Joey Kasl a jeho návštěva X Games

Ne asi zrovna úplně každý bude mít to štestí a na živo se podívá na nejprestižnější freestylový závod palnety. Náš fotograf Jan Kasl alias Joey to štestí měl a jak tušíte už asi podle nadpisu na mysli nemáme nic jiného než samotné mocné X Games v americkém Aspenu. No a to jsem přeci nemohli nechat jen tak bez povšimnutí, a tak jsme Joeyho vyzpovídali jak si to celé užil…

Čus Joey, jak ses vůbec dostal k tomu, že pojedeš fotit nejprestižnější freestylovej závod? 

Joey: Čau Maty, vždycky jsem se chtěl jet podívat na nějaký velký kontest. Být u toho, když se posouvají hranice lidských možností, cítit tu neskutečnou atmosféru, která na nás dýchá skrz televizní přenosy, vidět na vlastní oči tu úschovnu mozků, kde si je všichni rideři nechávají před každou další jízdou, a hlavně mě zajímalo, jak moc je těžké se na takový event jako je třeba právě X Games akreditovat. 

Byl jsi tam oficiálně akreditovaný fotograf, jak se ti to podařilo?

Zkusil jsem to přímo přes stránky pořadatelů ESPN, kde byla volně dostupná žádost o "Media Pass", na kterou mi ale bohužel nikdo neodpovídal, tak jsem se nevzdával a rozeslal pár emailů s portfoliem a Martyho ze snowboardové sekce jsem poprosil, jestli by mi nenapsal "assignment letter", který byl k dostání akreditace také potřeba. Na základě těhle věcí mi přišel email, že jsem byl zařazen mezi žadatele a že mám počkat na vyrozumění. Kladné vyrozumění přislo 4 dny před začátkem X Games ve chvíli, kdy jsem si zrovna obouval holinky, že půjdu do lesa na houby nebo jsem s tím spíš jen už vůbec nepočítal a začal hon na letenky a peníze... Letím!

Jaké byly tvoje prvotní dojmy, když ses dostal na místo?

Nevěděl jsem, jestli se mám smát nebo brečet štěstím, protože ještě když jsem přestupoval v NYC tak jsem nevěděl jak se dostanu do Frisca, kde na mě čekaly holky, natož do Aspenu. Na letišti jsem se ale šílenou náhodou seznámil s Čechama, co zrovna letěli do Aspenu na lyžovačku, kteří mě naložili a dovezli až do Snowshoe motelu, odkud jsme druhý den ráno pokračovali na místo dění. Po příjezdu na Buttermilk jsem si u vstupu do areálu připadal zas jako na letišti při bezpečnostní kontrole, kde mi prošacovali pomalu i trenky, sebrali všechny tekutiny, ale byli jsme tam!!! V press centru jsme si vyzvedli tři akreditace s permicema a hurá na obhlídku těch gigantických tratí...

Co samotný hostující město Aspen. Traduje se, že je hodně exkluzivní, takže jaký je?

Aspen je vážně takový americký Špindl. I když jsem čekal, že na každým rohu budou klábosit pověstné aspenské paničky oblečené do všech možných zvířat, ale nebylo tomu tak. Je dost možný, že to bylo právě díky X Games, protože tam byla spousta mladých a večer hodně opilých lidí. Na druhé straně a hlavně díky tomu, že jsem si v některých luxusníma butikama přecpaných uličkách připadal pomalu jak v Miláně, by mě zajímalo jak to tam vypadá třeba právě teď... 

Jaká je atmosféra při závodech? Fanděj Američané řádně nebo spíš čučej a stojej jak tvrdý Y?

Jak už jsem psal v jednom z daily updatů, tak Amíci jsou neuvěřitelně afektovaní a piští pokaždý, když se někomu podaří sníst celýho hamburgera, aniž by mu majonéza ukápla do kalhot. Tak si asi dokážete představit jak to vypadá, když tam padá jeden double za druhým :) Atmosféra byla i přes fakt nízké teploty skvělá!

Je něco co tě na X Games hodně mile nebo naopak hodně nemile překvapilo?

X Games splnily veškeré moje očekávání o velikosti, skvělý organizaci, atmosféře a neskutečných výkonech jezdců - z pohledu diváka je to naprosto skvělý event. Ovšem o něco horší je to z pohledu fotografa, a to i když je akreditovaný. Jelikož hlavní mediální výstup má na X Games ESPN a jejich fotografové a kameramani mají neomezený přístup kamkoliv a kdykoliv, tak ostatní akreditovaní fotografové jsou jen tzv. "party pic takers", kteří můžou zachycovat atmosféru a fotit 20 minut tréninku z vyhrazených kójí 3x2m, kde vás je padesát najednou. A díky tomu, že pravidla jsou kvůli tomu, aby se dodržovala a Američani jsou z velký části dost byrokraticky založení, tak vás po těch 20 minutách vážně nekompromisně vyhodí, i kdyby Shaun White zrovna letěl přímo nad váma pateráka ve 12 metrech a usmíval se na vás s orbitkama v natažený ruce. Naopak mě ale mile překvapil fakt, že na Američany dokonale funguje klasická česká nátura, která v praxi vypadá asi takhle: Pořadatel vás vyzve, abyste opustil trať, že dvacet minut tréninku už uběhlo - vy si na oko začnete pomalu a důkladně balit všechny použité objektivy - což pořadatel nevydrží a jde vyhánět další - vy vesele zařadíte zpětný chod a zas si ten objektiv nasadíte = fotíte až do konce finále, protože pořadatel co vás jednou vyzve k opuštění trati nepočítá s tím, že to neuděláte. A další pravidlo: Čím víc se ptáš, tím míň smíš! That's it, that's all :)

Co program mimo samotný závody? Párty, koncerty a tak? Lidi se tam určitě nenuděj.

Já jsem si bohužel žádný velký skotačení neužil, protože vyhlášení končilo vždycky kolem jedenáctý večer a já pak běžel honem na hotel smolit daily updates. Každopádně co jsem tam slyšel od ostatních tak to bylo taky pěkně divoký. Ovšem ne do 8am ve stanu, ale do 2am v jakýmkoliv baru v Aspenu..

Která z disciplín na tebe udělala největší dojem?

Těšil jsem se úplně na všechno, i když jsem si říkal, že ty klasický disciplíny jako slopestyle, big air, superpipe, jak snb tak freeski nebudou nic, co bych ještě neviděl z evropských závodů. Ale opak byl pravdou. Všechno bylo dvakrát takové a když nade mnou v neskutečný výšce lidi jako Simon Dumont, Scotty Lago nebo ještě o dva metry výš Shaun White metali dvojitý kozelce v největším stylu, tak jsem lapal po dechu. Trochu mě mrzí, že jsem neviděl naživo monoskis, ale jen ze záznamu, protože to jsou úplný blázni!

Jak se říká: „Nějaká veselá příhoda z natáčení“, tedy z Aspenu?

Nejveselejší příhoda se stala paradoxně hned první den. Tak dvě hodiny po tom co jsem si vyzvedl akreditaci a jela se kvalifikace men's slopestylu. Jak už jsem mluvil o těch pravidlech, co se všechno smí a nesmí, tak jsme pěkně v lajně spořádaně fotili a já si furt říkám, že z tý protější strany kde jezdí skůtry by to bylo mnohem hezčí, pohled do údolí a daleko zajímavější světlo. V jedný nepozorovaný chvilce se odhodlám a jako laňka přeskáču slopestylovou trať na druhou stranu. Mám radost, protože jsem měl pravdu a fotky hnedka nabraly úplně jiných rozměrů. Celej rozjařenej z dobrý práce koukám dolu k cíli, kde na mě někdo mává. Tak taky mávám, ukazuju palec nahoru jakože fakt supr. On na mě gestikuluje ať se s ním jdu pozdravit dolů. Já na něj, že ještě tři fotky. Po třech fotkách s úsměvem kličkuju mezi skůtrama a sbíhám k němu dolů. On na mě jak se mám. Já na něj taky jak se má ve stylu kámo-​brácho-​buddy-​man. On jestli mu ukážu akreditaci, tak jí nadšeně tasim. On jí beze slova procvakne jak průvodčí na Masaryčce a se slovy, že ještě jeden menší přestupek, tak jí procvakne po druhý a už mě nepustí ani do areálu. Slušně mě umravnil tak na hoďku, protože z tý oficiální strany to fakt nebylo hezký. Jen potom když na mě někdo mával, tak jsem šel nahoru a ne za ním dolu.. :)) 

Jak bys popsal jednou větou X Games?

Slovy by to bylo: mrtě, mrdy, styl, kámo, brácho, man, buddy. A kdybych to měl dát do věty, tak by to bylo asi takhle: Byl to fakt mrtě mrdy styl kámo, brácho, man, buddy!!!

Kdyby se někdo prvně chystal na X Games, co bys mu doporučil ať si sebou určitě vezme?

Madliny flekatý kalhoty od Sava a Martiny boty Steve Madden, protože je všichni budou obdivovat a ty se tím staneš módní ikona v městečku plným snobů. Hodně teplýho oblečení, hodně peněz a pevný nervy, protože ve skibuse plným ožralejch adolescentů to fakt není žádnej med.

Stihnul sis i pojezdit aspoň chvilku nebo si byl čistě jako fotograf?

Jezdil jsem první den a to snad jen dvě jízdy. Příležitostí bylo dost, ale jelikož program byl šíleně nabitej a já chtěl domu přivézt co nejvíc materiálu, tak jsem měl v jednom kuse prst na spoušti a prso na ledu, protože se řídím pravidlem Ing. Daleckého a všechno řádně podfocuju.

Dostal ses na jednu z nejvýznamnějších akcí na světě, co další cíle do budoucna?

Mám za sebou jednu celkem povedenou výstavu spojenou s podporou SOS Dětských vesniček, se kterými pracujeme na dalších projektech. Dál mám v plánu uspořádat putovní tématickou "kabaretní" výstavu nejen po České republice, zúčastnit se nějakých soutěží (jako Riskuj, Kolotoč apod..). Dodělat letos školu (Pepku, nesměj se!) A příští rok se rozhodně chci zas podívat do Colorada a na X Games.

No a na závěr - kde maj lepší pivo, kalby a holky? Na X Games nebo třeba u nás na O'Neill Soldiers nebo BŠSS? 

Připadá mi, že rozhodně na X Games maj všechno lepší a to z jednoho prostého důvodu: Z žádných našich tuzemských akcí si toho totiž nikdy moc nepamatuju, natož holky... Btw O'Neill Soldiers, něco takového bylo?! Nebo je to zas jen další smyšlená akce, jakože třeba, že se ve Špindlu koná nějaký BŠSS? :))

Díík. Joey…

Já díky!

>>FOTOGALERII OD JOEYHO Z X GAMES NAJDETE ZDE<<