Walache Peoples in Arosa vol. 2

Z české švestkozemě k nám do švýcarského čokolandu (konkrétně do Arosy) zavítali dva bubáci. Kdo jiný než strýc Lumír a jeho podkoní Pepa. Pepík skáče, jak strýc Lumír píská, takže role jsou jasně dané. Následující řádky jsou o tom, jak psi z Langwies (Pítrs a Hasák aka Flying Dog Production) společně s Pepou bubákovali v okolí Arosy pod Lumírovým hvizdem.

KOMPLETNÍ FOTOGALERE LUMÍRA DRÁPALA ZDE

Někdo jezdí na hory, aby celý týden brouzdal po sjezdovkách, další raději lítá ve snowparku nebo si užívá prašanu mimo sjezdovky a jiný si nejraději válí šunky na terase a opaluje se. Někoho sjezdovky, park ani chytání bronzu nebaví a tak si sbalí svých pár švestek (teď nemyslím pouze slivovici, ale hlavně sněžnice, pípák, lopatku a sondu) a jde šlapat s kamarády po kopcích. V Arose jsou na všechny tyto aktivity (i pasivity) luxusní podmínky. 

Park se letos rozšířil o nové překážky, výrazně se zlepšila lajna skoků, novinkou je obrovský butter box a tři nové bedny. Nechybí ani 150 metrů dlouhá U - rampa a zóna pro úplné začátečníky. V naší malé vesnici Langwies jsme vybudovali mini snowpark se čtyřmi překážkami a nepravidelně zde pořádáme večerní akce doplněné grilem, osvětlením, muzikou, ohněm a malým barem. Nejen během naší session můžete využít samoobslužný 200 metrů dlouhý vlek zcela zdarma. Takže co víc si přát?

Chalani z království valašského u nás bubákovali přes dva týdny, takže jsme měli spoustu času a prostoru na naši oblíbenou foto-​tvorbu. Prvních pár dní nám počasí na hraní moc nepřálo. Zašití v přilehlých lesních porostech jsme dělali psí kusy, ničili sněhové bóbiky na pařezech, nebo proskakovali zasněženými stromky. V následujících dnech se počasí umoudřilo. Ostré slunce, v kombinaci s azurově modrou oblohou, nás provázelo střediskem a pomalu, ale jistě nám vypalovalo sovy v obličejích. Křížem krážem jsme brouzdali po středisku a prozkoumávali dropy a skalky, nebo testovali kolena na dopadech v parku. Pepa s Lumírem si mezitím vyšlápli na nejednu horu v rámci projektu „No hike, no ride“. Avšak naším společným cílem byl výšlap na chalupu, která nese název Naturfreunde Haus Medergerfluh. Nachází se v nadmořské výšce 2032m. a je obklopena pláněmi na všechny strany. A protože jsme ve Švýcarsku, můžete si chaloupku objednat jednoduše přes telefon. Od majitele dostanete kód ke krabičce, ve které najdete klíč od hlavních dveří a hurá, jste uvnitř. 

Start expedice byl lehce zkomplikován pozdním návratem z Arosy, takže naše smečka vyrazila směrem vzhůru k nebeským pláním až kolem desáté večerní. Noční pochod lesem s plnou výbavou, jídlem a pitím na dva dny, nám nedal až tak moc zabrat a kolem půlnoci stála naše zpocená těla před zakódovanou krabičkou s klíčem. Uvnitř na nás čekal teploměr, který hlásil -5, takže bylo jisté, že není nikdo doma. Bez debat jsme se dali do potřebných prací nutných k přežití tzn. nanosit dřevo, roztopit kamna a pec, proměnit sníh ve vodu atd. Během necelé hodiny bylo pěkně vytopeno.

Druhého dne ráno to teprve všechno vypuklo. Sluníčko nám svítilo do talířů, už když jsme tlačili oříšky s ovesnými vločkami, jablky a rozinkami. Energie na celý den. Náš první spot byla udírna. Avšak dříve, než jsme s Hasákem uplácali skok, Pepa vylezl na střechu naší chaloupky a ve stylu valašské opice ji dropnul. Prozkoumávání vzdálenějších spotů tedy mohlo začít. Učarovala nám jedna dvojitá návěj, která však ve finále byla o dost tvrdší než měkčí. A nebylo to poslední místo, kde jsme se spálili. Silný vítr v předchozích dnech schoval prašan na V.I.P. místa. Vstupenky do těchto vysněných lokalit nikde v okolí neprodávali, takže na pořádné powder turns jsme mohli zapomenout. Dalším tvrdým oříškem byl skok do 200 metrů dlouhé stráně, která se zdála být po většinu času slunečního svitu ve stínu. Jo, bylo to tak. Vítr udělal z prašanu prakticky led, což jsem si na vlastní kůži zkusil při dvacetimetrové fs 360. Ale fotka dobrá, ne? Takto jsme objevovali a zápasili s přírodou až do pozdních odpoledních hodin. Proběhlo několik rodeí v podání Hasáka, ss fs 3 od Pepy z hrany do měkkého dopadu a první den končil malou session u udírny. 

S vařením, topením a pitím jsme vůbec neváhali. Čínsko-​sedlácká polévka, špekáčky opečené na pohrabáči v kamnech, připravené alá Al Bunda po Švédsku, fazole z Tesca s česnekem a slivovice tuze dobrá (však taky valašská) jako aperitiv. Dvě kostky na Macháčka, jedna láhev Tullamore Dew a čtyři bubáci. V 9 hodin jsme šli spát. Čekal nás čtvrtek. Sjezd do civilizace a zorganizování večerní mini shred session. 

Nejen pro pobavení diváků byl místním pyrotechnikem zapálen šestimetrový speed rail a show mohla začít. Lokálové hrotili frontflipy, Pepa diktoval na railu, Lumír fotil a psi se starali o spokojenost přihlížejících i jezdících snowboardistů. Avšak odjezd našich blízkých se nezadržitelně blížil. Hodně jsme toho stihli, ale také nestihli. Dodnes máme nepokořená místa s dvěma velkými skoky. Jeden je přímo před našimi okny – 20m road gap s převýšením minimálně 7m (takže nechceš jet pomalu) a backcountry kicker na freeridové trati do Molinis. No snad se naši milí Valaši ještě vrátí.

O tom, jak vypadá letošní snowpark, švýcarská kráva a noční pirátská párty na svahu, jsme v polovině ledna natočili krátké video (najdeteho dole pod článkem). Tož neváhejte a navštivte náš web www.snowcamp.cz, kde se mimo jiné dozvíte i informace o FD snowboardovém kempu Arosa 2009!

KOMPLETNÍ FOTOGALERE LUMÍRA DRÁPALA ZDE

Linky:
www.naturfreunde-arosa.ch (Naturfreunde Haus Medergerfluh)
www.arosabergbahnen.ch (stránky střediska Arosa)
www.arosa.ch (Arosa turismus)
www.drapal.cz (stránky fotografa Lumíra Drápala)

Video Snowpark Arosa part one: