FIS Evropský pohár a MČR v halfpipe – Klínovec

Na konci února hostil krušnohorský Klínovec závody FIS Evropského poháru v královské disciplíně halfpipe. Místní zastávka Evropského poháru má již pětiletou tradici a výbornou pověst, a tak se dala očekávat slušná jezdecká účast. Navíc se měla většina účastníků pouze přesunout z rakouského Innsbrucku, kde se kolotoč závodů odehrál týden před Klínovcem. Nakonec všechno bylo jinak. Dva týdny se na Evropu valily přívaly sněhu, a tak byl innsbrucký contest zrušen. Počasí bylo dále příznivější pro milovníky prašanu než vyznavače rampového ježdění, proto většina týmů svou účast na Klínovci zrušila.

FOTKY SOBOTA BY JAKUB FULÍN
FOTKY NEDĚLE BY JAKUB FULÍN

Přijeli jenom Nizozemci, Poláci, Bělorusové, Němci a závodníci z Rakouska. Zřejmě měla povětrnostní krize vliv i na účast českých závodníků, protože naše rampaře zastupovala pouze Lucie Janouchová, Matěj Novák a několik lokálů. Naši slávu tak šířila na své jediné závodní akci v České republice v této sezoně hlavně Šárka Pančochová. Ta se svými výkony také jediná vyčnívala ze startovního pole, protože úroveň závodů byla oproti předchozím ročníkům o poznání slabší. Chabá účast domácích závodníků byla na škodu zejména při nedělním závodu, který se počítal jako Mistrovství republiky. Loňský ročník, konaný ve Špindlerově Mlýně v rampě polovičních rozměrů, byl, co se počtu startujících i kvality ježdění týče, poměrně solidní. Letos se Evropského poháru zúčastnilo celkem pět holek a něco přes třicet kluků. 

Vše začalo už v pátek nepovinným tréninkem, při kterém se závodníci můžou s rampou sžít. Ačkoliv tito jezdci jezdí v rampě takřka denně, každá je přece jen trošku jiná, delší, kratší, vyšší, menší, úzká, široká, měkká či ledová, otevřená, zavřená atd. Ta klínovecká je letos užší a tím pádem rychlejší. Shaperům Kašpimu a Kryštofovi a rolbařům se i přes neustálé sněžení povedlo připravit rampu krásně pravidelnou, bez nepříjemných zlomů v přechodu. Už v pátek však bylo jasné, že kvalitou výkonů tento ročník do dějin nevstoupí. Většinu závodních týmů, které objíždějí Evropský pohár, tvoří velmi mladí závodníci se svými trenéry. Na těchto akcích sbírají zkušenosti. I to je jeden z důvodů, proč se jedou identické závody dva dny po sobě. Je to levné a pro zisk bodů do žebříčků efektivní. Bohužel v tomto případě to vedlo k tomu, že sobotní i nedělní závod odlišovalo pouze počasí. Velká jména minulých ročníků jako Jan Michaelis či Dominic Harington letos zastoupilo jediné: Šárka Pančochová.

Závod se jel systémem single format, ve kterém postupuje šest nejlepších jezdců a tři jezdkyně do finále už z první kvalifikační jízdy. Zbytek startovního pole si to o účast ve finále rozdá ve druhém kvalifikačním kole. Ve finále mají jezdci klasické dvě jízdy, z nichž lepší se počítá. V sobotním i nedělním závodě holek už od kvalifikace jasně kralovala Šárka, protože lítala v podobné výšce jako nejlepší kluci. Do své jízdy po úvodním backside airu zařadila kombo frontside 360 – cab 360, následované masivním frontside lienem, s grabovanou backside pět a airem to fakie nebo luxusním handplantem na závěr. Na to se snažila odpovědět po oba dny druhá Pia Meusburger z Rakouska, která má nacvičené kombo frontside 540 – backside 540 na prvních hitech, které obměňuje solidními airy a klasikou fs 3 – cab 3. Hezkým provedením triků naopak zaujala dvakrát třetí Joanna Zajac z Polska. Zmiňme i účast Lucky Janouchové, která si díky svému obvyklému mixu airů, frontside tři a fakie to forward odnesla stříbrnou medaili z nedělního Mistrovství republiky. Bohužel bronzová nebyla udělena…. Šárka tedy kromě vítězství v EP obhájila i titul Mistryně ČR. Zde bych chtěla vyzdvihnout ohromný progres, který od loňska Šárka v rampě udělala. Zatímco loni ještě byla s ostatními závodnicemi co se výšky i triků týče nastejno, letos obohatila svůj repertoár o další triky a hlavně ohromně přidala na výšce. Těšíme se na back-​to-​back devět v pěti metrech! 

Pikantností byla každoroční návštěva Antidopingového výboru ČR, který si odskočil z MS v Liberci pro vzorky českých závodníků. Je jasné, že při jejich mizivé účasti nastaly jisté komplikace a někteří lidé během několika vteřin úplně zmizeli z kopce. 

I závod mužů měl poměrně jednoznačný průběh. Vítězem se po oba dny stal Tobias Aalderink z Holandska. Předváděl technicky náročnou a čistou jízdu, na kterou nebyl schopen kontrovat nikdo ze startovního pole. Začínal jednou z mála frontside sedm celých závodů, na kterou navázal Haakon flipem, pěkně protaženým stalefishem na frontsidu a kombíčkem backside pět – frontside pět. To vše solidně nad hranou, poctivě grabováno a absolutně čistě. V sobotu si pro druhou příčku doletěl polský zabiják Wojciech Wojtyla, který si dal ve stylu i výšce frontside 7 – cab 3 – frontside 5 – backside air – fs 3 a cab 5.Třetího fleka bral další Nizozemec Bjoern Van Dongen, který poslal naprosto čistý triky v pořadí frontside nosegrab – backside air – frontside 7 – cab 3 a frontside 5. Odpověď na otázku, kdo lítal nejvýš, zní Matěj Novák. Odpověď na otázku, proč nevyhrál, je, že v obou finálových jízdách udělal chyby. Ať už šlo o netrefení grabu při backside airech nebo o problémy s odjetím cripplera, stačilo to až na čtvrtou příčku. Do nedělního závodu bohužel Matěj pro chřipku nenastoupil.

Sobotní podvečer patřil vyhlášení výsledků na pódiu u hotelu Nástup, kde probíhal doprovodný program. O hudební produkci se postarala zvláštní kombinace Radim Hladík a band, Wladimir 518 a Hugo Toxxx a kapela 100⁰. Sice každý pes, jiná ves, ale když interpreti dávají do hraní srdce, tak to funguje u všech stylů a za každého počasí. 

V nedělním závodě mužů se nepatrně obměnilo pořadí na druhém a třetím místě. Polák Wojtyla se propadl na třetí místo, kvůli problémům při odjezdu závěrečné cab pět. Druhou příčku získal teprve šestnáctiletý Clemens Schattschneider z Rakouska za pěknou jízdu frontside nosegrab – backside air -fs 5 – bs 5 – fs 3 – cab 3 a Alley oop Mc twist na závěr. Jediný český účastník finále a v tu chvíli už i nový Mistr republiky Honza Kašpar bohužel v obou jízdách neodjel svou fs 540. I tak respekt pro shapera, kterej kolem rampy běhá od rána do večera, když ostatní závodníci odpočívají. Stříbro z MČR získal Petr Skála, kterého většina zná jako rozhodčího. Tady na oplátku on oslnil rozhodčí u nás nevídaným kombem bs 360 – ss bs 360. Na třetím místě skončil Tomáš Němec.

Na závěr jsme pro Vás připravili minirozhovor se Šárkou.

Ahoj Šárko, gratuluju k obhajobě titulu Mistryně ČR v halfpipe a dvěma vítězstvím v Evropském poháru. Tebe není v poslední době v Čechách ani vidět, ale slyšíme o tobě dost, tak nám pověz, jak se máš a co děláš v poslední době?

No co ti budu povídat, mám teď docela fofr a pořád snowboarduju. Odjela jsem European open, Canadian open a ještě pár kontestů a docela se zadařilo, mám radost.

Vzhledem k tomu, že tohle byly tvoje jediné závody u nás, mohla bys nám říct, co tě v příštích měsících čeká?

Právě teď v blízké době mě čeká shooting s Onboard magazínem a pak letím přímo do Japonska na WJC. A pak rovnou do Ameru na US open, a pak tam s Martinem Černíkem a Honzou Nečasem zůstaneme v Americe na road trip a hrozně se těším, aspoň si tam trochu odpočinu.

Máš nějaký poselství pro čtenáře freeride.cz?
Snowboardujte, bavte se u toho a nerakvěte se :-)

Díky za rozhovor a přejeme jen to nejlepší na cestách.

FOTKY SOBOTA BY JAKUB FULÍN
FOTKY NEDĚLE BY JAKUB FULÍN

A vy, milí čtenáři, si z tohoto článku uchovejte jediné. Snowboarding není jenom o žebříčcích, bodech, tréninku, dopingových kontrolách a závodění, jak by mohlo vyznít z předchozího textu. Závodní snowboarding je jenom špička ledovce, která je vidět. A pak jsou rokle, žleby a strže, kde vás nikdo nikdy nenajde. Noste to v srdci a snowboardujte pro zábavu!