Nostalgický čtvrtek - XII. – Tenkrát na západě (2.díl)

Minulý týden jsme rozjeli novou sérii „NČ“ s příběhem ze západu Čech. V rámci výstavy v Chebu, věnované historii českého snowboardingu, povyprávěla své příběhy legenda místní scény Jan Majďák. Podívali jsme se ve vzpomínkách na začátky Majďákovi oddanosti ke snowboardingu, na legendární akce v Chebu i na nezapomenutelné mejdany. To vše v minulém dílu. Dnes ale dostanou slovo další aktéři ze západu. Jan „Kašpi“ Kašpar popovídá o své snb cestě a taťka neklidského snowparku Petr Matoušek zase odkryje historii tamního snowparku.

Můj snowboardový svět - Jan „Kašpi“ Kašpar

Vše začalo na Božím Daru, kde jsem sjížděl kopce už v kočárku na saních s rodiči. Naučili mě lyžovat, sotva jsem začal chodit. V roce 1990, to mi bylo třináct, jsme s kamarádem Markem Rolencem (Kolohnát) začali zkoušet snowboard. Prkno – SWAH – mi přinesl Ježíšek. Když rodiče viděli, jak jsem do toho zapálený, další Vánoce jsem dostal zbrusu novou desku Burton AIR 151. Tehdy nás na Neklidu jezdilo jen pár v čele s Petrem Matouškem.

Koncem října 1997 jsem odjel s obytným autem do Rakouska pod ledovec Hintertux. Jezdil jsem na prkně Burton Jeff Brushie 156. Krásné kopce, vysoké hory a začal jsem potkávat skutečné profesionální jezdce. Bylo to tak silné, že jsem si řekl „Pojď, makej, a uvidíš, kam to dotáhneš“. Jezdil jsem každý den, několik sezón jen v Rakousku! Začal jsem objíždět závody, a dokonce i vyhrával, získal první sponzory – prkna, oblečení i peníze na cestování a přípravu. V roce 2007 jsem startoval na Mistrovství světa v Arose. Na výhru to nebylo, ale ostudu jsem taky neudělal.

Kašpi a jeho obytňák pod Hintrem

Kašpi v Alpách

V roce 2004 se na Klínovci jelo Mistrovství světa juniorů. V létě mi zavolal Petr Matoušek, jestli se nechci podílet na stavbě a údržbě U-rampy, která tam pro tento podnik vyrostla. Já kývnul a odstěhoval se natrvalo na Boží Dar. U-rampu jsem stavěl a udržoval krásných sedm let, vysoké hory mi ale chyběly. Takže od roku 2015 mám v Zillertálském údolí pod ledovcem Hintertux dřevěnou chalupu, kde si mohu kouzla ježdění v prachovém sněhu ve volné přírodě užívat vrchovatě.

Kašpi jako head shaper na Klínovci

Rampa na Klínovci

Kašpi byl v Klínovecké rampě jako doma

Rampa na Klínovci

Snowpark Neklid na Božím Daru - Petr Matoušek

Jak to všechno začalo? Když mi bylo čtrnáct, v roce 1977, přinesl můj největší kamarád Martin Fikrt alias Fík nějaký časopis s článkem o skateboardu. Dodnes si pamatuju jeho větu „Tohle bysme mohli zkusit“. Vyhrabali jsme staré kolečkové brusle a kousek překližky, a za pár dní jsme měli první prototypy skejtů. Po několika týdnech sjíždění největších kopců, jaké Karlovy Vary nabízely, jsme se dozvěděli o další partičce, která ve Varech jezdila v Drahovicích. Začali jsme jezdit společně a postupně se přesunuli na volné náměstí v centru – a tak vznikl v Karlových Varech skateboarding. Zanedlouho jsme díky iniciativě Honzy Horníka (současný senátor) založili první oddíl skateboardingu u nás, což byl za tuhé normalizace malý zázrak. Paralelně s námi začali jezdit i lidi v Praze a po roce jsme ve Varech uspořádali první oficiální závody v disciplínách slalom a skoky. Freestyle byl tehdy v plenkách i v Americe. Na skejtu jsem pak jezdil asi šest let a byl to můj hlavní smysl života. Vše utnula dvouletá vojna.

Petr Matoušek tehdy na corneru 

Petr Matoušek dnes

Ke skejtu jsem se pak už nevrátil, ale plynule jsem přešel k dalšímu boardovému sportu – windsurfingu, u kterého jsem vydržel dalších 20 let. Už tou dobou, kolem roku 1980, se v Alpách začali objevovat první jezdci na snowboardech, což mi samozřejmě neuniklo. Pořídit si ale originální snowboard „ze Západu“ bylo nemožné a finančně nereálné; zbývala domácí samovýroba, jakou jsme znali z výroby skejtů. První prkno jsem si udělal z velké plexisklové desky. Ruční pilkou jsem z ní vyřízl tvar, co jsem viděl v nějakém časopisu, nad plynem ohnul špičku a patku, pod boty nalepil písek, ke špičce uvázal provaz s rukojetí a vydal se jezdit. Tehdejší prkna totiž vypadala opravdu úplně jinak než ta dnešní a nebyla delší než metr. A kam? Samozřejmě na Neklid, kde jsme měli uprostřed sjezdovky chatu. Jako lyžařská rodina jsme měli ke sněhu blízko. Další prkno vzniklo z překližky, u které jsem opět ohnul špičku. Tentokrát jsem si už přišrouboval kusy pásů, do kterých jsem zasunul nohy, jako primitivní vázání. Tvarově i délkově už bylo podobné těm dnešním, ale ovladatelnost byla stále špatná a jezdit se s tím dalo v podstatě jen v prašanu, takže pořádně si zajezdit se mi povedlo jen párkrát za zimu. S tímhle prknem se mi přesto na Neklidu podařil asi historicky první skok na snowboardu. Každopádně nebylo to ono, já snowboardu nějak moc nepropadl a další pokusy o výrobu lepších prken ani nezkoušel.

Matoušků chata v neklidském snowparku

Petr Matoušek jako head shaper koordinuje stavbu snowparku

Petr Matoušek v airu 

Jenže do toho přišla revoluce. Najednou se dalo všechno bez problémů sehnat, a tak jsem si v roce 1992 koupil svoje první originál prkno, v té době velmi populární značky F2 s tvrdým vázáním zapínaným do lyžařských přezkáčů. Rychle jsem zjistil, že to je slepá cesta, a zákonitě přešel na freestylové prkno s měkkým vázáním. A když freestyle, pak samozřejmě nějaké ty polety. Začal jsem si plácat první můstky, ovšem nikdo nevěděl, jak mají pořádně vypadat, a tudíž to byl neustálý pokus–omyl. U lyžařů byla tehdy velmi populární „rokle“ – z dnešního pohledu totální harakiri, ale měla už trochu parametry a dalo se z ní slušně proletět. Z téhle doby bych chtěl připomenout i tehdejší spoluprůkopníky, jako byli Mára Rolenc, Honza Kašpar, Vlasta Borovička, kluci z Ostrova v čele s Davidem Strossem a pak samozřejmě Chebáci s legendou Honzou Meindlschmidem alias Majďákem.

Shredy v rokli v roce 2000

Neklid se postupně stával nejvýznamnějším centrem snowboardingu u nás na západ od Krkonoš, byť jsme nebyli součástí oficiálních struktur tehdejší snowboardové asociace. Přesto se kluci z asociace rozhodli v roce 1995 na podporu našeho snažení uspořádat vůbec první závody ve snowboardcrossu v Česku. A k tomu se nám podařilo postavit vůbec první U-rampu v Česku, což zase byla velká iniciativa Vlasty Borovičky. Z vlastní kapsy uplatil rolbaře, aby nám nahrnul jakési dva valy, ze kterých jsme pomocí lopat uplácali rádiusy. Několik dní tvrdé dřiny a pár dní ježdění. Něco takového si dnešní generace jezdců, zvyklá přijet jen do perfektně vyšejpovaného parku, nedovede ani představit. Zmíněné dvě iniciativy byly ve vývoji snowparku na Neklidu dalším zlomem. Vedení areálu seznalo, že snowboard už na sjezdovky patří. Přestali proti němu bojovat; naopak nás začali podporovat.

Nitro Open 2003 na Neklidu 

Nitro Open 2003 na Neklidu 

Areál patřil TJ Jáchymov a její tehdejší šéf pan Ota Štika mě vyzval, ať si založíme oddíl. Dal jsem tedy dohromady asi 20 lidí a 4. září 1996 vznikl první klub snowboardu v Čechách. Jednou z výhod byla možnost získat celoroční permici po odpracování nějakých brigádnických hodin. Po vzájemné domluvě jsme oblíbenou „rokli“ vyměnili za centrální prostor Neklidu, který tehdy nebyl jako sjezdovka využíván. Mohli jsme ho oplotit, aby nedocházelo ke zbytečným střetům s lyžařskou veřejností. Největším přínosem oddílu ovšem byla rolba, díky níž jsme měli možnost zadarmo upravovat celý snowpark. To byl posun do jiné dimenze – najednou jsme měli skoky jako ve známých alpských střediscích, i když asi o dost menší. Vedení Jednoty nám umožnilo nákup materiálu na raily. Ačkoli nikdo z nás tehdy netušil, jak mají vlastně vypadat, podařilo se vyrobit legendární kusy, které jsou na Neklidu v provozu dodnes.

V roce 2006 nechal Jarda Hájek ve firmě, kde pracoval, vyrobit opravdu velké a precizně zpracované konstrukce – Z-tko, C-čko, kopák a dvě rovné bedny, které jsme pak přímo na Neklidu osadili bočními plechy a pojezdovými akrylátovými deskami. Snowpark v průběhu let rostl a skoky se výrazně zvětšovaly, pořád jsme ale byli závislí na přírodním sněhu, takže se střídaly sezóny skoro bez skoků se sezónami, kdy jsme měli i tři skoky, legendární corner v lajně a ten největší s tablem dvacet metrů. Situaci později vyřešilo až zasněžování. Hybatelem party byl v té době Majďák – právě on na Neklidu v roce 1997 uspořádal první freestylové závody. Až teprve po tomto impulzu jsem se stal hlavní hybnou silou v pořádání dalších závodů já. Neklid byl po dlouhá léta nedílnou součástí Českého poháru ve freestylu i snowboardcrossu a u nás všeobecně respektovaným snowparkem. Každý rok jsme pořádali několik freestylových závodů, buď v Big Airu, nebo ve slopestylu na Neklidu, ale i na Božím Daru, na Klínovci a v Perninku nebo i jibové závody v Karlových Varech. S odstupem na ty roky vzpomínám velmi rád, přestože mnohé byly vykoupené tvrdou dřinou, zraněními, nepochopením a někdy i příkořím. Moje nadšení pro snowboarding a snowpark na Neklidu postupně vyprchávalo, až jsem v roce 2010 předal funkci předsedy oddílu mladším, a ti se o něj starají dodnes.

Závěr opět věnujeme pozvánce na výstavu o historii českého snowboardingu do chebského Retromuzea. Pokud vás zajímá víc z těchto dvou příběhu nebo zkrátka jste milovníci snowboardů a srdcaři, tak tohle je přesně pro vás! Na místě je k vidění mnoho dobových fotek, reálných exemplářů v podobě starých snowboardů a můžete si přečíst i další příběhy z historie českých začátků. To vše v Retromuzeu v Chebu na náměstí Krále Jířího z Poděbrad.

Výstavu si můžete prohlédnout do 29.8.2021!

Koukněte na pozvánku o tom, jak se Krakonoš z Krakonošova přišel sám osobně podívat na výstavu do podhůří Krušných hor! 

Tímto bych rád ukončil nostalgické výpravy na západ naší země a zároveň poděkoval Majďákovi a borcům z dnešního dílu Kašpimu a Petru Matouškovi. Jinak nebojte čtenáři, někdy se na západ ještě určitě vrátíme, jelikož scéna je zde protnutá všelijakými zajímavými událostmi a zážitky. Rád bych vyzval vás čtenáře. Pokud máte nějaký parádní příběh z historie, třeba z vašeho kraje nebo z nějaké výpravy, či akce a rádi by jste zavzpomínali a povyprávěli váš příběh, napište mi na redakční mail stepan.kosik@freeride.cz a třeba spolu něco vymyslíme!

Nostalgické čtvrtky pro vás připravuje

Štěpán Košík
Další články autora

Pomohl

Majďák
Další články autora

Další zajímavé články

Snowboard & Freeski závod by Stop Zevling bohužel letos neproběhne

V sobotu 4. 12. 2021 měla v Praze proběhnout snowboardová a freeski akce by Stop Zevling. Z důvodu nově zavedených vládních opatření, ale akce nemůže proběhnout. Tak snad se podaří příští rok!!!

Láskyplný film Mass Combo z dílny The Simpson Brothers

Láska je všechno. Snowboarding je život. Nějak tak k nám promlouvá nový film z produkce The Simpson Brothers. Zkuste tohle, ale vysvětlit vašim partnerkám a pokud uspějete. Sláva vám! V životní loterii jste narazili na tu pravou! Věnujte své lásce dvacet minut vašeho života a koukněte na tuhle skvělou novinku Mass Combo!

Mentally Sound crew diktuje v backcountry ve filmu Stimulus

Backcountry podívaná při pátečním večeru? Proč ne! Tahle nová petelice, která včera večír přistála na kanálu Shredbots vás určitě vizuálně potěší.