Kodaňský CopenHill hostil Scandinavian Team Battle

Léto je fajn... Když rádi lelkujete u vody a konzumujete seschlí řízky na Zadaru, tak je to tuplem vaše blažená část roku. Freeskier to asi vidí malinko jinýma očima a začátek nejteplejšího ročního období je pro něj určitě tak trochu plonkovým časem. Sníh daleko a ve světě freeskiingu to žije asi jako na předměstí Rožnova pod Radhoštěm v půl třetí ráno (nic proti Rožnovu)… Přesto se tu a tam zjeví nějaká anomálie, která aspoň malinko rozčísne nudu posledních lyžařských týdnů. Jako třeba víkendový Scandinavian Team Battle, který se usadil na kodaňské umělé sjezdovce CopenHill. Nešlo o žádnou převratnou ani dech beroucí akci, ale určitě minimálně místem konání a zajímavou sestavou riders si o pozornost říkala...

Pokud v hlavně marně lovíte, co že to ten zpropadenej CopenHill vlastně je, tak vězte, že tuhle vymoženost najdeme v dánské metropoli. Jde vlastně o pět set metrů dlouhou venkovní sjezdovku, která je vkusně zakomponována na střeše komplexu Amager Bakke. Hlavní funkcí budovy není překvapivě zábava, nábrž spalování tuhého odpadu Svojí činností pak zásobuje šedesát tisíc zdejších domácností elektrickou energií. Zároveň však funguje jako multifunkční centrum. Všichni víme, že spalovna je většinou hnus nejvyššího kalibru, kterej radši obejdeme obloukem s velkým rádiusem. Jenže na Jutském poloostrově měla skupina architektů okolo Bjarkeho Ingelse pod čepicí a výsledek je možná jedno z nejexotičtějších míst v Evropě, kam můžete vyrazit zajezdit. I když místo sněhu tady nejdete pouze kartáče. A aby toho nebylo třeba málo, tak tady taky nejdete s více jak osmdesáti metry nejvyšší horolezeckou stěnu na světě. Pěkný...

Teď už ale k samotnýmu battlíku. Šlo vlastně o prachobyčejnej dvouhodinovej jam, kde pět dvoučlenným týmů mělo volnou ruku a mohlo na lyžích vymýšlet skopičiny a lumpárny dle vlastní fantazie a gusta. Sešla se tady celkem hvězdná sestavička. Norsko reprezentoval Ferdinand Dahl a Johan Berg, švédskou basu držel Jesper Tjäder a Emil Granbom, Britské imperium zastupoval Chris McCormick a nakonec švýcarská náhrada Christian Moser, kterej vystřídal Jamese Woodse. Domácí barvy hájila jediná dáma Isabella Tvede spolu s parťákem Jakobem Ebskampem a třešničkou na dortu byla americká spojka Colby Stevenson a Joss Christensen. Ve vzduchu tak visela celkem solidní lyžářská podívaná...

K parádní atmosféře přispělo taky sluncem zalité počasí, který se vyladilo na dvacet pět stupňů . A v neposlední řadě divácká kulisa, která čítala nějaký tři stovky zvědavců, kteří jezdce ještě více dostali do varu. Po dvou hodinkách poctivýho ježdění byli nakonec králi dne korunování zástupci tří korunek Emil Granbom a Jesper Tjäder. Kreativitě se meze nekladly a právě tohle byla určitě voda na mlýn švédský partičce. Tečkou za dnem jako z partesu pak nemohlo udělat nic jinýho než párty křepčení, v režii nejen místních dj´s ale i nějaký tý kapelky. I když jsme na místě nebyli, umíme si to živě představit… Svět se vrací do normálu, doufejme!!

Více o CopernHillu se dozvíte zde.