Honky Tonk Big Air Session & Jib Jam

FOTOGALERII OD MARTINA GROBAŘE NAJDETE ZDE

Pustevny jsou freestyle snowboardingem opomíjeným místem. Nedá se ani divit. Nikdy jsem neslyšel o tom, že by zde postavili park, či se tady konala akce. V podstatě to je i dobře, zejména pro ty, co rádi rozrývají prašan, protože je tady spousta prostoru na pár pořádných „paudrturnů“ a místní pláně tak zůstávají příliš nerozryty.

Socha strážce Beskyd Radegasta a zejména výjimečný kolorit poutního místa Pustevny, které leží pod ním, byl o víkendu freestyle ježdění zaslíbený. Havířovský skateshop Honky Tonk se rozhodl nelenit a po podzimním projektu stavby kryté minirampy přišel čas obnovit starou tradici snowboardových závodů. Byl jsem zvědavý jak se vše nakonec vyvine, ale už od sobotního rána jsme si mohli být jisti jedním – slunečno všude okolo. Asi to je nepsané pravidlo, ale zkrátka není důležitější aspekt, pokud pořádáte nějakou akci, než počasí. To totiž většinou rozhodne jak se vše podaří. Kdo se tedy dostal během ranních hodin lanovkou či autem až na vrchol, čekal ho v prostoru malé sjezdovky příjemný setup v podobě jedné platformy skoků s malým a větším odrazem a také jibbing v podobě široké street bedny a kink bedny, které jste si mohli dát bez problémů v jedné jízdě. Když k tomu připočtete vlek podél parku, který byl ten den otevřený jen pro jezdce, navíc po přihlášení do závodu zdarma, a podíváte se na stylový sněžný bar na kopci, kde už od časných hodin posiloval všechny okolo, nezbývalo než si říct – „dneska si to užijem“.

Okolo jedenácté hodiny, kdy se vše ustálilo a všichni soutěžechtiví (lyžaři a snowboardeři dohromady) byli rozježdění, přišel čas spustit kvalifikaci. Přihlásilo se asi 25 snowboardistů, stejný počet lyžařů a holky byste spočítali přesně na jedné ruce. Ti všichni se dvojkolovým systémem, kdy se počítala lepší jízda, pouštěli na kicker. Spousta běžkařů a turistů, kterým vyrostl uprostřed jejich tradiční cesty přes sjezdovku kopec sněhu, se nestačilo divit. Oslnil je jistě styl Honzy Kaňůrka, který by se mohl do budoucna začít živit jako follow fotograf, protože mu jde očividně focení i skákání stejně dobře. Bezesporu spousta lidí z blízkého Vsetína předváděla pěkné a dlouhé rotace. Doplňoval je i turista Kuba Smyček, který se přijel podívat do beskydských pahorků. To, co ale překvapovalo nejvíce, byl styl dvou zúčastněných slečen Tamary Podmolíkové a Terky Čermákové. Ty se to nebály pouštět na velkém skoku, pěkně ve stylu a s dobře odpáleným ollie, které nemá ani spousta kluků. Lyžaři pak rozjížděli show pro všechny zúčastněné, kteří ten den kolem celého areálu skoku stály. Frontflipy, backflipy a různé rotace snad přesvědčily nejednoho běžkaře, že by měl zapracovat na stylu. 

Po dvou kolech kvalifikace se rozběhl finálový boj pro deset lyžařů a deset prkýnkářů. To už bylo obecenstvo po žhavých (a mnohdy až překvapivě účinných) útocích na ledový bar solidně povzbuzeno k podpoře svých favoritů a i když jednou za čas to už vypadalo s mraky chmurně, začalo zase prosvítávat slunce a nebylo pochyb, že už tento víkend nemůže nic pokazit. V dané situaci snad neexistovalo lepší řešení, než nechat pro všechny dohromady otevřený hodinový jam, kdy si mohl každý dosyta vyzkoušet všechny své kreace. Pavlík Vyroubal byl jistě o úroveň dále než ostatní a předváděl to každým rozjezdem na pro něho jistě malinký skok. Po čistých FS 540, SS BS 180, které vždy poctivě a do konce podržel, se rozhoupali i ostatní. Největším „satanem“ dne a pro spoustu z přihlížejících i favoritem byl Kamil Fiala, který snad nepředvedl skok bez rotace přes hlavu. Terka Čermáková taky nelenila a na velkém skoku roztočila a čistě odjela BS 360, klobouk dolů před ní. Po konci finále ještě proběhl jibbing jam, který kluci vážně zabili a to ať už lyžníci, tak snowboardeři. Triky jako FS 450 transfer to Boardslide 270 Out a podobné byli ten den na repertoáru.

Vítězství nakonec bral za snowboardery Pavlík Vyroubal a Terka Čermáková. O to, kdo ale vyhrál, prakticky vůbec nešlo. Všichni si totiž užili příjemný den, kdy se potkali s přáteli, lyžaři si bok po boku zajezdili s prkýnkáři a následně se večer vše se stejným nasazením jaké probíhalo během dne oslavilo. O tom ale třeba příště ;-) 

Honky Tonk, Big Up!