Den před Silvestrem nám počasí moc nepřeje. Mrzne a svítí sluníčko. Po nadílce čerstvého prachu ani památky. Vlastně nesněžilo už několik dní a tak ze středisek, které máme v okolí poblíž, vybíráme Kaprun - Kitsteinhorn. Tohle středisko asi většina z vás dobře zná. Díky ledovci a nadmořské výšce od 2 000 do 3 000 m.n.m. je zde po většinu sezony velmi dobrý sníh a místní rolbaři ho umí perfektně upravit.
Co je ale od letošního konce listopadu nové, je skvělé propojení Maiskogelu a Kitsteinhornu novou lanovkou 3K-Konnection. Třikáčko je 4 311 m dlouhé. Z Maiskogelu (1 570 m.n.m.) do Langwiedu (1 976 m.n.m.) vás doveze za pouhých 9 minut. Má celkem 32 kabin a každá pojme až 32 cestujících. Takže nějaké větší fronty tu vážně nehrozí. Je to prostě fofr. Třikáčko zrovna nepatří mezi nízké lanovky, a tak je rájem zejména pro milovníky fantastických výhledů. Já, který s výškami zase tolik nekamarádím, si nechám své pocity z jízdy raději pro sebe. Ale ze smíchu kamarádů je jasné, jak se asi při pohledu dolů tvářím a jaká barva v mém obličeji převládá... Nicméně musím podotknout, že třikáčko jede velmi příjemně a nehoupá se ani za mírného větru.
Z vysedačky Langwield se nahoru k ledovci dostáváme již starými známými lanovkami Gletscherjet 2 nebo Landwiedbahn. Na ledovci, v horní části střediska, si dáváme luxusní manžestr na sjezdovkách a po očku koukáme po okolních svazích, jestli přeci jen někde nezůstala nějaká nejetá lajnička. Ale dobyvačné hordy před námi zřejmě plenily důkladně a my si jen v duchu říkáme, jaké to asi bylo před pár dny žrádlo...
A tím se dostáváme k další kapitole tohoto střediska. Restaurace. My zkoušíme Krefelder Hütte, kde udělali za starou restaurací krytou terasu s krásnými výhledy po okolních horách. Ale pozor, svítí-li slunce, nesedejte si k oknu na slunečné straně. Je tam pak fakt pekelné vedro, kterým jsme si prošli i my. Jinak samozřejmostí je tu skvělá rakouská kuchyně za rozumný peníz a velmi příjemná obsluha. Po obědě ještě zajdeme na kávičku do bufíku Ice Camp, kde je možné si trošičku dáchnout na sluníčku na lehátkách. Pak si dáme ještě pár jízd na sjezdovkách, ale už to není ono. Začíná další hledání lajny a nakonec ji Ivoš nachází. I po třech dnech bez sněžení a po nájezdech spousty freeriderů, se pár jízd podaří. Tohle středisko prostě nikdy nezklame.
