Rozhovor: S Benoît Goncerutem o projektu We Ride in Iran

S Benem Goncerutem jsem se potkal úplnou náhodou v kavárně v Laaxu, když se mi na nohu pozvracel jeho 2letý syn. Když jsme situaci vyřešili, dali jsme se do řeči a zjistili jsme, že se máme o čem bavit. Ben je jedním ze zakladatelů projektu We Ride in Iran, jeden z top světových rozhodčí a hlavně vášnivý snowboardista. Rozhovor s ním si můžete vychutnat i v originále v angličtině kliknutím na odkaz níže. Enjoy!

Interview si můžete přečíst i v orginiálním anglickém znění na tomhle odkaze.

Čau Bene! Jak to jde a kde právě jsi?

Ahoj! Právě jsem doma ve Švýcarsku v Lausanne. Pracuju na našem novém brandu Glacier Sunglasses, který jsme nedávno spustili a užívám si život!

Ben v backcountry v Les Diablerets ve Švýcarsku | Foto: Pierre Volet

Pojďme rovnou k věci. Jsi jeden ze zakladatelů projektu We Ride in Iran. Mohl bys nám říct, o čem celý projekt je a jak jste přišli na to ho rozjet? Proč zrovna Írán?

Haha, to je kámo dlooouhá story! Pokusím se to trochu zkrátit. V roce 2012 dostal můj kámoš Arnaud Cottet od svého strejdy jeho staré auto, které už nemohl dále řídit. Řekl mu k tomu: „Kluci, dělejte si s tím autem co chcete, ale dopřejte mu jednu poslední pořádnou jízdu!“ Tak jsme se s Arnaudem rozhodli, že se s ním vydáme horami co nejdál směrem na východ. Cílem bylo potkat se s lokálními komunitami v každé zemi, kterou projedeme: Chorvatsko, Bosna, Kosovo, Makedonie, Bulharsko, Řecko, Turecko a na závěr, po spoustě ups & downs, jsme se dostali do Íránu!

Celý projekt probíhal ve spolupráci se švýcarským národním rádiem. Zajímalo nás, jak lidé žijí v rámci svých lyžařských a snowboardových kultur ve svých zemích. Írán byl v rámci tohohle roadtripu naším hlavním cílem. Vždycky jsme byli fascinováni tímhle médii hodně probíraným státem a rozhodně jsme ho chtěli vidět na vlastní oči. Snowboarding byl prostě vždycky dobrým důvodem k cestování a sdílení zážitků s ostatními.

Foto: Nikola Sanz

První den jsme strávili v horách kolem Teheránu, kde jsme potkali Amira – charistmatického chlapíka. Ten den nás Amir pozval k sobě domů, kde jsme potkali jeho crew, která nás přivítala legendární íránskou pohostinností. Bylo to docela šílený! Během míň než 24 hodin se naše společné představy o celém zemi totálně změnily. Za krátko jsme pak poznali v podstatě celou lokální scénu a tak to celé začalo. Byl konec sezóny, my jsme si dávali slushy sessions s lokály a rozhodli se uspořádat menší jam session. Místňáci přitáhli největší sound systém, který jsem kdy ve svém životě viděl, uprostřed hor se rozjela neskutečná party a lokálové to neskutečně posílali na kickeru! Všichni byli nadšení! Těsně předtím, než jsme odjeli, jsme zorganizovali meeting s celou komunitou a rozhodli jsme se pokračovat stavbou snowparku, organizováním coaching sessions, backcountry sessions, zajištění lavinové prevence – nikdo totiž samozřejmě neměl ani pípák, zorganizováním závodů a tak dále. A přesně tohle jsme taky udělali! Přijeli jsme o rok později a projekt We Ride in Iran byl odstartovanej!

Místňáci přitáhli největší sound systém, který jsem kdy ve svém životě viděl, uprostřed hor se rozjela neskutečná party a lokálové to neskutečně posílali na kickeru!
Benoît Goncerut

Boss, Amir | Foto: Jules Guarneri

Za všechny ty roky jsme ale nebyli aktivní jenom ve snowboardingu a lyžování, ale i ve skateboardingu a surfingu. Protože je celá komunita malá, všichni se znají, i když jsou třeba z jiných měst. Je to jako malá rodina. Cílem projektu We Ride in Iran je dát všechny dohromady. V podstatě je to celé o tom, že jedna část projektu se věnuje rozvoji board sportů v zemi a snaze dávat jim mezinárodní viditelnost – nebo ukázat něco jiného, než co jsou lidé zvyklí o téhle zemi slýchat, nebo vídat. Současně se snažíme spojit lidi v rámci celé země i lokály s ridery, kteří do Íránu přijíždějí z jiných zemí za těmihle skvělými horami a lidmi!

Na cestě do Tochalu, nad Teheránem| Foto: Ruedi Flück

Z jakých částí se projekt We Ride in Iran nyní skládá? Jaké je jeho hlavní zaměření?

V posledních letech se čím dál tím víc lidí, kteří viděli naše videa online, ptalo, jak se mohou do Iránu dostat a na místě cestovat. Vzhledem k tomu, že spoustu našich íránských kámošů pracuje v cestovním ruchu, rozhodli jsme se začít organizovat tripy, které jsou možné zabookovat na werideiniran.com. Lidé tak můžou zažít ty stejné zážitky jako my. Spojujeme zkrátka lidi, kteří si chtějí v Íránu zajezdit a zažít místní atmosféru s těmi, kdo se o ně na místě dokáží postarat a zajistit jim stejně nezapomenutelný trip jako byl ten náš.

Nedávno třeba taky Arnaud vyrazil natáčet s mistrem světa v lyžování Aurelienem Ducrozem. Uplynulou sezónu jsme taky dělali coaching sessions pod velením našich švýcarských parťáků Marka & Jona.

Lokální freestyle komunita, Dizin.

Hlavní záměr celého projektu je to, aby jeho vývoj nebyl závislý na nás. Tenhle projekt nepatří nám, ale íránským riderům, lidem, kteří do íránu cestují za ježděním a zkrátka všem, kdo chtějí být jeho součástí!

Ben & Arnaud v Tochal | Foto: Nicolas Ansaldo

Sám už jsi Írán párkrát zažil. Řekni nám, jaký dojem na tebe země celkově udělala?

Jak jsem ti říkal, poprvé jsme měli strach jen překročit hranici. Nyní vždy, když přiletíme, imigrační nás poznávají a vítají nás s úsměvem a slovy „Salam azizam“, což v překladu znamená „Ahoj zlato“. Dokonce mají i vlastní We Ride in Iran trika! Haha, dokonce imigrační pracovníci jsou součástí We Ride in Iran!

Nad Teheránem | Foto: Nicolas Ansaldo

Zcela upřímně, můj dojem z Íránu je, že čím víc času v téhle zemi strávíte, tím míň jí rozumíte. Žije tam hrozně komplexní společnost plná paradoxů, kde absolutně nevíte, co očekávat. Žije se tam zkrátka na krátkodobé plány, nikdy nevíš, co se stane. Třeba se jednou vzbudíš, vše je ready na chystaný contest, ale nikdo se nedostane do areálu, protože je cesta zavalená lavinou. Někdy zase nemůžeš upravit skoky, protože se jim rozbily všechny rolby a nemají k nim náhradní díly, nebo šel řidič na oběd a už se prostě nevrátil. Jindy zase v předpovědí hlásí slunečno a ty se vzbudíš do 40cm prašanu. když do Íránu jedeš jako turista, je to asi ta nejjednodušší cestovní destinace. Jakmile tam ale začneš tvořit projekty jako my, začne to být přísný. Lidsky i mentálně přísný. Při prvním contestu, který jsme v Íránu zorganizovali, lidi dělali půl backflipy a padali přímo na hlavu. Nechápali pak třeba to, proč skvěle odjetá BS 3 dostala víc bodů než půlbackflip na hlavu, hehe. V prvním ročníku si dokonce někteří riders mysleli, že jejich umístění bude odpovídat bohatství, nebo sociálnímu postavení jejich rodičů, spíše než levelu jejich ježdění. Teď už to začíná být lepší. Je každopádně těžký mluvit o íránu jako celku. Většinu času v íránu trávíš s lidmi z vyšších sociálních vrstev, kteří v horách nacházejí něco jako únik. Žijí v horách a pro ně. My tam tam žijeme jako v bublině. Náš vlastní Írán uvnitř Íránu, s našimi vlastními pravidly a hodnotami. Proto je důležité jen nejezdit, ale vyrazit i cestovat do téhle úžasné země, kde je toho fakt mraky k vidění!

Třeba se jednou vzbudíš, vše je ready na chystaný contest, ale nikdo se nedostane do areálu, protože je cesta zavalená lavinou.
Benoît Goncerut
V prvním ročníku si dokonce někteří riders mysleli, že jejich umístění bude odpovídat bohatství, nebo sociálnímu postavení jejich rodičů, spíše než levelu jejich ježdění.
Benoît Goncerut

Jak bys popsal místní hory někomu, kdo třeba dodnes netušil, že se v Íránu dá snowboardovat?

Obrovské a dechberoucí hory s dlouhými a hlavně prudkými svahy. Pokud chceš jezdit lesíky, tohle není to správné místo. To musíš dál na sever do odlehlých míst. Vzhledem k tomu, že místní klimatické podmínky jsou celkem suché, prašan je neskutečně lehký! Nikdy v životě jsem neviděl nic jako perský prašan.

Darbandsar v noci | Foto: Nicolas Ansaldo

Řekneš nám něco o místních lidech a místní snowboardové a freeski komunitě?

Když jsme poprvé přijeli ani jsme netušili, jestli jsou tam nějaké pořádné hory. Upřímně jsme čekali spíše nějaký týpky s AK-47 na velbloudech, než týpky, kteří znají všechny poslední video party Joe Sextona a Eero Ettaly. Díky sociálním sítím jsou celkem dobře propojeni s celým světem. Přesně jako když tenkrát poprvé přijeli do Laaxu. To bylo během Laax Open a pro ně to bylo jako scrollovat Instagramem, ale na živo!

Když jsme poprvé přijeli ani jsme netušili, jestli jsou tam nějaké pořádné hory. Upřímně jsme čekali spíše nějaký týpky s AK-47 na velbloudech, než týpky, kteří znají všechny poslední video party Joe Sextona a Eero Ettaly.
Benoît Goncerut

Část naší party v Dizinu

Tahle komunita je dnes součástí mojí rodiny a je celkem těžký popsat naše vztahy po těch letech. Když uvážím lidi z Íránu, nechci říkat stará kliše jako „Tihle lidé jsou skvělí, noblesní a pohostinní“, ale oni fakt jsou…

Pocházíš z filmařského prostředí. Co jste v Iránu už natočili a co chystáte?

Natočili jsme pár snowboardových a lyžařských filmů jako Salam Azizam, lyžařský road trip a dokumenty o contestu, který jsme tam organizovali s názvem Dizin Open  a nebo o dalším s názvem Off-Piste, ale ty nejsou dostupné online řekněme pro jejich politický charakter a zajištění osobní bezpečnosti. Každá maličkost může být velmi citlivá a jedoduše misinterpretovaná – zvlášť teď při aktuální politické nestabilitě. Proto pro nás bylo důležitý, aby lidi, kteří se ve filmech objevili, nedostali do problémů. Kromě toho jsem vyprodukoval ještě skateboardový dokument We Skate in Iran. Je o pozvednutí skate scény v Iránu. Dokonce existuje i další dokument o surfingu s názvem Berim, který byl režírován Damienem Epineyem a natočen při jejich tripu do Baluchistánu v jižním Iránu.

Produkoval jsem i krátký fiktivní film, který se snowboardingem nemá nic společného. Režírován byl mým kámošem Fisnikem Maxhunim a natočen převážně na Kapském moři. Jmenuje se Valley of happiness a byl vybrán i některými mezinárodními filmovými festivaly!

Co se budoucnosti v rámci snowboardingu týče, jsme v kontaktu s jednou snowboardovou produkcí, která chce přijet. Lidi ze Salomon chtěli přijet tuhle zimu, ale bohužel to nevyšlo. Především protože jeden z party je Kanaďan a pro ně je, stejně jako pro Američany a Angličany, dost těžké do Íránu získat víza.

Když jsme se potkali, říkal jsi mi, že Laax podporuje projekt taky. Jak tahle spolupráce konkrétně probíhá?

Od roku 2015 Laax podporuje naše aktivity Íránu s cílem rozvíjet místní freestyle scénu. Každý rok zvou vítěze íránských závodů (ženu i muže), aby týden jezdili a bavili se. To je prostě sick! Vždycky si budu pamatovat výraz mého kámoše Pouriyi Hadiani, který vyhrál íránské mistrovství v roce 2016, když dorazil na vrchol. Bylo to pro něj poprvé v životě, kdy viděl rampu a pořádný snowpark. Takže když viděl ty 2 rampy, P60 run a všechny ty snowparky v resortu, málem dostal srdeční infarkt! Od té doby se vrací skoro každý rok a loni se dokonce zapojil do švýcarského mistrovství, které se v Laaxu jelo.

Pouriya Hadiani na West snowboards limitované edici We Ride in Iran | Foto: Colin Henry

Musíš přijet příští rok na Laax Open! Každý rok je tam tou dobu normální iránská invaze na místních svazích a v místních barech. Buď ready, haha!

Arnaud & Ben při snaze zařídit stavbu snowparku v Dizinu | Foto: Nicolas Ansaldo

Co ti přijde jako nejvíc cool věc na Laaxu? Kromě toho, že podporují váš projekt, hehe.

Mají svojí vizi a jdou si za ní, bez kompromisu. Myslím si, že ten fakt, že celý resort řídí jedna společnosti dělá celý chod areálu více koherentní. Jdou společně jedním směrem a vše je tvořeno od snowboarderů pro snowboardery. Nemají strach naplno investovat do freestylu a za tohle je fakt respektuju. A viděl jsi jejich resortovou appku? Kámo, dostal jsem free sandwich a kafe jenom za to, že jsem 3 dny jezdil P60. To je sick!

Cruise nad Teheránem | Photo: Nikola Sanz

Zvažovali jste to, že byste to stejné jako v Íránu podnikli i v jiné zemi?

Yes bro! We Ride in Czech coming soon! Upřímně, vzhledem k tomu, kolik máme skrz snowboarding a lyžování kontaktů, nás napadlo, že bychom udělali franšízu. Takže v každé zemi, kam bys vyrazil jezdit, bys věděl, kde je scéna a mohl ses s ní spojit. Tohle ale musí přijít ze strany lokálů z daných zemí. Pokud by se vám chtělo sharovat věci s hashtagem #werideinczech, nebo kdekoliv jinde jezdíte, nebojte se vytvořit vlastní „We ride in …“, tak feel free!

Co děláš dál kromě We Ride in Iran projektu v rámci snowboardingu a mimo něj?

Mimo snowboarding produkuju, režíruju a píšu spoustu dokumentárních filmů s naší produkcí Visceral Films.

Teď hlavně makám s mým kámošem Arnaudem na nové značce s názvem Glacier Optics - titanové sluneční brýle vyrobené v Alpách. Právě jsme brand spustili, můžete se mrknout na naší kampaň na Kickstarteru!

V rámci snowboardingu jsem součástí kámošovi firmy West Snowboards. Jsou to true snowboarders, které žene vášeň vytvořit značku, která bude přesně odpovídat tomu, jak oni snowboarding vnímají. K tomu rozhodcuju několik národních a mezinárodních závodů. Rozhodcovat je celkem cool, občas skončíš dřív, takže si stihneš dát ještě pár runů a občas se závod posune, protože kydá, takže celý den prášíš! To se děje na Laax Open skoro každý rok!

Když nedělám některou z těchhle věcí, jsem táta, což je skoro full time job. Btw. ještě jednou sorry, že tě Emil tenkrát v Laaxu v Piazza café pozvracel, hehe.

Teherán | Foto: Arnaud Cottet

To je v klidu, haha. Snědl hodně sladkostí, co jsem dostal ke kafi. Hele, kde ty osobně jezdíš nejčastěji?

Máme tady v západním Švýcarsku permici, která stojí 350 € a máš s ní přístup do 30 resortů. Takže se stačí ráno podívat, kde nejvíc nakydalo. No a protože od Laaxu mám sezónku, snažím se tam jezdit co nejčastěji.

Kam na základě všech tvých zkušeností podle tebe snowboarding směřuje v rámci závodní scény i celého sportu a životního stylu?

Těžká otázka! Já nevidím snowboarding jako jednu věc. Snowboarding má mnoho stran a líbí se mi, že si každý může vybrat tu svou. Nezáleží na tom, jestli se cítíš dobře při triple corcích, na railech, v prašanu, při carvingu na sjezdovce v 8:30 ráno, na splitu, nebo při sjezdu prudkého svahu. Baví mě se koukat na Halldóra, stejně tak jako na Klevelenda. Podívám se na Yung Doliho Instaclip se stejným nadšením jako na poslední part Franka Bourgeoise. Jakmile dostaneš tohle zázračné prkno pod nohy, jediný společný jmenovatel, který bychom měli všichni vnímat jsou hodnoty a duch snowboardingu, nehledě na to, jakou stranu snowboardingu máš nejradši. Pokud jde o závodní stranu snowboardingu, progres je součástí sportu a nemůžeš jít proti němu, to nedává smysl! Pokud se najde rider, který bude chtít dělat quad, nebo trik, který dosud nikdo neudělal, ať to tam pošle! Ale my jako rozhodčí tudíž musíme hodnotit triky, které jsou taky kreativní a s novými úhly rotace, různými graby, odlišnostmi, rotacemi z přední i zadní hrany, jak rider celkově projede trať a tak dále. Doufám, že slopestylové tratě budou i dál čím dál tím víc kreativní. Bude sice složitější ty runy hodnotit, ale víc cool je sledovat a rozhodně i jezdit. Pořád je spoustu věcí, které by se daly udělat a já doufám, že závodní snowboarding půjde v blízké budoucnosti právě tímhle směrem. Myslím si, že je to jediná možnost, jak udržet závodní snowboarding při životě. Jo a formát Knuckle Huck contestu na posledních X Games mě bavil. To bylo dope! A jinak, viděl jsi BS Dub 10 Shifty od Borise Moutona z minulé sezóny!? To je podle mě budoucnost!

Ben na cestě do Iránu v roce 2013. Zastávka v Bulharsku.

Jakmile dostaneš tohle zázračné prkno pod nohy, jediný společný jmenovatel, který bychom měli všichni vnímat jsou hodnoty a duch snowboardingu, nehledě na to, jakou stranu snowboardingu máš nejradši.
Benoît Goncerut

Ben letící nad švýcarskými Alpy | Foto: Nikola Sanz

Už jsi někdy byl v České republice? Chystáš se k nám někdy?

Stejně jako polovina Evropy, byl jsem v Praze. Stejně jako polovina Evropanů si z toho tripu moc nepamatuju. Pivo bylo fakt skvělý. Jo a měl jsem jet na festival dokumentárních filmů do Jihlavy, ale to se zdálo moc komplikovaný, tak jsem se na to nakonec vykašlal.

Doufám, že se zase brzo potkáme na kopci, nebo v baru. Nebo nejlíp, v jeden den na kopci a pak v baru, haha. Měj se!

Pojďme to dát bro! Díky a ať se daří české snowboard komunitě!

Část crew v Bazaar v Teheránu | Foto: Jules Guarneri

Projekt We Ride in Iran můžete sledovat na webu a sociálních sítích:
Bena můžete sledovat na Instagramu.
Na Instagramu můžete sledovat i fotografy:
@rueeedi@julesguarneri@arnaudcottet@nicobocophotography@pi.love_, @niko_sanzoucis

Publikoval

Jan Lohynský
Další články autora

Další zajímavé články

Nová zimní kolekce Horsefeathers kombinuje nabité designy i technologie

V Horsefeathers letos slaví 30 let a na letošní zimní kolekci si dali podle nás extra záležet. Najdete v ní totiž věci, které kombinují zábavné designy, ale i technologickou funkčnost, která vás na kopci podrží. Od staré péřovky, která vážila 15 kilo když zmokla se brand posunul o neskutečný krok dopředu a my máme pocit, že jsme tak skočili do budoucnosti. Jo a kdo nechápe narážku na péřovku, nechť si po přečtení článku dá naše video k 30 letům Horsefeathers.

Porkert Bros v povedeném editu z noční session v Saalbachu

Porkert Bros vyrazili během minulé zimy na jaře do rakouského Saalbachu, kde je místo teplého počasí a “sleše“ čekala spíše pořádná vánice. To je ale nezastavilo a dva bratři to tam při noční session roztočili v pořádném sourozeneckém stylu. Pohodlně se usaďte a podívejte se, jak to vypadá, když sněží, protože u nás to letos asi ještě dlouho neuvidíme...

Vyraž na SNOWBOARD ZEZULA Freestyle Camp 2020

SNOWBOARD ZEZULA je tu letošní sezónu opět s FREESTYLE CAMPEM, který se uskuteční od 9. do 13. března 2020 v Deštné v Orlických horách. Brněnská parta zaručuje, že se nudit nebudete ani minutu. Tak se pojďme společně podívat, co na vás čeká.