Jan Hurka – rozhovor se světovým shaperem – II. díl

Minulý týden jsme vám přinesli rozhovor s Honzou, který jsme díky jeho obsáhlosti rozdělili na dva díly. Pokud jste nečetli první díl, určitě vám ho doporučujeme dočíst. Honza se v něm rozpovídal o jeho zkušenostech, životu ve Švédsku a vtipných historkách ze setkáních se světovými jezdci. Tak dnes tady máme onu slibovanou druhou část rozhovoru. Přejeme příjemné počteníčko!

V posledním rozhovoru pro Freeride.cz, který proběhl v roce 2013, jsi řekl, že dobrých a pracovitých shaperů je ve Švédsku málo. Změnilo se to od té doby nějak a má pořád začínající shaper z Čech šanci se uchytit - třeba ve Skandinávii?

Já si myslím že určitě! Tady jsou všichni zevláci a většinou jezdí pracovat do Norska. Pokud je člověk pracovitý a fakt to hodně chce dělat, má možnost se uchytit. Záleží jak ten člověk začíná. Já osobně bych dal prostor někomu, kdo staví park někde na českým kopečku např. na Neklidu, než někomu, kdo staví velký snowpark např. Absolutpark. Protože když se podívám na tu zkušenost, tak ten v Čechách uvidí rolbu párkrát za týden a většinu staví ručně a naopak ve velkým parku je ten shaper spíš taková uklízečka za rolbařem, protože všechno staví rolby. Z toho je jasné, že ten shaper z Neklidu si toho nadřel víc a tudíž má u mě větší šance. To, že někdo pracoval ve velkým parku neznamená že je lepší shaper. To mi nic neříká. Ze srdcařů z mizernějších českých podmínek může vzniknout někdo, kdo si pak uvědomuje, že ta rolba je zázrak a víc si té práce váží a tudíž je takový shaper i cennější.

Drop na Novém Zélandu - foto by: Juliet Savage

Hemavan - foto: Alex Owen

Co by jsi doporučil někomu, kdo se chce stát shaperem? Přece jenom doba je jiná a už se nestaví parky na každém českém kopečku.

Určitě by měl vědět proč to chce dělat. Není to jen o tom být snowboardista co shapuje, spíše by to mělo být naopak. To, že jsi dobrý na prkně neznamená, že jsi dobrý shaper. Je fakt dobrý si to rozmyslet, jestli to ten dotyčný chce vůbec dělat, protože ona je to tvrdá práce. Člověk by měl být týmový, komunikativní a je důležité si sednout s lidmi v crew. Určitě bys měl mít vztah k sportu a k tomu řemeslu. Je hloupost jít dělat shapera jen proto, abys měl nějakou práci na horách! To už je pak jedno jestli děláš shapera, instruktora, u vleku nebo v restauraci. Je hlavní mít v tohle nějaké vize a cíle a nezůstat jen v Čechách. Určitě doporučuji jít ven a jít té příležitosti i naproti. To, že jsem shapoval ve Švýcarsku nebylo jen tak pro nic za nic. Musel jsem jít taky od začátku a projít si sračkama, to ale k tomu patří a s tím by měl každý počítat. Jakmile si takto dáš pár sezón, potkáš při tom spoustu lidi, kteří ti pak můžou dát nějakou další zajímavou příležitost nebo ty jim. To, že jsi dobrej shaper začne po čase být slyšet a klidně ti můžou zavolat, že chtějí ať jim jedeš postavit snowpark ve Švýcarsku nebo na Zelándu, to už je pak jedno kde.

foto by: Domantas Kvedaras

foto by: Domantas Kvedaras

Kdyby jsi dostal nabídku být součástí zajímavého projektu v Čechách např. stavět snowpark evropských kvalit a rozměrů. Šel bys do toho? Vrátil byses domů?

Pokud by šlo o event a o nějaký melouch, rád bych řekl, že ano (pokud by mi to vyšlo časově).
V Čechách se dělají pěkný akce světových kvalit, např. Snowjam, Soldiers v Deštný nebo bývalá Spring Session ve Špindlu, to by bylo hezký. Musel bych ale vědět jestli by se mi to vyplatilo. Pokud to je pod nějakou organizací, tak ty si to můžou dovolit. V Bulharsku jsem za deset dní práce dostal 5000 euro, jen proto, že to dělala FIS, ty si to hold můžou dovolit pozvat si mezinárodní tým a všechno jim zaplatit. Dostal jsem 40 vojáku z armády, 14 shaperů z bulharských snowparků a všem jsem velel. Tam byla televize, živé vysílání a potřebovali jsme zakopat na 400 metrů a půl metrů pod zem kabel. Tak jsem jim dal za úkol vykopat rygól. Místňáci na to nebyli zvyklí, že jsem jim tam takto velel. Starý rolbaři ze mě byli úplně hotoví, když jsem po nich chtěl skútr.

Např. v Číně teď staví 300 resortů a stáhli si tam spoustu dobrých shaperů ze světa. Ti kluci tam dostanou 500e na den. I mě to bylo nabídnuto, já ale řekl ne. Klidně bych tam jel na melouch, ale na celou zimu určitě ne. Jinak do Čech na celou sezónu nejspíš taky ne, tam není možný aby to fungovalo celou sezónu. Jak jsem říkal, tady ve Švédsku mám jasných 6 měsíců práce, která je navíc v pohodě a dobře zaplacená a to se mi momentálně moc měnit nechce. Samozřejmě bych byl rád, aby to takhle fungovalo i v Čechách, ale bohužel to není možný. Maximálně kdyby areál chtěl abych jim zaučil partičku shaperů, to mimochodem dělám už i po Švédsku, buď jezdím za nimi nebo mi posílají kluky za mnou do Hemavanu. Takže pokud chce nějaký český areál mít kvalitní shapery, ať je za mnou pošle, např. na měsíc a já je zaučím a dostanou dobrou zkušenost.

foto: Domantas Kvedaras

Photoshotting pro Santa Cruz - foto: Landon Striling 

Myslíš, že je pracovní pozice „shaper“ na celý život? Co budeš dělat, až přijde čas toho nechat? Uvažoval jsi třeba o nějakém projektu vlastní shaperské školy?

Spíše to vidím tak, že přejdu do rolby, ale zdráhám se tomu, jelikož rolbař dělá přes noc a já to mám rád přes den. Chci se ještě pár let věnovat shapingu, furt mě to baví a naplňuje. Vím, že jednou to ale přijde, teď na to nemyslím. Je tady ve hře management, to už je pomalu kancelářská práce, člověk musí organizovat a vymýšlet. Chybí mi tady marketing, areál neví jak to prodat, jak udělat kvalitní content a dát ho na internet, neví jak vykomunikovat sponzora. V Are mají Philips a dostanou 2 miliony švédských korun a mají z půlky park zaplacený. Chceme se stát nejlepším švédským snowparkem, takže tyto věci budeme muset zohledňovat a začít na nich pracovat, takže v tomto vidím cesty. Nakonec bych tam i klidně tu shaperskou školu napasoval.

foto: Domantas Kvedaras

backside 180 - foto: Samuel Rastrom

Mimo to že jsi skvělým shaperem, jsi i výborným jezdcem. Jak je na tom tvůj progress? Na tvých komunikačních kanálech je mnoho videí, jak dáváš streety nebo jezdíš v parku bomby. Jak se na to teď díváš? Jezdíš spíš na jistotu, tak aby ses nezranil nebo se v tom snažíš dál posouvat?

Když dám nějaký nový trik tak je to rarita, spíš se snažím ty triky neztrácet, nějaký triky v hlavě mám, ale to už je za zenitem, jezdím tedy hodně na jistotu abych se nezranil, to je pravda. Hodně si teď užívám i cestu nahoru, ne jen jezdit dolů park a dávat triky, ale prostě si horu vyšlápnout po svých na splitboardu a jezdit freeridy. Tam se dá dělat spoustu věcí, ale naopak se tam může i hodně věcí stát. Baví mě si dát plán, vymyslet si lajnu, způsob jak tam vylezu, jak rozvrhnu energii a čas. Ráno vyrazím s čelovkou a vím, že mám 4 hodiny světla, pak tam dropnu před západem a jedu a hrozně si to užívám. Je dobrý mít plán A, plán B a plán C a udělat dobrý rozhodnutí, aby plán A vyšel, aby ten nejlepší trik co dáš byl ten plán jak sis to představoval. Baví mě si takto plnit a realizovat moje plány. To si dokážu teď hodně užívat. To může klidně takhle být i do 50ti.
Na druhou stranu na frontblunt 270 ven nedám dopustit, haha.

Method drop v Hemavanu - foto: Domantas Kvedaras

Máš nějaké sny a cíle?

Chtěl bych začít guidovat a stát se horským vůdcem. Je zatím ale hodně vzdělávání a práce. Je to můj dreamjob, hodně vzdálený sen. Chtěl bych brát lidi na pěkný místa, který jsem na cestách navštívil. Na Zélandu mám místo, kde bych chtěl postavit chatu, cca pro 8 lidí. Uprostřed ničeho, daleko od civilizace, jediný spojení by bylo vrtulníkem a tam bych chtěl brát svoje klienty. Mám lidi, který by mi tohle umožnili a vím že je to reálný. Jsou tam úžasný místa na sjezdy a na výlety na splitech. Jsem z toho místa úplně odvařený a věřím že by z něho byli odvařený i ty lidi, které bych tam bral. Tohle bych chtěl udělat, až nebudu mít na to udělat 360, tak to zrealizuji, vůbec bych se nezlobil, kdyby to takhle dopadlo, hehe.

heliboarding

Pro dnešek jsem Honzo vyčerpal své veškeré otázky, ale pokud by to čtenáře zajímalo, mohli bychom příště zabrousit více do hloubky tvého shaperského života a konkrétních zemí, které jsi jako shaper navštívil. Na závěr poslední otázka. Chtěl by jsi něco vzkázat čtenářům a zároveň někomu poděkovat? Zde je tvůj prostor!

Určitě bych chtěl poděkovat rodičům mámě a tátovi za to, že mi věřili, protože ten začátek nebyl lehký a levný, ale nakonec z toho mají radost i oni. Hodně bych chtěl poděkovat Lukášovi ze Snowbitch.cz, protože za tu dobu co mě podporuje jsem od něj dostal tak 50 desek. Dík značkám Capita, Union a Bonfire.

Wallride - foto: Lee Bakker

Mariánské Lázně -foto: Robin Wendrock

Nový Zéland - foto: Juliet Savage

Sledujte Honzu na jeho komunikačních kanálech! 

S Honzou pokecal a zpracoval

Štěpán Košík
Další články autora

Další zajímavé články

Pondělí je tady a s ním i nová Sunday in the Park

Nedovedeme si představit start do nového tádne bez nové epizody z Bear Mountains v Kalifornii. Stále nás tato série baví a stále jsou ve videu jezdci, kteří předvádí kvalitní a vyrovnaný snowboarding. Proto i tentokrát nevynecháme už 8. epizodu!

Jamie Nicholls a jeho ultimátní snowboardový set up do lockdownu

Tohle musí být snem snad každého snowboardisty. Mít za barákem vyladěný jib, na kterém se dá jezdit za absolutně jakýchkoliv podmínek. Přesně tohle si na své malé zahradě vybudoval i britský snowboardista Jamie Nicholls. Svojí slopestylovou kariéru už asi na hřebík pověsil, ale snowboarding ještě rozhodně ne!

Streetová nálož od finské Labyrinth crew - Stuck in a Labyrinth

Před nedávném jsme tu měli povedené video od polské crew, tentokrát nahazujeme jedno aktuální video od crew z Finska.