Spotcheck: Italský freeride ráj Livigno

Do Livigna jsme za Freeride.cz vyrazili ve složení Michal "Prouzič" Prouza jako dvorní fotograf české výpravy a já, Honza Lohynský, jako oči pro tenhle spotcheck. Z celého výletu jsme také průběžně tvořili celkem obsáhlou a dovolím si říct zábavnou instastory, na kterou se můžete podívat i zpětně na našem instagram profilu @freerideczsnow. V Livignu jsme strávili koncem března celkem čtyři dny, které byly naprosto nabité programem a kromě možností, které Livigno nabízí, jsme se dozvěděli nejenom jaké jsou naše hranice, ale i spoustu zásadních informací o pohybu v horách. O tom ale někdy příště. Pojďme se už nyní na Livigno podívat našima očima!

Základní informace:

Horské městečko Livigno se nachází v italských Alpách nedaleko švýcarských hranic v oblasti Lombardie. V Livignu se na proti sobě ležících kopcích nacházejí dva resorty: Mottolino a Carosello 3000, které jsou propojeny skibusy, jezdící od téhle sezóny v ještě kratších intervalech. Oba resorty nabízejí dohromady 115 kilometrů sjezdovek, 32 lanovek a vleků a pohybujete se v nadmořské výšce mezi 1816 a 2798 m.n.m.

O cenách skipasů se můžete informovat přímo na webové stránce Livigno.eu a standardně se liší dle období. Zajímavou akcí je skipas zdarma při rezervaci ubytování na alespoň čtyři dny v hotelu a sedm dní v apartmánu, a to v termínech od začátku sezóny do 21.12. a poté od 6.4. do 1.5.Více informací o téhle akci se dozvíte zde.

Zajímavostí je také to, že Livigno je jedna z posledních evropských bezcelních zón. Neplatí se zde tedy DPH, spotřební daně a do určité míry ani clo. To z Livigna dělá i celkem zajímavou nákupní oblast. Rozhodně také před cestou zpět doporučujeme v Livignu natankovat plnou nádrž, vyplatí se to. Pozor si však musíte dát na to, abyste nevezli nakoupených věcí více, než pro vlastní spotřebu. Celníci na švýcarských hranicích se vám totiž můžou podívat do auta a věci vám dodatečně proclít.

Jak do Livigna?

Předpokládáme, že byste se do Livigna z ČR vydávali autem. Cesta to není nikterak složitá, ale je dobré znát pár věcí, které vám vše usnadní. Areál pro tento případ nabízí ucelené vysvětlení: 

„Při cestě autem z Čech do Livigna můžete použít dvě příjezdové cesty. První vede přes lázeňské město Bormio, průsmykem Passo del Foscagno (2 291m.n.m.). Druhou variantou je švýcarský tunel Munt La Schera. V provozu je 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Pozor si musíte dát v sobotu, kdy je v ranních hodinách otevřen pouze směr do Švýcarska, do Livigna se dostanete až odpoledne. Průjezd tunelem je zpoplatněný. Lístek si můžete předem zakoupit online. Obě trasy mají 700km, cesta přes Švýcarsko je o hodinu rychlejší. V obou variantách je nutné mít ve voze sněžně řetězy a nazuté zimní pneumatiky. Livigno se nachází v bezcelní zóně, a tak zde pohonné hmoty na cestu zpět natankujete za výhodnou cenu." Konkrétní cestu přímo od domu si navíc můžete naplánovat pomocí tohohle nástroje.

Splitboarding v Livignu - základní info

Určitě jste si sem nepřišli zrovna pro informace o sjezdovkách, byť i ty jsou v Livignu perfektně udržované a místní svahy mají i několik zábavných fun lines pro děti i dospělé. My jsme každopádně do Livigna vyrazili za poznáním místního backcountry s cílem dát pár výšlapů na splitech a ideálně si dát i freeride, pokud to již jarní podmínky dovolí.

Nejzásadnější pro nás bylo, že naší české partě byl přidělen místní zkušený horský guide Luca Silvestri. Luca se v Livignu narodil, místní hory zná jako své boty a je to jeden z nejprofesionálnějších horalů, které jsem měl kdy tu čest poznat. Na tomhle místě bych rád řekl, že mít s sebou guida, který se v místních horách vyzná, je sice luxus, který si nelze vždy dovolit. Rozhodně se ale při cestě do backcountry zrovna na tomhle nevyplatí šetřit, a to nejen z hlediska bezpečnosti, ale i z toho pohledu, že si to díky jeho know-​how užijete mnohem více. Nehledě na to, že se dostanete na místa, které by vám třeba jinak zůstaly zapovězeny.

Upozorňuju, že všechno naše backcountry poznávání Livigna bylo za doprovodu profesionálního horského guida a bez správného vybavení a dostatku zkušeností vám rozhodně nedoporučujeme podnikat to stejné. Při popisu zážitků a především tras, které jsme v Livignu v rámci splitboardingu a freeridingu zažili, používám papírovou mapu, na kterou nás náš guide odkázal jako na tradiční a dodnes v Livignu maximálně využívaný nástroj. Pokud byste se i vy chtěli vydat po těchto trasách, doporučujeme vám si obstarat na místě tuto mapu a túry zkonzultovat ideálně s lokálním zkušeným guidem.

Splitboarding v Livignu - kudy & kam

Po našem příjezdu jsme si půjčili kompletní vybavení včetně splitboardů v místní půjčovně Mountain Planet, kterou pokud budete něco potřebovat doporučuju navštívit, protože majitel je opravdu Ital se vším všudy a rozhodně se s ním zasmějete. Každé ráno jsme začínali den ranním meetingem v Outdoor Center Livigno, kde jsme se sešli s naším guidem a dali si briefing k tomu, co nás čeká. Tohle mělo rozhodně něco do sebe a opět to mluví o profesionalitě při plánování tour do backcountry. Rozhodně byste si před cestou měli také stejně jako my projít každý den aktualizovanou místní lavinovou předpověď, která vzniká přímo v lokálním Outdoor Centru, a ve které se dozvíte ty nejzásadnější informace ohledně aktuální situace. 

První den nás čekal výšlap z oblasti Tresenda (1 892m.n.m.), která se nachází v zadní části Livigna, na horu Buon Curato v nadmořské výšce 2 788m.n.m. Výšlap nám trval zhruba tři a půl hodiny středním tempem a stál rozhodně za to. Cesta údolím je totiž doslova epická a nabízí skvělý výhled na okolní svahy. Odměnou je pak výhled dolů do městečka v údolí. Po zdolání vrcholku a lehké sváče jsme se vydali na cestu na druhou stranu hory do oblasti Fornace, odkud se dá dostat autobusem nebo taxi zpět do města. Tuhle túru můžeme rozhodně doporučit. Není nejnáročnější a ať už se pak vydáte dolů na stejnou stranu odkud jste přišli, nebo na stranu druhou jako my, obě varianty jsou zárukou super sjezdu.

Během odpoledne jsme pak navštívili místní vyhlášený mléčný bar a restauraci Latteria di Livigno, kde jsou za super ceny k zakoupení lahodné sýry a další mléčné výrobky. Večer jsme pak zašli do místního wellness Aquagranda Livigno, které po několikahodinovém výšlapu a následném sjezdu fakt bodne.

Druhý den nás opět po ranním briefingu čekala zahřívačka v podobě pár jízd v resortu Carosello 3000 a následný výšlap z počátečních 2 755m.n.m. přes Pizzo Cantone na Monte delle Rezze (2 803m.n.m.). Na vrcholku jsme se před silným větrem schovali v místní horské chatě, kterou vybudovali lokální horalové přesně pro tyto účely. Následoval pro nás všechny zajímavý zážitek v podobě slaňování do horní prudší části svahu směrem k Bino del Solivo. Jednalo se ale spíše o ukázku než nutnost, protože při dostatečných schopnostech se dá i horní část poměrně bez problémů sjet. Následovalo několik prašanových zatáček v horní části, která i přes jarní podmínky stále nabízela slušnou zásobu powderu. I tuhle túru můžeme doporučit, byť by se dala vyhodnotit jako náročnější. Pokud vás ale nezastihne vítr, jako se to stalo nám, zažijete další epické výhledy z hřebenu a mraky možností, kudy se vydat dolů.

Večer nás pak čekal další zážitek v podobě nočního výšlapu na Mottolino Fun Mountain, odkud následoval sjezd k místní vyhlášené Alpino Restaurant. Jak noční výšlap, tak následné zasloužené fondue byly příjemným zakončením celého dne.

Freeriding v Livignu

Třetí den již nebyl o výšlapech, ale čistě o freeridingu. A to dostupném přímo z resortu! Prakticky z centra města jsme se vytáhli postupně lanovkami Livigno Centro - Tagliede, Tagliede - Costaccia a na závěr Valandrea - Vetta do výšky 2 617m.n.m., odkud jsme se jednoduše přehoupli přes hřeben a jezdili žleby vedoucí do údolí Federia.

Na tomto místě bych opět rád podotkl, že je potřeba trasu dostatečně znát a informovat se o sněhových podmínkách. Jednoduše se může stát, že skončíte v lepším případě nad skálou, v horším případě pod ní. Stejně tak i zalesněné svahy ve spodní části se dost liší svým sklonem a je tak dobré tak kudy kam. Po příjezdu do údolí pak následuje krátká procházka do 10 minut a následná projížďka po cestě kolem potoka přes Chiesa di Federia směrem k městu až k Ponte Calcheria, odkud jste za dalších zhruba 10 minut na autobusové zastávce. Skibus vás pak během chvilky hodí zpět k lanovce Livigno Centro - Tagliede a vy si můžete jít dát další luxusní freeride run!

I přes jarní podmínky jsme našli neskutečnou porci prašanu, který se tvářil jakoby čekal jen na nás. Rozhodně jsme se o něj navíc nemuseli prát, což u freeride spotů dostupných z resortu rozhodně nebývá běžné. Užili jsme si tak mraky prašanových zatáček, které zkrátka umí vykouzlit úsměv na tváři každého, kdo se vydává freeridovat.

Večer jsme se ještě vytáhli lanovkou zpět nahoru do Carosello 3000, kde jsme si dali menší večírek u Fat Cat. Lokální Fat Cat je specialitka ve formě rolby přestavěné na pojízdný bar, která krouží po místních kopcích a servíruje drinky všude, kde se dá. Zajímavá to záležitost...

Poznávačku Livigna jsme zakončili čtvrtý den brzy ráno, a to opět v resortu Carosello 3000. Tentokrát už nešlo o backcountry freeriding, ale o ranní fresh track s názvem Sunrise Emotion od brzkých 7:00. Ranní inverze a perfektně nažehlená sjezdovka má přeci jen také něco do sebe a pokud má člověk dost sil a motivace, tenhle zážitek, který je navíc spojený s luxusní snídaní, rozhodně stojí za to.

Na závěr ještě jedna menší věc k zamyšlení. V Livignu je na rozdíl od nedalekého Tyrolska povoleno provozovat heliboarding. Areál ho také nabízí, a to za ne zcela přemrštěnou cenu. Více informací najdete tady. No, třeba příště...

Livigno disponuje webovými stránkami, které jsou částečně přeložené do češtiny. Pro více informací můžete navštívit oficiální verzi webu.

Pro více informací sledujte Livigno na sociálních sítích: