Podíváme se na Red Bull Infinite Lines 2023

Každý rok jsme doslova přesyceni nejrůznějšími závody ve slopestylu, big airu, rampě a rozhodně nás nešetří ani freeridová frakce. Proto je každý event, který se vymyká FISovým stereotypům, vítanou záležitostí. Přesně do této škatulky můžeme zařadit Red Bull Infinite Lines 2023, který se na přelomu března a dubna nastěhovaly do francouzského resortu Avoriaz. A o co přesně jde? Pozvaný tucet známých riders se tady mohl vybláznit na trati, která nabízela nejen uměle postavený kickery ale i přírodní skoky a skalky. Jakou lajnu si každý jezdec zvolí, bylo čistě na jeho dobré vůli. Všechno se pak jelo formátem jeden proti jednomu, když se na startu seštosovalo osm chlapáků a čtyřka žen. Kdo si tedy nakonec odvezl nejcennější kov? 

V první řadě je třeba zmínit, že celá akce byla hlavně pro všechny lyžníky velká zábava. Jasně, jednalo se sice o závod, ale kamarádská atmosféra a nálada by se mohla krájet japonskou katanou. Hodně interesantně se pak tvářila taky skladba jezdců. Kdo čekal zejména prašanový démony, tak možná malinko splakal nad výdělkem. V bandě se to totiž hemžilo hlavně parkovými krysami a nechyběla třeba ani největší pánská rampová hvězda posledních let. Celý cirkus se pak měl rozdělit do dvou dnů, ale už mi to je snad až trapný psát. Počasí opět udělalo čáru přes rozpočet, ale nebudeme běsnit hned na začátku...

Poslední březnový úterý ještě přírodní živly přistoupily na naši hru a jezdce přivítala čerstvá ranní nadílka sněhu. První se na kopec Combe du Formet vrhnul Alex Hall a rampový eso Nico Porteous. Novozélanďan si ale hned na začátku ufiknul pořádnej kus smůly. Při switch 540 si lehce poranil záda a do druhý jízdy ani nenastoupil. A-Hall si tak v klídku a pohodě mohl zabrouzdat cork 720 nebo flat 540 do switch 360 a vyhlížet dalšího soupeře. Ten měl vzejít z duelu Magnus Granér vs. domácí Jules Bonnaire. Člen party The Bunch se sice otáčel jak hadr na holi, ale Frantík vyšvihl třeba flatspin 720 se screamin´ seaman a Seveřenovi zatnul tipec.     

I další dvojice slibovala velkou lahůdku. Finský král Antti Ollila vyzval americkýho ranaře Colbyho Stevensona. Antti zvolil trošku více relaxační přístup a svoje jízdy si užil spíše s graby a rovnými polety. To Amík nasadil třeba nose butter 720 z cliff dropu a misky vah rozhodčích se nakonec naklonily na jeho stranu. Největší ovace pak ale jednoznačně sklidil Thibault Magnin. Španělskej toreador se vůbec nešetřil a během svojí jízdy tam urval hned dva doubly! Tady nebylo moc o čem. Max Moffatt i kdyby dokázal proměnit vodu ve víno a do nekonečna vyčíslit Ludolfovo číslo, tak by stejně ostrouhal. O postupujícím bylo jasno. Zapomenout pak nesmíme ani na dívčí kvartet. Tady si Kanaďanka Megan Oldham poradila se Sanrdou Eie z Norska a novozélandský objev Ruby Star Andrews vyšachovala Olivii Assalin. 

Jenže víc se toho v Avoriaz nestihlo. Semifinále a následný finále se mělo rozseknout druhý den, jenže počásko se rozhodlo přepnout na letní mód. Dorazilo oteplení a k tomu navíc nepříjemný flat light a přes to nejede vlak. Všichni riders tak měli peška a finálový den padl za vlast. Nezbýlo tak než nejlepší vyhlásit podle jízd z prvního kola. Korunu si tak na hlavu posadil Thibault Magnin, stříbro skočilo do klína Alexovi Hallovi a i bronz poputuje za oceán díky Colbymu Stevensovi. Nežnému pohlaví tak nakonec dominovala Megan Oldham před Ruby Andrews a Olivií Asselin. Počasí je hold černým Petrem letošní zimy, jinak ale určitě víc podobných akcí, který oživí závodní šeď. Tak snad zase za rok se sluníčkem v zádech.
 

Web závodu na stránkách Red Bullu zde.