Snowcamp Arosa 2013

Je to již přes měsíc, kdy se v nádherném švýcarském středisku Arosa, uskutečnil další ze snowboardových kempů pod taktovkou party Flying Dog Production. Report, který vám nyní přinášíme, vám přiblíží den po dni, jak se kempeři měli a jak si užili tento nádherný kousek švýcarských Alp.

Bylo nebylo, jednoho krásného dne vysvitlo sluníčko aneb Snowcamp Arosa 2013 den po dni. 

Den 0. – Sobota 9.3.2013

06:00 Praha – hlavní nádraží
Sychravo, sjíždí se dodávky. Zelená, stříbrná, modrá a pár osobáků. Vypadá to jako malý sjezd VW Transporter Clubu. Demontovat vázání, prkna na střechu zeleného, brambory a mrkev do modrého, bacha na vajíčka a jogurty… Po půl hodině jsme kompletní. Seřiďme si čas 06:45 - odjezd dle plánu ještě před sedmou ranní. Několik zastávek po cestě a hodnoty na teploměru napovídají, že jedeme na summer camp. Avšak opak je pravdou. 

15:30 Langwies – Haus Strela
Pokojíčky se zaplňují, v lyžárně přibývají snowboardy i lyže a majitel hotelu zmateně pobíhá po chodbách a komanduje lidi s plechovkami v rukách, aby si povlékli postele a peřiny dřív, než budou unaveni. Venku se rozhořívá ohýnek a vůně masíčka z grilu všechny láká ven za hotýlek. Grilovačka ve 1300m nad mořem působí jako lék na tělo i duši po celém dni stráveném na cestě. 

Všichni cestující brali informace o dovozu množství alkoholu tak zodpovědně, že jsme se velice brzy dostali do hlavního problému a nedostatek pivních zásob byl nekompromisně nahrazen tvrdšími domácími produkty z českých a moravských pálenic. 

Den 1. – neděle 10.3.2013

Snídaně, trochu stresu. V kolik jede ten vlak? Nemám brýle… Kde mám rukavice? První jízdu k nádraží zvládli jen ti nejzkušenější a ti ještě více zkušení jeli modrou dodávkou. Hm, tenhle vagon jen pro nás. Dobrý! A už celá parta sedí ve vlaku. „Týjo, hele most. Pozor, zatáčka. A další…“ Po 13 minutách hlásí paní z amplionu: „Herzlich willcommen in Arosa!“

Počasí na průzkum střediska vyšlo dokonale. Po zjištění, kde se nachází Sit Hutte a následně na to nejvyšší bod resortu Weisshorn (2653m), byli kempíci rozděleni do skupin dle jejich přání. Lyžaře si koordinoval Tomáš Guziur a další tři skupinky nadržených snowboarders si koučovali zástupci LTB teamu – Kuba Klíma, Lukáš SchröderPetr Večeřa. Psí smečky vyrazily na průzkum terénu, aby se opět potkaly u obědové misky na terase restaurace Sit Hutte. První nejisté jízdy hadím stylem se nahrazovaly novými poučkami a z hadů se pomalu ale jistě stávají lovci kaprů. 

Po příchodu na Haus Strela probíhal klasický odpolední rituál: sprcha, pivo, večeře, 2 piva, fotbálek, pivo, seznámení s test centrem LTB SnowboardsFaction skis, videocoaching, další 3 piva, 2 fotbálky před spaním a večerka. Kempeři měli počty piv rozděleny do skupin dle výkonnosti. 

Den 2. – pondělí 11.3.2013

Ranní káva i čaj voní po celé chalupě, vajíčka na cibulce střídá šunka se sýrem a zásoby českého chleba pomalu, ale jistě docházejí. To bude zítra parádní snídaně s čerstvým švýcarským chlebem a kravským mlékem přímo od farmáře… 

Ale zatím nás čeká den na kopci – coaching, natáčení, snowpark a technika jízdy. Většina zúčastněných snowboard jezdců se do parku moc nehrne – víme proč. Základem pro freestyle lekce je zvládnutí správné techniky jízdy, kterou prakticky nikdo nezná. Takže jdeme na to pěkně od začátku – na frontside pro kapra do kádě a na backside podat kámošovi za sebou. Tvrdý dril a snaha kemperů přináší ovoce, ne ryby! Velké zlepšení je vidět již na konci dne, kdy můžu a chválím celou smečku. 

Pondělní program kempu je obohacen o turnaj ve stolním fotbálku, který začíná velmi pozdě, a tak se hry lehce zkracují na menší počet míčků. Nevím přesně, jak na tom byli ostatní soutěžící, ale náš team nevyhrál ani jeden zápas. Se slzou v oku opouštíme bitevní stoly a začíná tlačenice u krabice s kempovými tričky. 

Nesmím zapomenout na dnešní večeři, neboť ta zůstala v několika srdcích, myslích i žaludcích dodnes. Tradiční švýcarské fondue – rozpuštěný speciální sýr na česneku, víně, koření a višňovici, do kterého namáčíte kousky chleba nebo jiné pochutiny jako žampiony, kostky salámu či grilovanou zeleninu. 

Den 3. – úterý 12.3.2013

Ranní rozkaz č.3: „Nevracet se na večeři na chalupu!“. Důvod byl jasný – dnešní večeře bude připravena v restauraci Sit Hutte, tamějším cowboyem Mirkem. Není to sice Čech, ale holky ho mají moc rády. 

Freeridová parta se dnes dopoledne nachystala na výšlap na kopec, kterému se široko daleko neřekne jinak než Schafrucke. Bereme split board, pípáky, sondy a po několika metrech zjišťujeme, že výšlap bez sněžnic nebude tak snadný, jak jsme předpokládali. Proto již na mezistanici zasypáváme dobrovolníky hluboko pod sníh, zkoušíme pocity pod sněhem a vyhledávání v terénu za pomoci pípáků. Mezistanice se pro nás stává vrcholem a těsně před sjezdem se nám sluníčko schovává pod těžký mrak. Ale i přes tento fakt to byl pro většinu zúčastněných jedinečný zážitek. 

Ostatní skupinky snowcampu se po celodenním ježdění postupně trousí na terasu restaurace Sit Hutte, kde je mimo rozpáleného grilu připravena tzv. Sunset SessionOllie Contest. A už to tu začíná trochu smrdět - něco se bude dít. Ale nebojte, Ollie Contest není nic strašného. Zkusit to může každý. Zkusilo ho docela dost lidí, ale hlavní coach nemohl nechat nic náhodě a přeskákal všechny, včetně talentovaného super samce - Venca, který za snahu zdolat mastera navléká na příští dny zelený trikot. Následovala tedy grilovačka v duchu každý svůj steak, špíz či bratwurst, no a pak kalba, kalba a kalba… Na závěr jako bonus opravdu ostrý sjezd po zmrzlé sáňkařské dráze. Dnes jsem rád, že se nikomu nic nestalo. 

Naši návštěvu baru Los místní asi moc nepochopili. Polonahý George šplhající po tyči byla jen malá upoutávka na to, že to zde v pátek pořádně roztočíme.

Den 4. – středa 13.3.2013

Přípravy na středeční večírek (Czech/​Slovak Party – Electro Swing Connection) někteří vzali opravdu zodpovědně. Zatažená obloha tomu jistě napomáhala, a tak se kempíci rozdělili do dvou skupin. Jedna šla pokoušet své štěstí a vytahovat kapry z kádě do mlhavé Arosy a druhá polovička jela na průzkum historického města Chur. Uličky, náměstíčka, památky, kostely, obchody a samozřejmě známé bary včetně místních termálních koupališť. Toť Chur.

Stoupáme zpět k Arose a už se to zase blíží… Párty v místním klubu Dreiraum s předními českými DJs – třebíčský rodák DJ Nimand a jeho pražská spojka - bavič, MC, herec a oldchool skater v jedné osobě sám pan Miki Křen. Divoké tanečky, ani Jožin z bážin, na sebe nenechaly dlouho čekat a pařilo se opravdu o 106.Někteří jedinci stihli včas odjet taxíky domů, avšak jiní stihli až první ranní vlak v šest hodin. Ti nejsilnější pak museli rovnou k farmáři pro mléko, aby měl zbytek sněžného tábora to nejčerstvější mlíčko k snídani. 

Den 5. – čtvrtek 14.3.2013

Tak o tomhle dni vám můžu říct akorát to, že byla super večeře, nic víc. Takže jestli k tomu někdo něco máte, můžete hodit komentář pod článek.

Vzniká tedy prostor vyzdvihnout naši kuchařku Ilču, která celému kempu dala jiný rozměr. Opravdu kvalitní a chutné jídlo. Tímto bych jí rád poděkoval za realizaci na poslední chvíli, čímž několikanásobně předčila moje očekávání a trumfla také jídlo předcházejících ročníků. 

Den 6. – pátek 15.3.2013

No a už tu máme den předposlední. Uteklo to, co? Každý den program od rána do večera, to je docela náročné ustát…

Ježdění poslední den bylo asi to nejlepší za celý týden. Viditelnost sice nebyla 100%, avšak početná parta byla po lehkém nočním sněžení natěšena i na tuto malou vrstvu prachu, která na některých svazích zůstala netknuta po celý den. Freeride skupina, vycvičena v terénu zjistila, jaké jsou vrstvy sněhu, a že je tam maximálně 20cm nestabilní, snadno utrhnutelné vrstvy. S tímto zjištěním jsme šli sjíždět jedny z nejprudších svahů, především Weisshorn. K vidění byly nejen pěkné oblouky s pořádným prachovým dýmcem, ale i sesun sněhu – tzv. lavina. Vše za bedlivého pozorování celé skupiny. 

Jak ty dny tak rychle utíkají, nestíhám to vše vůbec monitorovat. To už je pátek? A už se zase něco rozdává. Dárek pro každého kempera, závěrečné poděkování, přípravy na ranní úklid a šupky hupky do vláčku. Jede se do Arosy. Tentokrát náš oblíbený Los, ve kterém je tato noc opět naše. Snowcamp Arosa 2013 Afterpárty s promítáním fotek na velkoplošném plátně. A zase až do rána… 

Brzký budíček, horlivý úklid, slzičky a loučení. Takže sbohem a šáteček. Nejšťastnější z kemperů – posádka zelené dodávky - zůstávají v Arose ještě jednu noc. Přímo v samém srdci střediska v oblasti zvané Innerarosa, v chalupě plné ski a snowboardových instruktorů. A že jsme se tedy předvedli. Párty začíná odpoledne kolem 15h s láhví zlaté Tequily, který se hojně rozlévá do piva. Pro některé slabší jedince párty končí již před setměním. Usnout oblečený se nevyplácí – zelenáči, ti kluci z Vysočiny. 

Nedělní bonus pro vyvolené – dnes už žádná párty, ale poznávací výlet Arosa – Zurich. Zastávka u jezera Walensee, nakrmit labutě českými tatrankami a pokračujeme dále. Zurich nabídne i těm nejnáročnějším výletníkům spoustu atrakcí a zábavy. Od malých rušných uliček přes nazdobené obchůdky až po krásné jezero s horskými pamorámaty – to vše přímo v centru města. 

Chtěl bych tímto ještě jednou poděkovat všem kemperům, za jejich účast, neboť bez téhle party, která se letos v Arose sešla, by to opravdu nebylo tak skvělé, jaké to bylo. 

Velké díky všem, kteří se podíleli na pomocných přípravách jídla v kuchyni, díky DJům za jejich skvělé songy, díky partnerům LTB SnowboardsFACTION skies a díky lokálům, kteří nás podpořili. Doufám, že se příští rok opět setkáme v Arose. 

A kdo to stihne potkat se dřív, tak jedině na Bali! COCO Surf House je pro vás připraven od 1.4.2013, a proto neváhejte – life is too short, go surfing… 

Foto: Petr Večeřa, Alexandru Preda 

Další zajímavé články