Volcom Peanut Butter and Rail Jam 2009

V sobotu 21. února se do Vehicle snowparku na Volcom Peanut Butter and Rail Jam sjelo více než sto závodníků, což je ze všech českých contestů cifra tradičně nejvyšší. Není se čemu divit, i přesto, že se v tento den konalo mnoho jiných akcí. Celá buráková série se totiž drží pravidla vše zdarma. A přesně tak tomu bylo i tentokrát. Nejen, že se neplatilo žádné startovné, ale všichni jezdci mohli zdarma vyfasovat permici, po celý den bylo k dispozici bohaté občerstvení a na závěr si každý z jezdců odnesl i triko s motivem závodu. No neberte to!

FOTOGALERIE OD YANA RENELTA ZDE
FOTOGALERIE OD PŘEMKA VIDY ZDE

Překvapením bylo i počasí, které se oproti několika předcházejícím ročníkům velmi vydařilo. Nad Špindlem bylo většinu dne polojasno a to prosím po deseti dnech sněžení! (člověku bylo skoro líto trčet v parku). Abych to později nezapomněl zmínit, musím uznat, že z pohledu diváků, zevláků a dalších se jednalo o ideální podmínky. Celý den bylo co jíst a pít a v podstatě bylo i na co koukat. Good job. Jenže... Jenže jako většina ostatních jsem přijel především jako jezdec... Obával jsem se několika nedostatků, které tento (maxi) závod v minulých letech měl, a bohužel se opět vyplnily.

První z nich byly překážky. Chápu, že kvůli atraktivitě závodu stály vedle sebe. Proč ale byly zvoleny takové překážky jaké byly? Speedrail byl super, až na to, že se o něj nikdo během dne nestaral a na dopadu byl kráter, ve kterém i po luxusně odjetém triku zůstalo prkno s nohama a tělo jezdce pokračovalo dále. Mini lámačka byla myslím trochu zbytečná, pokud překážku pro juniory a holky, tak raději rovnou bednu. Volcom stone byl hezkou reklamou, ale to bylo tak vše. Jak trefně poznamenali někteří finalisté, tohle nebyl jibbing. Spíš jako když postavíte do dráhy skoku nějakou železnou obludu. Stále bych ještě chápal volbu překážek, pokud by si jezdci mohli svobodně vybrat a v klidu zajet pekla na speedrailu. Ale systém - budeme počítat jeden trik na každé překážce - byl k ničemu. Druhým nedostatkem byl speaker. Ten by měl nejen informovat, ale i bavit, zmiňovat jména jezdců, triky apod. Tenhle borec na to úplně kašlal, párkrát zahlásil, že jede Martin Mikyska a občas řval na rozjetého jezdce "stůj stůj", když měl ukončit heat. Jinak nic. Too bad.

Samotný závod se odjel vzhledem k množství startujících ve slušném tempu... Jely se heaty po dvaceti lidech (i když spousta vůbec nestartovala), a to formou jamu. Do finále postoupilo dvacet nejlepších seniorů, pět juniorů a pět holek. V kategorii juniorů jasně vládl Petr Meloun, který měl jako jediný jibbing opravdu v nohách a jeho noseslide pretzel na speedu nebo 50-​50 bs out na Volcomu by se neztratily ani mezi chlapy. Podobně i v kategorii holek dominovala jedna osoba, a tou byla stejně jako loni Iveta Kolegarová, která z překážek vážně nemá respekt, a jako jediná dávala i speedrail. Ostatní holky se ve finále dost trápily s překážkami a jezdily hlavně minilámačku.

Finále chlapů jelo celkem dvacet jezdců a velmi zajímavé byly výkonnostní rozdíly mezi nimi. Tentokrát se nezadařilo superstylovému Danu Paulíčkovi, který ale i tak stihl odjet třeba nosepress fs 360 out (!!). Svoji klasiku na speedrailu zajel Honza Smékal, na první dal třeba fróňo pretzel, blunt 270, nosepress to ss 5050 nebo bs1 to ss 5050 revert. Příjemně překvapil Štěpán Rokos, kterému se ve finále slušně dařilo a navíc jezdil v krásným stylu, highlights byly třeba backlip pretzel nebo frontboard to tail 270. Kometa dal mimo jiné krásnou nosebonk fs 360 přes Volcom. Dodo zabil luxusní fs 270 transfer na lámačce nebo ss frontboard 270 na railu.

Jezdit na switch vážně nedělá problém Ondrovi Kozákovi který dal zrcadlově na obě strany tail 270 nebo hardway 270 a mimo to i slušné transfery. Ti, kdo žili v domnění, že Čonkstr už moc nedává, byli vyvedeni z omylu. Padly triky jako fróňo tail 270, grind frontboard pretzel, blunt to boardslide 270 out nebo ss blunt 450 out (!!!) a mnoho dalšími, i když musím říct, že během dne se Davidovi některé z nich podařily lépe. 

Borec na konec není nikdo jiný než Petr Bulušek. Ten to zabil na české poměry úplně nehorázně a podle mě si jednoznačně zasloužil vyhrát. Jeho jízda: na Volcomu transfer boardslide to fakie, fs 270 transfer a grind fróňo pretzel; na lámačce fs 270 transfer a na speedu backlip pretzel, ss backtail 270, ss frono to 5050 revert, blunt 270 a fs 270 ss frontboard 270 out. Všechno na první a na čistotu. Vražda.

A tady je třetí věc, kterou jsem trošku nepochopil. Výsledky. Přestože mám kluky kteří se umístili rád a mají můj velkej respekt, tentokrát si to myslím nezasloužili. Výsledky dopadly stejně podivně jako v minulých letech již několikrát a rozhodně jsem nebyl jediný kdo měl ten pocit. Škoda.

Na závěr bych se chtěl omluvit za trošku negativně naladěný článek. Věřím ale, že pokud má nějaká akce mezery, je nejlepší s tím něco dělat, a ne se tvářit, že je to v pohodě. Myslím, že se organizátoři z uplynulých ročníků poučí a příště bude PBRJ bez chybičky (dobré ježdění je základ dobré akce). Rád bych lidem z Volcomu poděkoval za snahu, perfektní občerstvení, pěkný triko, permanentku a popřál jim pěkný počasí a úspěch v příštím roce. Snad se jednou někomu z česka podaří prosadit i evropském závodě.

FOTOGALERIE OD YANA RENELTA ZDE
FOTOGALERIE OD PŘEMKA VIDY ZDE

Výsledky finále kluci 16+:
1. David Čonka
2. Ondra Kozák
3. Honza Dolejší
4. David Kolář
5. Petr Bulušek

Výsledky finále kluci 15-:
1. Petr Meloun
2. Martin Mikyska
3. Daniel Hroch

Výsledky finále holky:
1. Iveta Kolegarová
2.Bára Marešová
3. Lenka Sedlářová