou bariéru a koleny se zasekávám v korunách stromu. Kolem mě se to prohrnulo a dojelo to až na sjezdovku pod. Standa je dál vedle mě, takže jen kontroluje situaci. Další jízdy už jsou bezpečnější, splavy se kolem nás hrnou dál a krom jednoho zastavení ramenem o strom jsme si jen a jen užívali žraní pravýho japonskýho prašanu. 

Při odpoledním natáčení seskoku z lanovky to svištím jehličnatým lesem a potkávám něco. Kluci nám říkali, že to něco je horská koza, což vypadá jako divočák kříženej s kozou. Má to malý nohy, a jak se mě bojí, tak přede mnou jede lejnu pudru v lese. Podobně jak srnky u nás. Dýl k odpoledni vykukuje slunko a stačí chvilka a jižní svahy dost měknou. Slunce už má síly dosti. No nebudeme si nic nalhávat, když řeknem, že to byl náš nej pow den v životě. 

Další den je na řadě slunko, a tak jdeme s klukama fotit. Nafotili jsme mega materiálu s novou zimní kolekcí pro příští sezónu od Horsefeathers. Fotky tedy uvidíte na začátku další sezony právě u produktů HF. Kvůli jednomu blbýme uklouznutí jsme museli odjet domu o tři dny dříve. I přes tenhle problém nám tyhle prašanové dny dali tolik jak pět zim u nás. Děkujeme za podporu tohohle tripu  firmě Horsefeathers Clothing, distribuci Red Frog za nejepší brýle Electric, které jsme celou dobu vozili a Armada Skis CZ aka Misfit shopu za super prašanové lopaty. Videjko brzo a reporty za rok zas. Snad vás tohle čtení bavilo, a kdyby vás něco zajímalo tak napište. 

Riči Brož