Zápis z deníku talenta vol. 3
10.8.2010
V pořadí již třetí zápis z deníku talentovaných českých snowboarders nás pro tentokráte provede letním ježděním na ledovcích Dachstein, Les2Alpes a Schnalstal, které během července absolvovala parta kolem Přemka Vidy a Jožina Toufara.
Je prvního srpna a já sedím na pobřeží Costabrava na sever od Barcelony. Pro případné geograficky méně zdatné čtenáře jsem ve Španělsku. Je tu spousta “zábavy”, například se můžete celé dny donekonečna válet na pláži a smažit na slunci, jako to dělají právě teď i moji rodiče spolu s milióny dalších hrochů... a tak dále a tak dále. Abych tě můj milý deníčku uvedl do reality, jsem právě na rodinné dovolené, kam jsem se vypravil ihned po návratu z měsíčního soustředění na ledovcích. Takže si teď tady v 35 stupních připadám o dost hůř, než si vůbec ryba na suchu umí představit. Můj milý papá se navíc po domluvě s Jožinem rozhodl, že naváže na “horské” tréninky a suchou přípravu mi naordinoval i tady. Chodím si vždy ráno zaběhat do písku, pak si zaklikuju a zaplavu, jinak nedostanu snídani. Je mi jasný, že Horgmo svůj tripple nenatrénoval hrou Wofka na compu, že musí taky dřít a trochu se o sebe starat. V té troše volna co teď tady mám jsem se rozhodl doplnit svůj deník o nějaké další vzpomínky z první poloviny letních prázdnin. Událo se toho totiž hodně a musím říct, že letošní léto bylo zatím o dost jiné, než to loňské v Saas Fee.
Začněme ale od začátku. Celý květen nepřálo snowboardingu počasí a byl jsem tak odkázán na svoji školní sesli, shredil jsem si to s hromadou učebnic, nechával se zkoušet a zkrátka všemožně to ve škole sunul do finiše k vysvědčení. To se vcelku povedlo a 12. června jsme se s Kubou Králem, Ondrou Porkertem, Danem Porkertem, Didi Augustinovou a Jožinem Toufarem vypravili na Dachstein. S Přemkem Vidou a Martinem Mikyskou jsme se měli potkat až v Les2Alpes, protože kluci jeli ještě chytat bronz a snad i vlny do francouzského Hossegoru. Z plánovaného warm up rozježdění na Dachsteinu nezbylo moc, protože jsme si to špatné počasí dovezli z Čech s sebou.
Byla mlha a pršelo i nahoře ve dvou a půl tisících metrech. Na co ale s láskou vzpomínám byla trampolína hned vedle ubytování, kde jsem si poprvé zkusil double backflip a podobný srandy. Museli jsme sice po ježdění běhat a protahovat se, ale na naše námitky se nám dostala stejná odpověď, jako na ty předchozí: Chceš se posouvat, musíš makat.
Z Dachu jsme se přesunuli do Les2Alpes ve Francii. Po cestě jsme vyzvali skatebowl Brixlegg kousek od Innsbrucku, kde hlavně Králík dokázal svoje punkrockové vlohy a nebál se skejtovat ani v těch největších bazénech. Druhý den po příjezdu do Les2Alpes se k nám přidal Přemek s Martinem, kteří dovezli od oceánu hezké počasí. To se musí Přémovi nechat, že on je spolehlivej na vše. A když řekne, že doveze azuro, tak ho doveze! Velkým francouzským zážitkem se pro mě stala šestimetrová half pipe, kterou tamní shapeři stavěli podle olympijských rozměrů, na což jsme my ze špindlikovské minirampy nebyli moc zvyklí.
Ondra Porkert dal pěknou jízdu s back to back five a i přes viditelné pokroky všech ostatních se potvrdilo, jak náročné ježdění v rampě je. Sedmu dal jedině Martin. Snowpark v Les2Alpes se otevíral myslím 19.6. a následující dva týdny po openingu byla rampa luxusní a otevřená vždy od 8-11 hodin ráno. S přibývajícími dny se provoz rampy zkracoval a na začátku července ji kvůli teplému počasí a taky množství lidí zavírali kolem půl desáté, což je i pro ranní ptáčata jako jsme byli my dost šibeniční hodina. Jedině japonskej zabiják Kazuhiro Kokubo uměl se svým vyzubeným úsměvem poslat back to back seven i v zavřené rampě, když po každém heatu podjel půlící šňůru, která všem ostatním mezi rádiusy znemožňovala průjezd. Někdy mají japíci se svojí výškou výhodu, navíc Kokubo diktoval celou dobu svého pobytu v Les2Alpes a dokazoval tak, že nebyl na Olympiádě nadarmo. Respekt!
V rámci odpočinku jsme si zhruba v půlce našeho pobytu zajeli do Marseille, kde je nejlepší betonovej skatepark co jsem kdy viděl. Zajezdí si tam i začátečníci. Navíc je Marseille skate bowl hned u moře, takže se krom ježdění je i na co koukat. Šestnáct dní v Les2Alpes uteklo jak voda a bylo na čase uklízet a balit, vše nacpat do auta a v sobotu 3. července vyrazit směr Schnalstal, kde jsme se měli potkat s celou partou v rámci snowboardového kempu pořádaného papá Bočkem.
Po cestě jsme se přes rozpálenou Itálii bez klimatizace málem rozpustili a z jistého přehřátí nás zachránilo za pět dvanáct jezero Lago di Garda, kde jsme poslali pár fajnovejch placáků do vody. Jako za starejch časů, všichni rookies i oldies pohromadě.
Snowpark na Schnalstale je rok od roku lepší, tři lajny skoků jsou o dost lepší než v Les2Alpes a doporučuju sem jet všem co si chtějí v tomhle ročním období zaskákat. Na Schnale se jel i závod ze série World Rookie Fest, na kterém se nám podařilo zajet docela luxusní výsledky. Kuba s Danem a Ondrou vyhecovali po postupu ze čtvrteční kvaldy úplně stejný finálový jízdy a pro rozhodčí tak muselo být hodně těžký rozhodnout, která z jízd fs720, bs720 byla lepší. Nakonec posoudili takto: 1. Kuba Král, 2. Dan Porkert, 4. Ondra Porkert. Asi největším úderníkem se ale stal Martin Mikyska. Ten si jízdou bs720 a fs900 vyjel úctyhodný druhý flek za finským zabijákem Roppem Tonterim.
No a v neposlední řadě nesmím zapomenout zvěčnit tady na hard disk výkon Didi Augustinové, která nezklamala a i přes zranění kotníku a silnou soupeřku Káťu Vojáčkovou ve své kategorii vyhrála. Čtyři týdny snowboardingu jsme měli za sebou a mně to zpětně přišlo jako prodlouženej víkend. Tyhle výlety asi nebudou nikdy dost dlouhý, ale nás naštěstí čekal ještě týden ve Štítech. Salebra Water Kemp je notoricky známá akce, kterou mají pod taktovkou kromě Přemka i další kluci ze Snowforce party, letos zastoupené hlavně Pepé Samkem. To ve zkratce znamená, že se nikdy příliš nenudíte a taky že to takhle bylo. Měli jsme v plánu naskákat si nějaký doubly do vody a potrénovat nové věci na Eurotrampolínách, který jsou ve Štítech luxusní. Většina z nás to i přes nějaké ty obavy zvládla a všechny méně vydařené pokusy se obešly bez zranění.
Tádidádidá, už jsem toho napsal až dost a du se radši koupat. Za 3 týdny razím na surfovej trip, tak musím něco naplavat ať mě vlny nevytrestaj. Jo a Martin s Přemou odjeli za zimou na Zéland, tak se těš deníčku, co do tebe nasypu příště!!!
