Report: Narvik, dostupná perla Norska

První tip na zajímavý výlet, který se vymyká klasickým schématům trajdání po Alpách a Balkánu je norský Narvik. Město s dvaceti tisíci obyvateli a jedním skiareálem, kde se prašan nikdy nerozjezdí, a které kandiduje na pořádání mistrovství světa v alpských disciplínách 2027.

Narvik obehnaný tmavomodrým Ofotfjordem najdete víc než 200 km za polárním kruhem. Po stranách fjordu se zvedají hory okolo 1000-1500 mnm a výhled na oceán je zastíněn špičatými vrcholky Lofotů. Idyličtější místo na lyžování jen tak nenajdete. Nejdřív ale, jak se tam dostat. Pokud jste z Čech, pravděpodobně pro vás bude nejlepší letadlo. S přestupem. Lety Praha - Oslo - Narvik (Evenes) fungují na každodenní bázi a jako vždy platí, čím dřív koupíte letenku, tím lepší cena. Nevýhodou na této trase je, že bagáž s lyžema se platí za každý let zvlášť. Pokud jste z Moravy můžete vyzkoušet také některé z polských letišť: Wroclaw, Katowice, Krakow. Schéma letenky je stejné jako z Prahy. Zkrátka za den a dvoje poplatky za bagáž jste tam.

Pak tu pro vás máme dva další tipy. Jeden jak ušetřit, druhý na zážitek. Ušetřit se dá parádně tak, že to vezmete vlakem do polského Gdaňsku (platí hlavně pro Moraváky) a z tama doletíte za symbolických pár éček už bez přestupu do Narviku. Lístek na vlak vás navíc vyjde levněji než cena za skibag u aerolinek. Nevýhodou je, že kvůli příjezdům vlaku a odletu letadla je potřeba si vyhradit na cestu o den navíc kvůli přespání v Gdaňsku. Pokud vás ale čas netrápí a večírek v polském přístavu se vám zdá jako skvělý nápad, je tato cesta i po započítání ubytka finančně nejlepší volba.

Skvělým zážitkem pak může být trochu nečekaně cesta přes Stockholm. Stačí si najít let na letiště Arlanda. Tam každý den zastavují okolo 19:00 a 23:00 noční vlaky za polární kruh. Do Narviku totiž vede nejseverněji položená železnice, která prochází švédským Laponskem a až úplně na závěr přejede hranice do Norska. Přes noc pojedete kolem švédského pobřeží a druhý den si užijete výhled na Kirunu, legendární freeridový resort Riksgransen a zažijete nejkrásnější železniční úsek ve Skandinávii vedoucí od hranic Švédska kolem fjordů až do Narviku. Lístek není zrovna za pár, ale v kombinaci s levnou letenkou na Arlandu může být i tohle budget varianta. Výhodou je fakt kvalitní noční vlak, ve kterém se pohodlně vyspíte na lehátkách a samozřejmě zážitek a výhledy, které z letadla mít nebudete.

Narvik je menší město, kde sice funguje městská hromadná, ale bez problému vám stačí nohy. Vystoupíte z vlaku a za kilák a půl jste u vleku a další kilák u hlavní lanovky střediska Narvikfjellet. Ubytovat se dá takticky v hotelu Thon asi 50m od nejnižšího vleku, který taky obsluhuje snowpark. Nebo v úplně nových krásných moderních prosklených cube-boxech přímo ve středisku. Ty jsme zatím neměli možnost vyzkoušet, tak třeba příště! ;-) Samozřejmě, zkuste taky booking, ale tohle je aktuálně naše doporučení. Obecně je dobrý na ubytování nezapomenout a řešit předem, protože možností je ve městě spíše méně než více.

Norsko je obecně drahá země, ale pokud jedete spíš lyžovat, než vyhledávat gastrozážitky, dá se to zvládnout. Důležité je mít ubytko se snídaňovým bufetem a k tomu se nebát občas zaběhnout do supermarketu. Pokud jde o permici, tak ta je v Narviku levnější než v Alpách. 10ti denní skipass vás vyjde ryze českou cenu. Je to tím, že středisko není na alpské poměry nijak velké. Má 2 lanovky a 4 vleky s nejdelším možným sjezdem 3,8 km. Jeho největším hitem ale je 1000 metrové převýšení a obrovsky rozlehlé freeride zones. Nejvyšší stanice lanovky, končí ve 1003 m.n.m a bez obav se můžete pustit do severně orientovaných plání, které přechází v řidčí a níže na hustší březový lesík. Ten se nápadně podobá ikonickým terénům v Japonsku. Všechno končí v asi 180 m.n.m. stezkou, která vás spolehlivě svede po vrstevnici ke spodní stanici nejnižšího vleku. Když nevíte kudy, osvědčilo se prostě sledovat stopy před vámi. A tohle zázračné kolečko o 900 výškových metrech se dá točit do tý doby než vám upadnou stehna. Pláně na severní straně jsou rozlehlé a terén je dost proměnlivý, takže každá jízda může být unikát. 

Pokud vám nevadí přišlápnout si pár metrů nahoru, dejte si z horní stanice sedačky procházku na vrchol Tredjetoppen 1272 m.n.m. Z tama je několik steep skiing variant, jak se spustit do severních plání. Jedna z nich se jmenuje Černá Díra (MorkHolla) a její místama 45°+ sráz stojí za to. Jinak se z vrcholku můžete spustit taky jižním směrem mezi žebra Five Fingers. Co prst, to žebro a před váma sladkých 700 výškových metrů 35° pudrem dolů. Žebra se naštěstí ke konci zplošťují a tak má člověk přehled a nehrozí, že by si dal nečekaný basejump ze 400 m útesu dolů do fjordu. Pokud si odpustíte spodní plošší část, dá se při troše dobré vůle přišlápnout jen pár metrů a dotraverzovat na sjezdovku patřící k nejvyšší sedačce ve středisku. V opačném případě si budete muset zase pár set výškových metrů vyšlápnout, většinou se ale zase dají najít již něčí prošlápnuté stopy.

Čím je Narvik tak strašně boží, je obrovská rozloha powder zones a jejich dostupnost z lanovek. Samotné středisko s orientací na západ má několik prosekaných a neupravovaných freeride sjezdovek takže sunsety v prašanu s fjordem pod vámi vám už nikdo ze vzpomínek nevymaže. Dál jsou teda jak na jihu, tak severu, rozlehlé prostory a sami místní se nebojí nahlas říkat, že standardně trvá tak 3 dny, než se prašan rozjezdí. A do té doby většinou napadne další čerstvá peřina, která by freeridera v alpách vyhnala v 7 ráno z postele. To vám ale tady nehrozí. Od listopadu, kdy se obvykle středisko otevírá, do konce února, začíná provoz ve všední dny až ve 13:00, o víkendu v 10:00. Od března pak resort jezdí 10:00 - 17:00 s nočním lyžováním do 20:00 každý den. Sezóna tu končí se začátkem května. Dopoledne budete lyžovat většinou spíš skoro sami, odpoledne se k vám přidají děti po škole a dospělí po práci. I to je skvělý pocit. Řady na lanovky tady nepotkáte.

Kdybychom mohli středisku doporučit věc s prostorem ke zlepšení, je to určitě místní snowpark. Překážky nebyly správně osazené, upravované a na některé nebyla rychlost. Středisko nás ale ujistilo, že se následující sezónu plánují zaměřit na nový koncept snowparku. To se bude místním hodit, už jen proto, že tolik dětí na twintipech jsme dlouho neviděli. Třeba i v Narviku bude brzo silná scéna skandinávského freestylu a místní kluky a holky začneme vídat na závodech po celém světě.

Suma sumárum, za park dáváme na stupnici od jedné do deseti bohužel jen jedničku (věříme, že příští sezónu to bude úplně jiné číslo), za fungování střediska 8 a za prašanové možnosti a jejich dostupnost 11. Stejně tak dáváme 11ku za nádhernou přírodu a neskutečné scenérie. Teď už je na vás ověřit si, jestli jsme tohle hodnocení sedí a udělat si v sezóně 22/23 výlet do Narvikfjelletu. Tak “Skol!” a třeba se tam potkáme ;-)

Web Narvikfjelletu najdeš zde.

Za podporu děkujeme:
Narvikfjellet ski resort
E-shop freeskier.cz
Faction Skis

Foto: Bára a Johny